Pravda a lež

   Mám trochu bázeň rozebírat téma pravdy a lži, protože si uvědomuji, že se jedná o velice závažné téma - jednu z hlavních oblastí určujících náš život. Bůh sám je nejvyšším představitelem pravdy a spravedlnosti, a od nás chce, abychom mu byli svým charakterem co nejvíce podobni. Jak vážně bere otázku pravdivosti můžeme vidět i z toho, že je součástí desatera Božích přikázání: Exodus 20, 16: Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!


   V hebrejštině se pro pravdu používá výraz אמת (emet), který vychází ze slova אמן (aman), což znamená spolehlivost, pravdivost, osvědčenost. A skutečně spolu pravda a spolehlivost velice úzce souvisí. Každý jistě chápe, že na lháře se není možné spoléhat.


   Pravdivost a s ní související spolehlivost je otázkou charakteru, a jak říkal Ježíš, pozná se již na malých věcech:

Lukáš 16, 10: Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.

 

   Stará smlouva (starý zákon) se zaměřuje především na poznání, že pravda, pravdivost a spolehlivost jsou podstatnými atributy Boha, a že lež Bůh nenávidí.


Verše ze staré smlouvy k zamyšlení:

Numeri 23, 19: Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka, aby litoval. Což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil to?

2. Samuelova 7, 28: Nyní, Panovníku יהוה, ty jsi Bůh, tvá slova jsou pravdivá a promluvil jsi ke svému otroku toto dobro.

Žalmy 5, 5-7: Vždyť ty nejsi Bůh, který má zalíbení v ničemnosti; zlý s tebou přebývat nemůže. Namyšlení se ti nemohou postavit před oči; nenávidíš všechny činitele nepravosti. Zahubíš ty, kdo mluví lživě. יהוה opovrhuje lidmi krvelačnými a podlými.

Žalmy 15, 1-5: Davidův žalm. יהוה, kdo bude hostem ve tvém stanu? Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře? Ten, kdo žije bezúhonně, činí spravedlnost a mluví pravdu v srdci, kdo svým jazykem nepomlouvá, nečiní svému druhovi zlo a nekydá na svého blízkého hanu, pohrdá ve svých očích zavrženíhodným, váží si však těch, kdo se bojí יהוה. Odpřisáhl-li něco ke své škodě, nezmění to; své peníze nedává na lichvu, úplatek proti nevinnému nepřijímá. Kdo takto jedná, nepohne se až navěky.

Žalmy 19, 8יהוה zákon je ryzí, obnovuje duši. יהוה svědectví je spolehlivé, prostým lidem dává moudrost.

Žalmy 19, 10-11יהוה bázeň je čistá, obstojí navždy. יהוה rozhodnutí jsou spolehlivá i spravedlivá. Jsou žádoucnější než zlato, než množství ryzího zlata. Jsou sladší než med, med tekoucí z plástve.

Žalmy 40, 5: Blahoslavený je ten muž, který vkládá své naděje v יהוה a neobrací se k nestvůrám a k těm, kdo se uchylují ke lži.

Žalmy 89, 31-36: Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení, jestliže má ustanovení znesvětí a nebudou zachovávat mé příkazy, navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost ranami, ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů. Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi?

Žalmy 111, 7-8: Skutky jeho rukou jsou pravda a právo; všechna jeho přikázání jsou věrná, spolehlivá navždy a navěky, vydaná v pravdě a přímosti.

Žalmy 119, 138: Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlivá a zcela pravdivá.

Žalmy 119, 142: Tvá spravedlnost je spravedlivá navěky; tvůj zákon je pravda.

Přísloví 12, 19-22: Pravdivé rty obstojí navěky, kdežto lživý jazyk jen na okamžik. V srdci těch, kdo kují zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost. Spravedlivému se nestane žádné neštěstí, avšak ničemové jsou naplněni zlem. Lživé rty jsou pro יהוה ohavností, avšak milí jsou mu ti, kdo jednají věrně.

Přísloví 19, 5: Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.

Jeremjáš 4, 2: ale budeš přísahat: Jakože živ je יהוה! -- pravdivě, podle práva a spravedlivě -- potom si jím budou žehnat národy a jím se budou chlubit.

Daniel 4, 34: Nyní já, Nebúkadnesar, uctívám a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si vedou pyšně.

Zacharjáš 8, 16-17: Toto jsou věci, které konejte: Mluvte pravdu každý se svým bližním, pravdu a pokojný soud vynášejte ve svých branách. Nikdo ať nezamýšlí ve svém srdci zlo proti svému bližnímu a nemilujte lživou přísahu, neboť toto všechno nenávidím, je יהוה výrok.



   Pro lež používá hebrejština obvykle výraz שׁקר (šeker), pro slovesa lhát výrazy כּזב (kazab), כּחשׁ (kachaš). Ke lhaní se lidé uchylují nejčastěji ze strachu nebo kvůli vlastnímu prospěchu. Lhaní se dopustily i známé biblické postavy, a obvykle to způsobilo problémy. Možná znáte příběh Abrahama (Abrama), který o své ženě říkal, že je jeho sestrou, protože se bál a proto, že díky tomu chtěl pro sebe získat výhody. Přesně v jeho stopách šel i Izák.


