Český studijní překladEvangelium podle Marka - 9. kapitola, verše 38 - 41 (zvýrazněné)
1 A říkal jim: „Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.“
2 A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn.
3 Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.
4 A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
5 Petr na to Ježíšovi řekl: „Rabbi, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“
6 Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili.
7 A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“
8 A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše.
9 A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
10 Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená ‚vstát z mrtvých‘.
11 A ptali se ho: „Proč učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?“
12 On jim říkal: „Nejprve opravdu přijde Eliáš a všechno obnoví. Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen?
13 Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.“
14 A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou.
15 A hned všichni v zástupu , jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho.
16 I zeptal se jich: „O čem se s nimi přete?“
17 A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.
18 Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a strne. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli.“
19 On jim na to říká: „Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.“
20 I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst.
21 Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství.
22 Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.“
23 Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“
24 Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: „Věřím, pomáhej mé nevíře!“
25 Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: „ Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!“
26 Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27 Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal.
28 Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
29 Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě a půstu.“
30 A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.
31 Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, po třech dnech vstane.“
32 Oni však tomu výroku nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
33 A přišli do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: „O čem jste cestou hovořili?“
34 Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší.
35 Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: „Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.“
36 A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí a řekl jim:
37 „Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.“
38Jan mu říkal: „Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.“
39Ježíš však řekl: „Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo na základě mého jména učiní mocný čin, aby o mně mohl brzy nato promluvit zle.
40Vždyť kdo není proti nám, je pro nás.
41Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“
42 „Ale pro toho, kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne , by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře.
43 Svádí-li tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně,
44 kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.
45 A svádí-li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do života vejít chromý, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny,
46 kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.
47 A svádí-li tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Božího království vejít jednooký, než mít obě oči a být hozen do Gehenny,
48 kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.
49 Neboť každý bude osolen ohněm a každá oběť bude osolena solí.
50 Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou pokojně.“
