Český studijní překladSkutky apoštolské - 2. kapitola

1 Když nastal^t1 den Letnic,^t2 byli všichni spolu na ^sjednom ^smístě. ^t1 ř.: se naplňoval (To se může vztahovat k dovršování sedmi předcházejících týdnů.); srv. L 9:51 ^t2 ř. pentékostés; Sk 20:16; L 23:15nn; 1K 16:8
2 Náhle^a se ozval^t3 zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr,^t4 a naplnil celý dům, kde seděli. ^t3 n.: se stal ^t4 n.: dech; srv. J 3:8 ^a Sk 16:26
3 A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, ^skteré ^sse ^srozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden.
4 Všichni byli naplněni Duchem Svatým^a a začali mluvit jinými jazyky,^b jak jim ^cDuch dával promlouvat. ^a Sk 4:8; Sk 4:31; Sk 9:17; Sk 11:15 ^b Sk 10:46; Sk 19:6; Mk 16:17; 1K 12:10n; 1K 14:21
5 V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní^a muži ze všech národů, které jsou pod nebem.^b ^a Sk 8:2; Sk 10:2; Sk 10:7; Sk 13:43; Sk 22:12; L 2:25; 2P 2:9 ^b Sk 4:12; Dt 2:25; Ko 1:23
6 A ^skdyž ^sse ^sozval ten zvuk, sešlo se mnoho^t5 lidí a byli zmateni,^a protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. ^t5 ř.: množství ^a Sk 9:22
7 ^[Všichni^] byli ohromeni^a a udiveně^b říkali:^t6 „Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci?^c ^t6 var.: + jeden druhému: ^a Sk 8:9!; Sk 10:45; L 24:22 ^b Sk 4:13; L 1:21 ^c Sk 1:11
8 Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9 Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie,^a Pontu^b a Asie,^t7 ^t7 ‚Asie‘ označuje v NS záp. pobřeží provincie Malá Asie; Sk 6:9; Sk 16:6; Sk 19:10; Sk 20:4.Sk 20:18; Sk 21:27; Sk 24:19; Sk 27:2; Ř 16:5; 1P 1:1 ^a 1P 1:1 ^b Sk 18:2
10 Frygie^a a Pamfylie,^b Egypta a oblastí Libye u Kyrény^v8 a návštěvníci z Říma, ^v8 [oblast dnešního Tripolisu; Sk 11:20; Mt 27:32] ^a Sk 16:6; Sk 18:23; Zj 3:14p ^b Sk 13:13; Sk 14:24; Sk 15:38; Sk 27:5
11 Židé i proselyté,^t9 Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci^a ^cBoží.“ ^t9 tj. pohané, kteří se obřízkou připojili k Izraeli; Sk 6:5; Sk 13:43; Est 8:17; Mt 23:15 ^a L 1:49
12 Všichni z toho byli ohromeni^a a zmateni^b a jeden druhému říkali: „Co to má znamenat?“^c ^a Sk 2:7; Sk 8:9; Sk 8:13; Sk 9:21; Sk 10:45; Sk 12:16; Mk 6:51; L 24:22 ^b Sk 5:24 ^c Sk 10:17; 2S 12:21; Neh 2:19; Mk 1:27
13 Ale jiní se posmívali^a a říkali: „Jsou opilí.“^t10 ^t10 ř.: Jsou plni nového vína (Gn 27:28); 1S 1:14; 1K 14:23 ^a Sk 17:32†; Mt 9:24v
14 Petr se postavil spolu s jedenácti,^a pozvedl^b svůj hlas^c a ^spřímo^t11 k nim ^spromluvil: „Muži^d judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, ^svyslechněte ^spozorně má ^rslova. ^t11 ř. apofthengesthai, v NS 3×: Sk 2:4.Sk 2:14; Sk 26:25†. ‚vyslovovat (jasně) / vyhlašovat (důrazně)‘ - slovo zde zn.: promlouvat prorocky / z Ducha (také ve v. Sk 2:4) ^a Sk 1:26 ^b Gn 21:16; Dt 3:27psrv ^c Sk 4:24; Dt 3:27p; Iz 40:9 ^d Sk 2:22
15 Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je ⁽devět hodin ráno⁾.^t12 ^t12 ř.: třetí hodina dne; srv. 1Te 5:7
16Ale toto je to, co je ^přečeno skrze proroka ^[Jóela^]:
17 ‚I stane se v posledních dnech, praví ^cBůh, že ^fvyleji^a ze svého ^cDucha na každé ^xtělo; vaši synové a vaše dcery budou ^fprorokovat, vaši mladíci budou ^fvídat vidění^t13 a vaši starci budou ^fmívat^t14 sny. ^t13 ř. horasis, srv. častější výraz: horama (Sk 10:3!); Zj 9:17 ^t14 ř.: snít ^a Sk 2:33
