Aby se naplnilo ...

   Delší dobu jsem přemýšlel o obvyklém způsobu českých překladů některých veršů jako "aby se naplnilo...". V některých případech se totiž jedná o překlad, který je nesmyslný. Rozhodl jsem se tedy zjistit, v čem je "zakopaný pes".


   Podíval jsem se do řeckého originálu nové smlouvy (Textus Receptus). Zjistil jsem, že problematickou záležitostí je spojka "ἵνα" (čti "hina"), která se nejčastěji překládá jako "aby". Když se podíváte do slovníků Koine řečtiny, zjistíte, že "ἵνα" je spojka účelová nebo výsledková, a že někdy není rozdíl jasně patrný. Její význam je "aby" (aby, abys, abyste, abychom) nebo "že", "takže"; (totiž) že. To znamená buď aby se něco stalo, nebo takže se něco stalo. Jde o to, že nesprávné pochopení, resp. nesprávný překlad, zabraňuje správnému pochopení Písma a někdy může mít i velmi závažné důsledky.
 

   Autoři Českého studijního překladu (stejně jako ostatní české překlady) v souladu se slovníky klasické řečtiny nejčastěji překládají spojku "ἵνα" jako "aby", méně často pak jako "takže" nebo "že". Pojďte se nyní podívat na nějaké příklady překladu "ἵνα" jako "že" nebo "takže", abyste mohli vidět, že mluvím pravdu...





   Pojďme se nyní podívat alespoň na některé z veršů obsahujících odkazy na starozákonní proroctví, a které autoři překládají "aby se naplnilo..." Domnívám se, že by tyto verše měly být přeloženy "takže se naplnilo...".


Jan 17, 12: Dokud jsem byl s nimi ve světě, zachovával jsem je a střežil ve tvém jménu, které jsi mi dal, a nikdo z nich nezahynul, kromě syna záhuby, aby se naplnilo Písmo.

   
   Ten verš by měl být přeložen spíše "... takže se naplnilo Písmo". Jidáš nezahynul proto, aby se naplnilo nějaké starozákonní proroctví. Zemřel, protože za peníze zradil Pána Ježíše, neunesl výčitky svědomí a spáchal sebevraždu. A tak se naplnilo starozákonní proroctví.  
 

 

Jan 19, 23-24: Vojáci pak, když Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi jeden díl. Vzali i košili. Byla to košile nesešívaná, odshora vcelku utkaná. Řekli si: „Netrhejme ji, ale losujme o ni, čí bude.“ To aby se naplnilo Písmo, které praví: ‚Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.‘ To tedy vojáci učinili.


   Ten verš by měl být přeložen spíše "Takže se naplnilo Písmo,".

 


Jan 19, 33-36
: Když však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, nohy mu nezlámali, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok; a hned vyšla krev a voda. A ten, který to viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. To se stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Kost mu nebude zlomena.‘


   Ten verš by měl být opět přeložen spíše "... takže se naplnilo Písmo". Jde o prostý popis situace, s upozorněním na to, že se tak naplnilo jedno ze starozákonních proroctví. 

   Překlady ve stylu "aby se naplnilo" evokují představu, že se Ježíš schválně snažil "strefovat" do starozákonních proroctví - aby se v jeho osobě naplnily. Předchozí verše jsou dobrou ukázkou pro pochopení, že to tak vždy ani být nemohlo. Když jeden voják Ježíšovi probodl bok, nemohl se Ježíš snažit o naplnění proroctví - v té době byl již mrtev. Ještě jasnějším příkladem je myslím verš s losováním o Ježíšovy šaty. I kdyby snad někoho napadlo podezírat Pána Ježíše z naplňování proroctví pomocí promyšlených kroků a postupů, není nic takového možné očekávat od římských vojáků. Těm šlo zcela jistě pouze o tu košili.  

 


   Pojďme se podívat na další příklady, kde při překladu došlo k záměně účelu a výsledku:


Matouš 8, 16-17: Když nastal večer, přinesli k němu mnoho démonizovaných; i vyhnal duchy slovem a všechny nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚On sám naše slabosti vzal a nemoci nesl.‘


   Pán Ježíš neuzdravoval všechny nemocné a nevyháněl démony proto, aby se naplnil nějaké proroctví, ale z úplně jiných důvodů. On to dělal, protože Bůh byl s ním, protože dělal to, co viděl dělat svého nebeského Otce (a zjevoval tak mimo jiné i Boží charakter a vůli), protože měl s lidmi soucit, protože přišel ničit skutky ďábla apod. Ten verš by měl být opět přeložen "takže se naplnilo,".

 


Jan 5, 20
: Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli.


   Když se podíváte do řeckého originálu, stojí tam "ινα υμεις θαυμαζητε" - "thaumazéte" je přítomý čas (žasnete), nikoli minulý. Ten verš by měl být přeložen spíše "takže žasnete". Bůh Ježíšovi ukazoval velké zázraky, ale ne proto, aby se předváděl (aby lidé žasli). Šlo o prosté Ježíšovo konstatování, že lidé budou těmi zázraky ohromeni.  

 

Lukáš 8, 10: On řekl: „Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby ‚hledíce neviděli a slyšíce nechápali‘.


   Tento verš je jedním z odkazů na text z Izajáše 6, 9-10, a měl by měl být přeložen spíše "takže ‚hledíce nevidí a slyšíce nechápou‘." Dalším odkazem na text z Izajáše jsou např. Skutky apoštolské 28, 25-27:

Skutky 28, 25-27: Byli mezi sebou rozděleni a začali se rozcházet, když Pavel řekl jedno slovo: „Dobře promluvil Duch Svatý k vašim otcům skrze proroka Izaiáše: ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: Vskutku uslyšíte, a jistě nepochopíte, ustavičně budete hledět, a určitě neuvidíte. Neboť srdce tohoto lidu otupělo, stali se nedoslýchavými a své oči zavřeli, aby snad očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se a je neuzdravil.‘

 

   Je jasné, že apoštol Pavel zde citoval Izajáše ze Septuaginty (Starý zákon v řečtině), protože hebrejský text je na tomto místě trochu odlišný. Jde mi o to, že současné překlady překládají toto místo z Izajáše (a odkazy na něj) tak, že to vypadá, že je Božím záměrem, aby lidé neuvěřili, neobrátili se a nebyli zachráněni. Přitom platí, že pravý opak je pravdou:  


Matouš 18, 12-14
: Co myslíte? Kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nevydá se hledat tu, která bloudí? A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. Právě tak není vůle vašeho Otce, který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.


1. Timoteovi 2, 3-4
: To je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, který chce, aby byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy.

 

   Vidíte, jak závažná je otázka správnosti překladu. Kvůli překladu můžeme totiž dojít k nesprávným závěrům, přičemž někdy může být ve hře i otázka Božího charakteru.

 

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (8 hlasů)