Modlářství a okultismus

   Na této stránce bych se rád pokusil o biblický rozbor modlářství, okultismu a všeho, co s touto oblastí souvisí. Spolu s biblí se Vám pokusím ukázat na to, co se skrývá za schopnostmi jasnovidců, vyvolávačů duchů, čarodějů a vůbec všech okultistů, a také na to, jaký postoj má k této oblasti Bůh. Pokud budete mít k mému výkladu výhrady, zašlete mi prosím své připomínky, vlastní názory či zkušenosti na mou E-mailovou adresu! Ještě na vysvětlenou: Verše z bible jsou stejně jako u ostatních článků z Českého studijního překladu (pokud nebude výslovně uvedeno jinak).


    Okultismus - čarování, věštění, zaklínání, vyvolávání duchů atd.

     O okultismu je toho napsáno nejvíc v první části bible - v tzv. starém zákoně. Starý zákon, nebo chcete-li stará smlouva, je vlastně historickou knihou. Tato kniha je plná proroctví, příkazů, zákazů, zaslíbení a varování, ale hlavně pojednává o historii člověka, jeho stvoření a pádu, a především o životě Bohem vyvoleného národa - Izraele. Většina biblických citátů jsou příkazy a varování, která dal Bůh Izraeli. Ale to neznamená, že by stejné normy neplatily také pro nás.
 
5. Mojžíšova 18, 9-14: Až přijdeš do země, kterou ti יהוה, tvůj Bůh, dává, neuč se jednat podle ohavností oněch pohanských národů. Ať se u tebe nenajde ten, kdo by provedl svého syna či svou dceru ohněm, věštec přinášející věštby, hadač ani ten, kdo vykládá znamení, ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává ducha zemřelého, ani věštec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro יהוה. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou יהוה, tvůj Bůh, vyhání. Buď bezúhonný vůči יהוה, svému Bohu. Ano, tyto národy, které obsadíš, poslouchají hadače a věštce. Ale co se tebe týče, tobě to יהוה, tvůj Bůh, nedovolil.


   Jak výstižný popis okultních praktik! Praktiky tehdejších národů se od současnosti příliš neliší. Změnily se pouze jejich pojmenování. Tak se na ně tedy podíváme blíže. Provádění ohněm znamenalo dříve přímo upalování (jako oběť falešným božstvům)., ale připomělo mi to poslední dobou velmi populární chození po žhavém uhlí. Před tím, než někdo přejde po žhavém uhlí, je vycvičen v jistém druhu koncentrace. Ani se zde vlastně nejedná o koncentraci, nýbrž o "tranz". Viděl jsem v televizi nepřítomné pohledy těch, kteří přecházeli přes prostor se žhavými uhlíky. Chtěl bych před podobnými "pokusy" varovat. Vzdá-li se člověk z nějakého důvodu sebekontroly (vůle), jak se tomu děje např. je-li hypnotizován, při autohypnóze, při některých druzích relaxací a meditací, autogenním tréninku, Silvově metodě apod., vystavuje se velkému nebezpečí. Kde chybí vlastní vůle člověka, tam vzniká prostor pro cizí vůli. Tímto způsobem se člověk otevírá démonickému působení (démonům a jejich působení se budu věnovat později).


   Dalším bodem je věštění a hádání. Zdá se mi, že v poslední době trochu ubylo "cikánek věštících z ruky", kávové sedliny, čajových lístků či křišťálové koule. Na druhou stranu však dramaticky přibylo různých věštců, kteří vykládají osud z karet. Dokonce i v televizi mají nyní věštci svůj vlastní pořad, kam je možno si zatelefonovat a v přímém přenosu získat rady do svého života. Další oblastí jsou horoskopy, které jsou nyní opravdu velice módní záležitostí. S horoskopem se setkáte v obrovském množství novin a časopisů, v rádiu i televizi. A přestože je mnozí berou jen jako zpestření a nevěří jim, i to je "hra s ohněm". Kromě toho to bývá někdy i tak, že pokud se předpovězená záležitost nevyplní, lidé se kvůli tomu zlobí na Boha.


   Četl jsem svědectví o tom, jak lidé po jediné návštěvě kartářky, jedinému hypnotickému sezení, vyvolávání duchů apod. skončili doživotně v psychiatrické léčebně. Bůh tuto oblast bere opravdu vážně, měli bychom ji proto tak brát i my! Například v 3. Mojžíšově knize, kapitole č.20, 27. verši je psáno: "Muž či žena, v nichž bude duch zemřelých nebo duch věštecký, budou jistě usmrceni; bude se na ně házet kamení, jejich krev je na nich."


   Na stejném místě v bibli - verš č.26 - Bůh říká Izraelcům: "Budete svatí pro mě, neboť já, יהוה , jsem svatý a oddělil jsem vás z národů, abyste byli moji."