    Možná že znáte termín „milosrdná lež“, ale Bůh takový termín nezná – nebo spíše nepoužívá. Většina věcí v našem životě není černo-bílá, musíme hledat správnou míru, ale v otázce pravdy to neplatí. Zde platí, že cokoli není pravda, je lež! Např. přehánění (nadsázka) může vypadat jako náramná zábava, ale ve skutečnosti je to lež!


   Lži (křivá svědectví) mohou velice ublížit, a tak bývají zlými lidmi používány jako zbraň k dosažení jejich záměru, k pomstě apod. Důsledky lží však často nedokážeme ani odhadnout. Např. v 13. kapitole 1. Královské najdete příběh proroka, který si vymyslel, že má vzkaz pro jiného proroka, a toho to potom stálo život. Možná znáte příběh Ananiáše a Safiry, kteří se před lidmi chtěli dělat lepšími (lhali), a které to stálo život. Lež je opravdu vážná věc, a měli bychom ji tak začít brát.

 

 

   Řecký výraz pro pravdu je αληθεια (alétheia), pro lež ψευδος (pseudos). V nové smlouvě (novém zákonu) najdeme mnohem více informací týkajících se pravdy a lži než ve staré smlouvě. Většina informací pochází přímo od Ježíše Krista, z poznámek apoštola Jana.

 

Verše z Janova evangelia k zamyšlení:


Jan 1, 14: A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.

Jan 4, 23-24: Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.

Jan 7, 18: Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti.

Jan 8, 32: Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.

Jan 14, 6: Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Jan 14, 15-17: Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost -- Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.

Jan 15, 26: Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.

Jan 16, 13: Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít.

Jan 17, 17: Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda.

Jan 17, 19: A sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.

Jan 18, 37: Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

 

   O Ježíši Kristu je řečeno, že byl (je) plný milosti a pravdy (Jan 1, 14), a on sám o sobě vydal svědectví, že je pravda i život (Jan 14, 6) a že přišel, aby vydal svědectví pravdě (Jan 18, 37). Ježíš potvrzoval, že Boží slovo je pravda (Jan 17, 17). Také říkal, že když poznáme pravdu, tak nás to učiní svobodnými (Jan 8, 32).


   Ježíš mluvil o tom, že zaslíbený Duch svatý je duchem pravdy (Jan 14, 15-17; Jan 15, 26; Jan 16, 13), i o tom, že kdo chce uctívat Boha, má tak činit v duchu a v pravdě (Jan 4, 23-24).


   Jak je tomu se lží? Když jednou Ježíš mluvil k židům, kteří mu neuvěřili, řekl jim mimo jiné:


   Jan 8, 44: Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.


   Ježíš tak identifikuje satana jako lháře a dokonce jako „otce lži“. Je to dost děsivá představa, že kdykoli lžeme, dáváme prostor tomu zlému, a on se nám v tu chvíli stává naším duchovním otcem.... Lež je opravdu závažný problém. Je např. i na seznamu důvodů (hříchů), kvůli kterým se lidé nedostanou do Božího království:

Zjevení Janovo 21, 8: Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.

Zjevení Janovo 22, 15: Venku zůstanou psi, kouzelníci, smilníci, vrahové a modloslužebníci i každý, kdo miluje a činí lež.


   Potřebujeme pochopit, jak závažná otázka pravdivosti a lásky k pravdě je. Není to jen otázka strachu z Geheny (hořícího jezera), která by nás měla zajímat. Láska k pravdě je totiž rozhodujícím faktorem pro nalezení pravdy! Apoštol Pavel upozorňuje na to, že ten zlý přijde v moci satanově, bude dělat zázraky a oklame a svede lidi, kteří v sobě nemají lásku k pravdě:

2. Tesalonickým 2, 9-12: Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži


   Také nás upozorňuje, že přijde doba, kdy si lidé najdou učitele ne podle toho, zda vyučují pravdu, ale podle toho, zda jim budou říkat to, co se jim líbí:

2. Timoteovi 4, 1-4: Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, a při jeho zjevení a jeho kralování: Hlásej slovo, přicházej s ním vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej se vší trpělivostí a s vyučováním. Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních žádostí budou shromažďovat učitele, aby jim říkali, co je jim příjemné; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím.

 

   Myslím, že máme mnoho materiálu k zamyšlení. Prodírat se životem s rozhodnutím držet se vždy pravdy není jednoduché, ale pokud chceme dělat radost Bohu, je to nutnost. Možná budeme za blázny, ale poneseme část Božího charakteru. Pokud naše láska k pravdě bude větší, než náš strach (např. z odmítnutí), Bůh nás ochrání, abychom neuvěřili nějaké lži, která by pro nás měla katastrofální důsledky.


 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.90 (5 hlasů)