Český studijní překladList Římanům - 10. kapitola, verše 3 - 11 (zvýrazněné)

1 Bratři,^a touhou mého srdce a prosbou k ^cBohu za ně ^[je^], ^saby ^sbyli ^szachráněni.^b ^a Ř 1:13! ^b J 5:34
2 Neboť jim ^svydávám ^ssvědectví,^a že mají horlivost^b pro Boha, ale ne podle ^spravého ^spoznání.^c ^a 2K 8:3; Ga 4:15; Ko 4:13 ^b 2Kr 10:16; Sk 21:20; Ga 1:14; Fp 3:6 ^c Fp 1:9
3^sProtože ^sneznají ^cBoží spravedlnost, a místo toho usilují postavit^t1 svou vlastní ^[spravedlnost^], nepodřídili se spravedlnosti ^cBoží.^a ^t1 n.: založit ^a Ř 1:17
4Vždyť Kristus je konec^t2 Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. ^t2 n.: cíl
5Mojžíš píše o spravedlnosti, která je ⁽založena na Zákonu⁾:^t3 ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘^a ^t3 ř.: ze Zákona ^a Lv 18:5//
6Avšak spravedlnost ⁽založená na víře⁾^t4 mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo ^fvystoupí do nebe?‘^a — to je ⁽jako ^spřivést⁾^t5 Krista ^sdolů — ^t4 ř.: z víry; Ř 1:17 ^t5 n.: ^saby ^spřivedl ^a Dt 30:12n//
7nebo: ‚kdo ^fsestoupí do propasti?‘ — to je ⁽jako vyvést⁾^t6 Krista z mrtvých. ^t6 n.: ^saby ^svyvedl
8Ale co praví? ‚Blízko tebe je to ^rslovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘^a je to ^rslovo víry, které hlásáme: ^a Dt 30:14//
9Vyznáš-li^a svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li^b ve svém srdci, že ho ^cBůh vzkřísil^c z mrtvých, budeš zachráněn.^d ^a Mt 10:32; Fp 2:11 ^b Sk 16:31 ^c Ř 4:24 ^d Ř 11:26; J 3:17
10Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně,
11neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘^a ^a Iz 28:16//
12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem:^a Vždyť ⁽nade všemi⁾^t7 je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, ^t7 ř.: všech ^a Ř 1:16; Ga 3:28; Ko 3:11
13 neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘^a ^a Jl 3:5//; Sk 2:21
14 Ale jak ^smohou ^svzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak ^smohou ^suvěřit^a v toho, o kom neslyšeli? A jak ^smohou ^sslyšet bez ^stoho, ^skdo ^shlásá?^b ^a J 9:36 ^b Sk 8:31
15 A jak ^smohou ^shlásat, nebyli-li posláni? Jak je ^pnapsáno: ‚Jak jsou krásné nohy ^[těch, kteří zvěstují pokoj,^] těch, kteří zvěstují dobré noviny.‘^a ^a Iz 52:7//; Na 2:1; Ef 6:15
16 Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: ‚Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?‘^a ^a Iz 53:1//; J 12:38
17 Víra je tedy ze slyšení^t8 zvěsti a zvěst skrze ^rslovo Kristovo.^t9 ^t8 zde i ve v. Ř 10:16 ‚slyšení‘ a ‚zvěst‘ (= ‚slyšené‘) je totéž ř. slovo; Ga 3:2; Žd 4:2 ^t9 n.: o Kristu; var.: Boží
18 Já však pravím: Což neslyšeli? Ovšemže slyšeli! ‚Do celé země pronikl jejich hlas, do ^snejzazších ^skončin ^sobydleného ^ssvěta^a jejich ^rvýroky.‘^b ^a Ř 1:8v; Mt 24:14p ^b Ž 19:45//
19 Ptám se^t10 však: Což to Izrael nepochopil? Už Mojžíš praví: ‚^f^sVzbudím ve vás ^sžárlivost na národ, který není národem, proti^t11 národu nerozumnému vás ^f^spopudím ^sk ^shněvu.‘^a ^t10 ř.: Říkám; Ř 11:11 ^t11 n.: kvůli ^a Dt 32:21//
20 A Izaiáš odvážně říká: ‚Dal jsem se nalézt těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.‘^a ^a Iz 65:1//
21 O Izraeli však říká: ‚Po celý den jsem vztahoval své ruce k lidu neposlušnému a odmlouvajícímu.‘^a ^a Iz 65:2//

Zobrazit ve Studijní on-line bibli