Poklad v nebi

   Mt 6,19-21 (ČSP): „Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“


   Pán Ježíš opakovaně mluvil o pokladu v nebi a o odměnách za „dobré skutky“. A přestože se dnes většina křesťanů tváří tak, jako že je takové „přízemní“ věci nezajímají, domnívám se, že by bylo moudré podívat se na toto téma trochu blíže.

   Z bible není možné vyčíst, jakou podobu mohou ony slibované odměny mít. Nevíme, zda to znamená něco jako Mercedes namísto Trabanta, ale protože se tomuto tématu Pán Ježíš věnoval, můžeme si být jisti, že se nejedná o bezvýznamnou záležitost.

   Verše v úvodu článku jsou součástí Ježíšova „kázání na hoře“ a jsou zakončením hlavního Ježíšova výkladu týkajícího se právě odměn. Jak je v bibli pravidlem, každá nabídka, každý slib a každé požehnání má své podmínky. Tou hlavní podmínkou v případě odměn (pokladu v nebi) je to, abychom věci nedělali pro svou vlastní slávu, pro uznání od lidí. Pokud něco děláme kvůli uznání od lidí, naší odměnou je právě to uznání od lidí. Žádná další „nebeská odměna“ nás již za to nečeká!

   Mt 6,1-5: „Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“ „Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. Ale když ty dáváš almužnu, ať tvá levice nepozná, co činí pravice, aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“ „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.

   Mt 6,16: Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně, aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.



   Naše „konto“ v nebi roste např. tehdy, když jsme pronásledováni kvůli Božímu Synu, Pánu Ježíši Kristu:

   Mt 5,11-12: Když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení. Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích; vždyť takto pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.

   L 6,22-23: Blahoslavení jste, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a zavrhnou vaše jméno jako zlé kvůli Synu člověka. Radujte se v onen den a jásejte; neboť hle, hojná je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům.



   Hlavním zdrojem „kladných bodů“ jsou zřejmě nesobecké dobré skutky:

   Mt 10,42: A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít proto, že je učedník, i kdyby mu dal jen pohár studené vody, amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.

   L 6,35: Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a neočekávejte něco na oplátku. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.

   L 12,33: Prodejte svůj majetek a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad v nebesích, kde nepřichází zloděj ani neničí mol.


   S těmi „dobrými skutky“ to také není tak jednoduché. Něco může na první pohled vypadat dobře a  „bohulibě“, ale nakonec se to může ukázat jako něco, co bylo děláno pro chválu od lidí, nebo jako svévole - něco, co od nás Bůh nechtěl (a věděli jsme o tom). Jednou to bude zjevné:

   1K 3,11-15: Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. Jestliže někdo na tomto základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu, jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň.

   Mt 7,21-23: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? ‘ A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. ‘“

   1K 4,5: Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostane pochvaly od Boha.



   Tím největším darem je dar věčného života:

   Ř 2,7-8: Těm, kteří s vytrvalostí v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, dá věčný život. Avšak těm, kteří jsou sobečtí a neposlouchají pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem a zuřivostí.



   Všechny nás čeká soud - bilance našeho života. Tam bude vše odkryto:

   2K 5,10: Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.

   Zj 22,12: Hle, přijdu brzy a moje mzda se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké je jeho dílo.

   Mt 25,31-46: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni svatí andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy;  a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.  Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě spatřili jako cizince a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘ Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.‘“ „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘ Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘ A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života. “

   Zj 11,18: Rozhněvaly se národy, ale přišel tvůj hněv, čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána mzda tvým otrokům prorokům a svatým a bojícím se tvého jména, malým i velkým, a aby byli zničeni ti, kteří ničí zemi.



   Problémem je, že sami se často nevyznáme ve svých motivech:

   Jr 17,9-10: Srdce je lstivé nade vše, je nevyléčitelné. Kdo mu porozumí? Já, יהוה, zkoumám srdce a zkouším ledví, abych každému dal podle jeho cest, podle ovoce jeho činů.



   A tak potřebujeme prosit Boha o pomoc, aby nám naše skutečné postoje ukázal:

   Ž 139,23-24: Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení a pohleď, není-li ve mně cesta trápení, a veď mě cestou věčnosti!



   Závěr:
   Tímto biblickým rozborem jsem chtěl upozornit na podmínky „pokladu v nebesích“ a možná tak i někoho přimět k zamyšlení ohledně skutečných postojů a motivací.

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (14 hlasů)