Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 2. kapitola

1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení^a od císaře Augusta,^v1 ^saby ^sbyl po celém obydleném světě^t2 ^sproveden ^ssoupis obyvatelstva. ^a ř. dogma~; Sk 16:4; Sk 17:7; Ef 2:15; Žd 11:23 ^v1 vl. jm. Gaius Octavianus Caepias, císařem 31 př. Kr.-14 po Kr., dekretem Senátu v r. 27 př. Kr. přidáno jméno Augustus (srv. Mt 22:19p; Sk 25:21). ^t2 tj. Římském impériu; L 4:5; L 21:26; Mt 24:14!
2 Tento ⁽soupis^a se konal před tím soupisem, který byl proveden, když⁾^t3 v Sýrii vládl Quirinius.^v4 ^t3 n.: první soupis se konal (ř.: se stal), když ^v4 Významný daňový soupis se v Judsku konal v letech 6-7 po Kr. V té době (6-9 po Kr.) byl v Sýrii římským legátem (místodržitelem) Publius Sulpicius Quirinius (zemř. 21 po Kr.). ^a Sk 5:37
3 I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.
4 Také Josef vyšel^t5 z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém,^a neboť byl z domu a rodu Davidova,^b ^t5 ř.: vystoupil ^a Gn 35:19p; 1S 17:12 ^b L 1:27
5 ^saby ^sse ^sdal ^szapsat s Marií, ⁽svou ^psnoubenkou⁾,^t6 která byla těhotná. ^t6 var.: zasnoubenou jemu manželkou
6 Stalo se, ^skdyž tam ^sbyli, že se naplnily dny,^a ^saby ^sporodila. ^a L 1:23; Gn 25:24
7 I porodila svého ⁽syna, toho prvorozeného⁾,^t7 ^szavinula ho ^sdo ^splenek a položila do jeslí,^t8 protože pro ně nebylo místo v útulku^t9 pro pocestné. ^t7 n.: prvorozeného syna ^t8 v. L 2:12.L 2:16; L 13:15 (žlab)† ^t9 ř. katalyma - pův.: místo vypřáhnutí / odpočinku; obecněji: přístřeší / místnost. (L 22:11; Mk 14:14†)
8 V téže krajině byli pastýři, ^skteří ^spobývali ^svenku^t10 a v noci drželi hlídky nad svým stádem. ^t10 n.: ‚pobývali pod širým nebem‘; HL
9 A hle, postavil se k nim Pánův anděl^a a Pánova^t11 sláva^b je ozářila;^c i ^szmocnil ^sse ^sjich veliký strach.^d ^t11 var.: Boží ^a L 1:11 ^b Ex 16:7; Ex 16:10; Sk 7:55!; Tit 2:13; Zj 18:1 ^c L 24:4; Sk 12:7; Sk 26:13 ^d L 1:12; L 8:35
10 Anděl jim řekl: „Nebojte^a se. Hle, ^szvěstuji vám ^sdobrou ^szprávu^b o veliké radosti, která bude pro všechen lid, ^a L 1:13; L 1:30 ^b Mt 11:5; Sk 13:32
11 že se vám dnes^t12 narodil Zachránce,^a který je ⁽Kristus Pán⁾,^t13 v městě Davidově. ^t12 ř. sémeron; L 4:21; L 5:26; L 12:28; L 13:32n; L 19:5.L 19:9; L 22:34.L 22:61; L 23:43. ^t13 n.: Kristus, Pán; ve StS se výraz christos kyrios vyskytuje pouze v Pl 4:20 (LXX). Z mimobiblických spisů v Žalmech Šalomounových L 18:7. ^a Ž 106:21!; J 4:42; Sk 5:31; Fp 3:20; 1Tm 1:1; Tit 1:3p; 2P 1:1; 1J 4:14
12 Toto vám bude znamením:^a Naleznete děťátko ^p^szavinuté ^sdo ^splenek a ležící v jeslích.“ ^a L 11:30; Ex 3:12; 1S 2:34!; 1K 14:22; Fp 1:28; 2Te 3:17
13 A náhle^ase s andělem objevilo^t14 množství nebeského vojska^b chválícího^c ^cBoha a říkajícího: ^t14 ř.: stalo ^a Sk 9:3 ^b 1Kr 22:19; Da 7:10; Sk 7:42† ^c L 2:20
14 „Sláva na výsostech^a Bohu a na zemi pokoj ⁽mezi lidmi Božího zalíbení⁾.^t15“ ^t15 var.: v lidech (Boží) zalíbení; var.: [lidem dobré vůle]. ř. eudokia - ‚dobrá vůle / zalíbení / přání‘; Mt 11:26; L 10:21; Ř 10:1; Ef 1:5.Ef 1:9; Fp 1:15; Fp 2:13; 2Te 1:11†; srv. sloveso v L 3:22. ^a L 19:38
15 A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, ⁽^szačali ^ssi pastýři mezi sebou ^sříkat⁾:^t16 „Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na ^rto,^t17 co ^pse tam stalo, co nám Pán oznámil.“ ^t16 var.: řekli si pastýři ^t17 ř.: tuto ^rvěc
16 Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.
