Český studijní překladList Římanům - 12. kapitola
1 Vybízíma vás tedy, bratři,b skrze milosrdenstvít1 cBoží, sabyste svydalic svá mtělad v oběť živou, svatoue a příjemnout2 cBohu; to je vaše rozumnát3 službaf Bohu. t1 ř. množ. č. t2 n.: líbící se / přijatelnou (v. 2); Ř 14:18; Ř 15:16; Lv 1:9!; Ž 69:32; ::Jr 6:20; Fp 4:18; Žd 12:28; Žd 13:16.Žd 13:21; 1P 2:5v t3 n.: duchovní / týkající se slova (logikos) a 1Tm 2:1p b Ř 1:13!; Ř 15:14; Ř 15:30; Ř 16:17; 1K 1:10 c Ř 6:13 d 1K 6:20 e 1K 1:21 f Ř 1:9; Ř 9:4; Sk 24:14!; Sk 26:7; Fp 3:3; Žd 9:1
2A nepřipodobňujtea se tomuto věku,b nýbrž proměňujtec se obnovoud [své] mysli,e abyste smohli szkoumat,t4 co je (cBoží vůle,f co je dobré, přijatelnég a dokonalé).t5 t4 n.: rozpoznat; Ř 1:28; Ef 5:10; Fp 1:10 t5 n.: dobrou, přijatelnou a dokonalou Boží vůlí a 1P 1:14† b Mt 12:32!; Ga 1:4; 1J 2:15~ c Mt 17:2; Mk 9:2; 2K 3:18† d Tit 3:5† e Ef 4:23 f Ř 1:10!; Mt 6:10! g Ř 12:1p
3 Skrze milost, která mi byla dána,a pravím každému, kdo je mezi vámi: sNesmýšlejte svýš,t6 než je třeba smýšlet, ale smýšlejteb tak, abyste sjednali srozumně,t7 podle toho, jakou míruc víry udělil každému cBůh. t6 HL; n~: povýšeně; Ř 11:20; Př 16:18; 2K 12:7; 1Tm 6:17; Ga 6:3 t7 n.: rozvážně; Sk 26:25; 2K 5:3; Tit 2:6 a Ř 15:15; 1K 3:10; Ga 2:9; Ef 3:7 b 1K 4:6; Fp 2:2; Fp 3:15; 1Tm 1:14 c 2K 10:13; Ef 4:7
4 Jako máme v jednom mtělea mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol, a 1K 12:12 - 1K 12:14; Ef 4:4
5 tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno mtělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy sjeden sdruhého.
6 Máme rozdílné daryt8 podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví,a ať ho užívá v souhlase s vírou. t8 ř.: charismata; 1K 7:7; 1P 4:10 a Sk 11:27!; 1K 12:10; 1K 14:1; 1Te 5:20
7 Má-li službu,a (ať slouží).t9b Je-li vyučující, (ať učí).t10 t9 U všech sedmi charismat lze také doplnit ‚svůj dar rozpozná‘ nebo ‚ať svůj dar používá‘. ř.: v té službě t10 ř.: v tom vyučování; Ga 6:6; 1Tm 5:17 a Sk 6:1 b 1P 4:11
8 Má-li dar povzbuzování,t11 (ať povzbuzuje).t12 Kdo rozdává, ať rozdává upřímně.t13 Kdo sstojí sv sčele, (ať je horlivý).t14 Kdo sprokazuje smilosrdenství,a ať to činí radostně.t15 t11 n.: napomínání; ř.: je-li povzbuzující, … rozdávající, … stojící … prokazující … t12 ř.: v tom povzbuzování / napomínání; Sk 11:23; Sk 13:15 t13 ř.: v přímosti / prostotě; Ef 6:5; Ko 3:22; n.: štědře (2K 9:11.2K 9:13) t14 ř.: v horlivosti / píli; v. Ř 12:11; 2K 8:7; Žd 6:11; Kaz 9:10 t15 ř.: v radosti; 2K 9:7 a 2S 9:1; L 10:37
9 Láskaa ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo,b lněte k dobrému.c a 2K 6:6; 1Tm 1:5 b Ž 97:10; Př 8:13; Am 5:15 c 1Te 5:21n
10 sVroucně sse navzájem smilujte sbratrskou sláskou,a (v prokazování úcty)t16 předcházejte sjeden sdruhého. t16 ř.: uctivostí; Ř 13:7 a 1Te 4:9; Žd 13:1; 2P 1:7
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího cducha,a služte Pánu.b a Sk 18:25 b Ř 14:18; Ř 16:18::; Sk 20:19; Ef 6:7
12 V nadějit17 se radujte, v souženía buďte trpěliví,b v modlitbě vytrvalí.t18 t17 n.: Z naděje; Ř 5:2! t18 n.: vytrvale se věnující / cílevědomí / oddaní m. (stejný výraz - Ř 13:6; Sk 1:14; Sk 6:4); Ř 12:5v; Ko 4:2.Ko 4:12; 1Te 5:17; 2K 12:8 a Ř 5:3!; 1P 2:20~ b Ko 1:11; Jk 5:7n
13 Sdílejte se se svatýmia v jejich potřebách, usilujteb o pohostinnost.c a Ř 1:7; Žd 6:10 b 1K 14:1p c 1Tm 3:2; Žd 13:2; 1P 4:9
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují,a dobrořečte a nezlořečte. a Mt 5:44
15 Radujtea se s radujícími, plačte s plačícími.b a L 1:58; Sk 11:23; 1K 12:26; 2K 2:3 b Jb 30:25; J 11:33 - J 11:36; 2K 11:29~; Žd 13:3~
16 (sMějte jeden k druhému stejný sohled.)t19 Nepomýšlejte na svysoké svěci,a ale snechte sse svést k obyčejným.t20 Nebuďte moudří sami podle sebe.b t19 n~: Buďte navzájem v souladu; Ř 15:5; Fp 2:2; 1P 3:8 t20 ř.: nízkým (věcem / lidem) a Ř 12:3 b Ř 11:25; Př 3:7
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé.a Přede všemi lidmib smějte sna smysli ušlechtilé věci.c a Př 20:22; Př 24:29; 1P 3:9 b Př 3:4; 2K 8:21 c Fp 4:8
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás,a smějte spokojb se všemi lidmi. a Ř 1:15 b Ř 14:19; Mk 9:50
19 Nemstětea se sami, milovaní,v21 nýbrž dejte místo Božímu hněvu,b neboť je pnapsáno: ‚Mně patří pomsta, já fodplatím, praví Pán.‘c v21 Ř 1:7; [v NS jako oslovení 29×; 1K 10:14!; Jk 1:16; 1P 2:11; 1J 3:2; srv. Sk 15:25!] a Ř 12:17; 1Sa 25 b Ř 1:18! c Dt 32:35//; Žd 10:30; 1Te 4:6
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, sdávej mu sjíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; skdyž to sbudeš sčinit, fnasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘a a Př 25:21n//; Mt 5:44
21 sNenech sse spřemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
