Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 20. kapitola
1 Abraham odtamtuda odtáhl do (území Negebu)t1 a pobýval mezi Kádešemb a Šúrem. Když pobýval jako cizinec v Geraru,v2 t1 Gn 13:3; Dt 1:7; 1S 27:10; h.: země Negebu / jižní země v2 [na pelištejském území na půl cesty mezi Gazou a Beer-šebou] a Gn 18:1 b Gn 14:7; Gn 16:4
2 řekl Abraham o své manželce Sáře: Je to má sestra.a A Abímelek,v3 král Geraru, pro Sáru poslal a vzal si ji. v3 [asi otec nebo dědeček pozdějšího krále stejného jména; Gn 26:1] a Gn 12:11nn!
3 K Abímelekovi přišel v noci ve snuv4 Bůh a řekla mu: Hle, zemřešb kvůli ženě, kterou sis vzal. Je provdaná.t5 v4 [v Bibli častý způsob zjevení - srv. Gn 28:12; Gn 31:10; Gn 37:5nn; Gn 40:5; Gn 41:1; Nu 12:6; Sd 7:13; 1S 28:6; 1Kr 3:5; Da 2:3; Mt 1:24] t5 h.: je vlastněna vlastníkem / pánem; Dt 22:22 a Gn 12:17; 1Pa 16:21 b Ez 33:14; 1S 6:19; 2S 6:6; Da 5:30; Sk 5:5
4 Ale Abímelek se k ní nepřiblížil a řekl: Panovníku,t6 vybiješ it7 spravedlivýa národ? t6 var.: יהוה, t7 LXX: nevědomý a a Gn 18:23
5 Což mi on neřekl: Je to má sestra? A také ona sama řekla: Je to můj bratr. (S bezúhonnýma srdcem)t8 a v čistotě rukou jsem to udělal. t8 h.: V bezúhonnosti svého srdce; 1Kr 9:4; Ž 101:2 a Gn 17:1; Př 10:9; Př 10:29; Ž 25:21
6 A Bůh mu ve snu odpověděl: Já jsem také věděl, žes to udělal s bezúhonným srdcem, a já sám jsem tě zadržel, abys proti mně nezhřešil. Proto jsem tě nenechal se jí dotknout.
7 A teď navrať ženu toho muže, neboť je to prorok.v9 Bude se za tebe modlit,v10 a budeš žít. Jestliže ji však nenavrátíš, věz, že jistě zemřeš ty i všichni, kdo ti patří. v9 [první člověk, který je takto označen]; Ex 7:1; Sd 6:8; 1S 3:20; 1S 9:9p; 1Kr 1:8 v10 [první výskyt výrazu v StS]; Nu 11:2; Nu 21:7; Dt 9:20; 1S 1:10; Jb 42:8; srv. L 22:32
8 Abímelek časně ráno vstal, svolal všechny své otroky a pověděl jimt11 všechny tyto věci. Ti muži dostali veliký strach.a t11 h.: v jejich uši; zde je poprvé použita velmi častá h. vazba (která přechází i do NS - L 7:1); srv. Gn 23:10; Gn 44:18; Gn 50:4; Ex 10:2; Dt 5:1 a 1S 4:7; 1S 17:11
9 Abímelek zavolal Abrahama a řekl mu: Cos nám to provedl? Čím jsem se vůči tobě prohřešil,a že jsi na mne a na mé království uvedl tak veliký hřích? Zachoval ses ke mně tak, jak se nejedná! a 1Kr 18:9; Jr 37:18
10 Abímelek se ještě Abrahama zeptal: Co jsi sledovalt12 tím, žes udělal takovou věc? t12 h.: viděl
11 Abraham odpověděl: Řekl jsem si, že na tomto místě jistě není (bázeň před Bohem)a a že mne kvůli mé ženě zabijí. a 2S 23:3
12 Opravdua je i mou sestrou. Je dcerou mého otce, avšak není dcerou mé matky a stala se mou ženou. a Joz 7:20†
13 Ale když mne Bůh vyvedlt13 z domu mého otce do neznáma, řekl jsem jí: Na každém místě, kamkoli přijdeme, (mi prokaž tu laskavost,)t14 že o mně řekneš: Je to můj bratr. t13 n.: bohové vyvedli; [může zde jít o gramatické přizpůsobení tvaru slovesa pl. h. výrazu Bůh (což se ovšem obvykle neděje; srv. např. hned v. Gn 20:17 - sg. slovesa) anebo o přizpůsobení Abrahamova vyjadřování Abímelekovu polyteistickému smýšlení]); [h. slso zn.: vyvedl k putování / k bloudění / do neznáma]; srv. Gn 12:1 - Gn 12:9 t14 h.: toto je tvé milosrdenství, které pro mne budeš činit
14 Abímelek vzal tedy brav a skot, otroky a otrokyně a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.
15 Pak Abímelek řekl: Hle, má (země je před tebou; usaď)a se, kde je ti libo. a Gn 34:10
16 Sáře pak řekl: Hle, dal jsem tvému bratroviv15 tisíc šekelův16 stříbra. To pro tebe bude (potvrzením cti)t17 před všemi, kteří jsou s tebou, takže před všemi jsi ospravedlněna. v15 [Toto prav. ironické označení představuje pro Sáru napomenutí] v16 [tj. asi 11,5 kg]; srv. Dt 22:19; 1Kr 10:29; 2Kr 6:25 t17 h.: přikrytím očí; [význam výrazu není zcela jasný; (HL)]
17 A Abraham se modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abímeleka, jeho ženu i jeho otrokyně, a (mohly mít děti.)t18 t18 h.: rodili; (m. zřejmě zahrnuje i Abímeleka)
18 יהוה totiž zcela uzavřel každé lůnov19 v Abímelekově domě kvůli Abrahamově ženě Sáře. v19 [podle toho se zdá, že Sára musela být na Abímelekově dvoře několik týdnů, nežli přišlo zjevení ve snu]; srv. 1S 1:5