   Bůh si vybral Izrael, aby byl "jeho lidem". "Předvedl" se mnoha velikými zázraky a vyvedl je z Egypta, kde byli za otroky. Povolal si Mojžíše a skrze něj tento lid vysvobodil. Vyvedl Izraelce na poušť, po které je vláčel 40 let. Je to poměrně veselý příběh, protože ta poušť se nechala úplně v klidu přejít zhruba za tři týdny. Na tomhle nehostinném místě se Bůh sám staral Izraelcům o vše, co potřebovali k životu. Učil je poznávat sebe samého. Chtěl, aby pochopili, že On je jediný pravý Bůh, že pro něho není nic nemožné a že je miluje. "Moc" toho po nich nechtěl, jen aby Ho poslouchali, aby žili svatým životem, aby pokud něco obětují, aby to bylo jen Jemu a hlavně aby Mu důvěřovali. Bohužel, tolik let v přítomnosti Boha nestačilo na to, aby se proměnila srdce Izraelců (ale o tom jsem mluvit nechtěl). Vraťme se např. k veršům 3. Mojžíšova 20, 26-27! Zde Bůh mluví o požadavku svatosti Izraelců a o tom, že pokud se u někoho bude projevovat duch zemřelých nebo duch věštecký, musí zemřít a to ukamenováním. Tyto verše spolu souvisí. Jasnovidecké nebo chcete-li věštecké schopnosti (stejně jako všechny ostatní okultní schopnosti) mají na svědomí duchovní bytosti - démoni. Jsou to bytosti bez těla, nikoli však bez inteligence a vůle. Jak je vidět ze Starého i Nového zákona, mohou tyto bytosti za určitých okolností vstupovat do člověka, dávat mu mimořádné schopnosti, ale také ho ovládat.


   Boží požadavek svatosti a odstranění všeho nečistého z řad Izraelců má svůj dobrý důvod. Například v 1. Korintským 10,21 je psáno: "Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů."


   Jsem velice rád, že Ježíš pověřil svoje následovníky a učedníky, aby dělali to co On. Svěřil jim i např. autoritu a moc nad démony. Nyní mohou být lidé vysvobozeni od démonického útlaku. Ať jde o démonickou posedlost, závislost nebo jen nutkání, každý může být osvobozen. (představa kamenování se mi beztak vůbec nelíbila).


   Podíváme se na další bod - čarodějnictví, zaklínání apod. Jak čarování, tak zaklínání nebo proklínání jsou skutečností. V bibli se na několika místech vyskytují příběhy s kouzelníky a zaklínači resp. proklínači. Jako příklad bych rád uvedl některá místa: 2. Mojžíšova 7,11-9,11; Skutky 7, 9-11; 4. Mojžíšova 22, 6 a dál.


   O čarování platí totéž co o věštění a vyvolávání duchů. Například v 2. Mojžíšově 22, 17 říká Bůh: "Čarodějnici nenecháš naživu."


   Dále zde máme "oběti modlám". V době, kdy Bůh diktoval svá nařízení Izraelitům, bylo velice časté uctívání "domácích bůžků", obětování pohanským božstvům, nebeským zástupům a mnoha falešným bohům. Bůh tuto modloslužbu Izraelcům zakazuje a říká: "Ten, kdo obětuje jiným bohům než יהוה samému, bude zasvěcen zkáze." (2. Mojžíšova 22, 19). Řeknu vám - když něco prokleje sám Bůh, pak to "platí". Vzpomeňte si na to, jak Bůh kvůli Adamově pádu proklel zemi! (1. Mojžíšova 3, 17-19). Na to se nedá zapomenout. Vzpomenu si na to vždy, když se s plevelem peru o pár záhonků k pěstování zeleniny. A musím říci, že plevel se k životu dere podstatně víc než nějaká petržel nebo mrkev. Být pod prokletím není žádná sranda!


   Ještě bych se rád vrátil k tématu "modlářství". V Novém zákoně mne zprvu překvapily některé verše, které se modlářství týkaly. Například v Koloským 3, 5 je psáno, že modloslužbou je i hrabivost (chamtivost, lakomství). Na jiném místě (Filipským 3, 19) je psáno o lidech, jejichž bohem je jejich břicho (také forma modloslužby). Domnívám se, že modloslužbou nejsou pouze výše jmenované formy. Myslím, že k modloslužbě dochází vždy, když dá člověk ve svém životě 1. místo někomu nebo něčemu jinému než Bohu. Platí to i tehdy, když jde o jinak správné postoje (např. pokud je nejdůležitější věcí v životě člověka jeho rodina, dítě či životní partner).


   Na každé z témat, kterých jsem se zde dotknul, by bylo možné napsat knihu, ale pro seznámení by to snad mohlo stačit. Samostatnou stránku bych chtěl věnovat tématu démonů, neboť tato oblast připadá mnoha lidem spíše jako pohádka.

 

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)