17 ^sKdyž je ^sspatřili, oznámili ^rslovo, ^skteré jim ^sbylo o tom dítěti ^sřečeno.
18 A všichni, kdo to uslyšeli, užasli^a nad tím, co jim pastýři řekli. ^a L 2:33; L 2:47; L 1:63; L 8:25; L 11:14
19 Marie však ⁽toto ^rvšechno⁾^t18 uchovávala ve svém srdci^a a rozvažovala o tom. ^t18 ř.: všechna tato ^rslova ^a L 2:51; L 1:66
20 Pastýři se pak navrátili, oslavujíce^a a chválíce^b ^cBoha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno. ^a L 5:25; Mk 2:12; 2K 9:13 ^b L 2:13; L 19:37; L 24:53; Sk 2:47; Sk 3:8n!; Ř 15:11; Zj 19:5
21 Když se naplnilo^a osm dní, ^saby ^sbyl ^sobřezán,^b ⁽dali mu⁾^t19 jméno Ježíš;^c byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně. ^t19 ř.: bylo nazváno jeho ^a L 1:23 ^b L 1:59; Lv 12:3 ^c L 1:31
22 A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, ^saby ho ^spostavili ^spřed Pána,
23 jak je ^pnapsáno v Pánově zákoně: ‚Každý ^smužského ^spohlaví, který otevírá lůno,^t20 bude nazván svatý Pánu‘,^a ^t20 ř.: matku ^a Ex 13:2//; Ex 13:12; Ex 13:15
24 a aby dali oběť podle toho, ^pco je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘.^a ^a Lv 12:8//
25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý^a a zbožný, očekávající^b potěšení^c Izraele, a Duch Svatý^d byl na něm. ^a L 1:6 ^b L 2:38; L 23:51; Tit 2:13 ^c 2Te 2:16; Žd 6:18 ^d L 1:41; L 1:67; 2P 1:21
26 Jemu bylo ^cDuchem Svatým ^pzjeveno,^t21 že nespatří smrt,^a dokud neuvidí Pánova Mesiáše.^t22 ^t21 n.: dáno poznat ^t22 ř.: Krista; Mt 2:4p ^a Žd 11:5
27 Ten přišel ⁽v ^cDuchu⁾^t23 do chrámu. ^sKdyž rodiče ^spřinesli^t24 chlapce Ježíše, ^saby s ním ^sučinili podle ^pobyčeje^a Zákona, ^t23 n~: veden Duchem; L 4:1; Mk 12:36 ^t24 ř.: vnesli ^a Sk 15:1
28 on si ho vzal do náručí, ^svzdal ^schválu, dobrořečil^a ^cBohu a řekl: ^a L 1:64
29 „Nyní,^v25 Panovníku,^t26 podle svého ^rvýroku propouštíš svého otroka^a v pokoji,^b ^v25 [vv. 29-32 jsou známy pod lat. názvem Nunc Dimittis] ^t26 ř. despotés; Sk 4:24; 2Tm 2:21; 2P 2:1; Zj 6:10; srv. Tit 2:9 ^a Sk 4:29; Ř 1:1p ^b Gn 15:15; Jr 34:5
30 neboť mé oči spatřily tvou záchranu,^a ^a L 3:6; Ž 119:166; Iz 52:10; Sk 4:12; Tit 2:11
31 kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
32 světlo ke zjevení národům^t27 a slávu tvého lidu Izraele.“ ^t27 n.: pohanům; (nebo také: světlo k odhalení národů)
33 ⁽Jeho otec a⁾^t28 matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno. ^t28 var.: Josef a jeho
34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu^a a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, ^sjemuž ^sbude ^sodpíráno — ^a Mt 21:44; 1K 1:23; 1P 2:8
35 i tvou vlastní duší ^fpronikne meč^a — aby bylo zjeveno myšlení^b mnohých srdcí.“^c ^a J 19:25~ ^b L 5:22; L 9:47; L 24:38; Mt 15:19; Ř 1:21; Ef 4:18v ^c Dt 8:2; Sk 8:21n
