Český studijní překladIzajáš - 51. kapitola
1 Poslechněte mě, kdo usilujete o spravedlnost a hledáte יהוה: Pohleďte na skálu, z níž jste vytesáni, a na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni.
2 Pohleďte na Abrahama, svého otce, a na Sáru, která vás v bolestech porodila. Neboť byl sám, když jsem ho povolal, požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho.
3 Ano, יהוה potěší Sijón, potěší všechny jeho trosky, jeho pustinu promění v zahradu Eden, jeho step v יהוה zahradu. Bude se v něm nacházet veselí a radost, písně díků a zvuk prozpěvování.
4 Věnuj mi pozornost, můj lide, naslouchej mi, můj národe, protože ode mne vyjde zákon a náhle dám své právo za světlo národům.
5 Má spravedlnost je blízko, má záchrana vzejde a mé paže budou soudit národy. Na mne očekávají ostrovy a v mou paži skládají naději.
6 Pozvedněte své oči k nebesům a pohleďte na zemi dole, neboť nebesa se rozplynou jako kouř a země zvetší jako oděv a její obyvatelé právě tak zemřou; moje záchrana však zůstane navěky a moje spravedlnost nepomine.
7 Slyšte mne vy, kdo znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci je můj zákon: Nebojte se lidského posměchu, jejich hanobení se neděste.
8 Vždyť je sežere mol jako oděv, červi je sežerou jako vlnu, ale má spravedlnost zůstane navěky a má záchrana z generace na generaci.
9 Probuď se, probuď, oděj se silou, יהוה paže, probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací! Což jsi to nebyla ty, která jsi rozrazila obludu a probodla draka?
10 Což jsi to nebyla ty, která jsi vysušila moře, velikou vodní hlubinu a učinila mořské hloubky cestou, aby prošli vykoupení?
11 יהוה vykoupení se navrátí, přijdou s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, žal a vzdychání utečou.
12 Já, já jsem váš utěšitel. Kdo jsi ty, že se bojíš člověka, který umírá, a lidského syna, který dopadá jako tráva?
13 Zapomínáš na יהוה, který tě učinil, který roztáhl nebesa a založil zemi, a stále po celý den se chvěješ strachem před zlobou utiskovatele, protože se připravil působit zkázu. A kdepak je nyní ta jeho zloba?
14 Spoutaný vězeň bude rychle uvolněn, nezemře v jámě a nebude mít nedostatek chleba.
15 Já jsem יהוה, tvůj Bůh, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí — jeho jméno je יהוה zástupů:
16 Svá slova jsem vložil do tvých úst a přikryl jsem tě stínem své ruky, abys sázel nebesa a založil zemi a řekl Sijónu: Ty jsi můj lid.
17 Probuď se, probuď, povstaň dcero Jeruzaléma, která jsi vypila z יהוה ruky kalich jeho zloby, do dna jsi vypila kalich závrati.
18 Není, kdo by ji opatrně vedl, ze všech dětí, které porodila; není, kdo by ji držel za ruku, ze všech synů, které vychovala.
19 Tyto dvě rány tě potkaly, kdo ti projeví účast? Zkáza a pohroma, hlad a meč. Kdo tě potěší?
20 Tvoji synové leží bezvládně na všech nárožích jako divoká ovce v síti; jsou nasyceni יהוה zlobou, napomenutím tvého Boha.
21 Proto nyní slyš toto, zkroušená a opilá, ale ne vínem!
22 Toto praví tvůj Panovník יהוה, tvůj Bůh, který vede při svého lidu: Hle, beru z tvé ruky kalich závrati, kalich své zloby; už ho nebudeš více pít.
23 Vložím ho do ruky těm, kdo tě skličovali, kteří říkali tvé duši: Sehni se, ať přejdeme. A pokládala jsi svá záda jako zemi, jako ulici pro ty, kdo procházeli.