36A byla tam prorokyně^a Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta ⁽^pjiž byla velmi pokročilého věku⁾;^t29 s mužem žila sedm let od svého panenství ^t29 ř.: byla pokročilá v mnohých dnech ^a Ex 15:20; Sk 21:9
37 a vdovou^a byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty^ba prosbami sloužila^c Bohu dnem i nocí.^d ^a 1Tm 5:9 ^b Sk 13:3 ^c Sk 24:14!; Žd 9:14; Zj 7:15 ^d L 18:7; 1Te 3:10!; 1Tm 5:5; 1Kr 8:29srv
38 A v té hodině přistoupila, děkovala^t30 ^cBohu a říkala^t31 o něm všem, kteří očekávali^a vykoupení^b Jeruzaléma.^t32 ^t30 HL; sl. zn. veřejně vyznávat díky / uznání ^t31 ř.: mluvila ^t32 var.: v Jeruzalémě (/ v Izraeli / Izraele) ^a L 2:25 ^b L 1:68; Žd 9:12; Ř 3:24v
39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.^a ^a L 2:51; L 1:26; L 4:16
40 Dítě pak rostlo^a a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla ⁽s ním⁾.^t33^b ^t33 ř.: na něm ^a L 2:52; L 1:80 ^b 1S 3:19~
41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc.^t34 ^t34 ř.: pascha (Mt 26:2p; J 2:13)
42 Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali do Jeruzaléma, jak bylo o této slavnosti zvykem.^a ^a L 1:9
43 A ^skdyž se ^spo ^sdokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to ⁽jeho rodiče⁾^t35 zpozorovali. ^t35 var.: [Josef a jeho matka]
44 ^sProtože ^sse ^sdomnívali, že je ve ^sskupině ^spoutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 A ^skdyž ho ^snenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
46 I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, ^sjak ^ssedí^a uprostřed učitelů,^b naslouchá jim a vyptává se jich. ^a L 5:17; Mt 5:1p ^b L 5:17; J 3:10; Sk 5:34
47 Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností^t36 a odpověďmi. ^t36 ř. synesis - ‚rozumnost / chápavost‘; Mk 12:33; 1K 1:19; Ef 3:4; Ko 1:9; Ko 2:2; 2Tm 2:7†.
48 ^sKdyž ho rodiče ^sspatřili, zhrozili^a se a jeho matka mu řekla: „Synu,^t37 co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ ^t37 ř.: Dítě ^a L 4:32
49 A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že ⁽musím^v38 být ve věcech svého Otce⁾?^t39“ ^v38 [první z Ježíšových „musím“ (tedy priorit) v L; L 4:43; L 7:40; L 9:22; L 13:33; L 19:5; J 3:14; J 9:4; J 10:16; srv. Sk 19:21] ^t39 ř.: v těch mého Otce musím být; n.: musím být tam, kde jde o věc mého Otce; n.: musím být v domě svého Otce
50 Ale oni neporozuměli^a tomu ^rslovu, které jim pověděl. ^a L 9:45; L 18:34
51 I sestoupil^t40 s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán.^a Jeho matka ^spečlivě ^suchovávala ⁽všechna tato ^rslova⁾^t41 ve svém srdci.^b ^t40 L 4:31p ^t41 n.: všechny ty[to] věci ^a Ef 5:21srv ^b L 2:19
52 A Ježíš prospíval v moudrosti a ^sv ^stělesném ^srůstu^a a v přízni^t42 u Boha i u lidí.^b ^t42 n.: milosti ^a L 2:40 ^b Př 3:4; Ř 14:18

Zobrazit ve Studijní on-line bibli