18 I na své otroky a na své otrokyně ^[v oněch dnech^] ^fvyleji ze svého ^cDucha, ^[a budou ^fprorokovat^].
19 A ^fdám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, ^[krev a oheň a sloupy^t15 dýmu^]. ^t15 ř.: pára (h.: sloupy)
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den,^a veliký a skvělý.^t16 ^t16 n.: zjevný ^a 2P 3:10
21 I ⁽stane se,⁾^a že každý, kdo bude vzývat^b Pánovo jméno, bude zachráněn.‘^c“ ^a Sk 3:23 ^b Sk 9:14; Sk 22:16; Ř 10:12 ^c Jl 3:1 - Jl 3:5//
22 „Muži izraelští,^a slyšte tato ^cslova: Ježíše Nazaretského,^t17 muže ^pdosvědčeného vám od ^cBoha^b ^smocnými ^sčiny,^c divy a znameními,^d které ^cBůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte,^e ^t17 ř.: Nazorejského ^a Sk 3:12; Sk 5:35; Sk 13:16; Sk 21:28 ^b J 9:33 ^c Mt 11:20; Mt 13:54; Sk 19:11; 2K 12:12; Žd 2:4 ^d Sk 2:43; J 4:48; J 6:14; J 7:31; J 11:47; J 15:24 ^e Sk 26:26; L 24:18; J 3:2
23 tohoto muže, vydaného ^ppodle ustanoveného úradku^a a předzvědění^b ^cBožího, jste skrze ruce bezbožníků^t18 přibili na kříž a odstranili.^c ^t18 ř.: bezzákonných ^a Sk 4:28; L 22:22; L 7:30srv ^b 1P 1:2 ^c L 24:20~
24 Ale ^cBůh ho vzkřísil,^a zprostiv ho bolestí^t19 smrti,^t20 protože nebylo možné, aby byl od ní držen. ^t19 obvykle spojováno s porodními bolestmi (Mk 13:8; srv. Jr 4:31) ^t20 var.: podsvětí (Hádu); Mt 11:23p ^a Sk 3:15v; Sk 13:33; Sk 17:31; Mk 16:6
25 Neboť David o něm říká: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal;
26 proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé ^xtělo bude přebývat v naději,
27 neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,^t21 aniž dáš svému Svatému^t22 uvidět zkázu.^a ^t21 ř.: Hádu ^t22 n.: Zbožnému ^a Sk 13:37
28 Oznámil jsi mi cesty života, ^fnaplníš mě radostí před^t23 svou tváří.‘^a“ ^t23 ř.: se ^a Ž 16:8 - Ž 16:11//
29 „Muži bratři, o patriarchovi^a Davidovi vám mohu směle říci,^b že zemřel^t24 a byl pohřben^c a jeho hrob^d je mezi námi až do dnešního dne.^t25 ^t24 ř.: skonal ^t25 ř.: do těchto dnů ^a Žd 7:4 ^b Sk 4:31; Sk 28:31 ^c Sk 13:36~; 1Kr 2:10 ^d Neh 3:16
30 Byl to prorok^a a věděl, že se mu ^cBůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí ⁽potomka z jeho beder⁾;^t26 ^t26 ř.: z plodu jeho beder; srv. Ž 132:11; 2S 7:12n. ^a Mt 22:43
31 ^sviděl ^sdo ^sbudoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že ^[jeho duše^] nebyla zanechána v podsvětí^t27 a jeho ^xtělo nevidělo zkázu.^a ^t27 ř.: Hádu; Mt 11:23 ^a Ž 16:10
32 Tohoto Ježíše ^cBůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.^a ^a Sk 1:8
33 Když byl tedy vyvýšen pravicí^t28 ^cBoží a přijal od Otce ⁽zaslíbeného ^cDucha Svatého⁾,^t29 vylil^a to, co vy nyní vidíte i slyšíte. ^t28 n.: na pravici; Sk 5:31; Mk 16:19 ^t29 ř.: zaslíbení Ducha Svatého (tzn. předmět nebo obsah toho zaslíbení); Sk 1:4; Ga 3:14 ^a Sk 2:17; Sk 10:45; Tit 3:6
34 Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,
35 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘^a ^a Ž 110:1//
36 Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví,^t30 že ^cBůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem.^t31“ ^t30 n.: poznává ^t31 ř.: Kristem
37 Když to uslyšeli, byli ⁽hluboce zasaženi⁾^t32 v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co ^smáme ^sdělat,^a muži bratři?“ ^t32 ř.: probodeni; Př 12:18; [jsou dvě možnosti, jak bodat jazykem (= mečem) - ke smrti, anebo k životu, a to dokonce věčnému …] ^a Sk 16:30; L 3:10; J 6:28
38 Petr jim ^[^hřekl^]: „^sUčiňte ^spokání^a a každý z vás ať se dá pokřtít^bna základě jména Ježíše Mesiáše^c na^t33 odpuštění svých hříchů, a ^fpřijmete^t34 dar ^cDucha Svatého.^d ^t33 n.: k (ř. eis) ^t34 n.: dostanete ^a Sk 3:19; Sk 17:30; Sk 26:20; Mt 3:2p; Zj 2:5 ^b Sk 8:12; Sk 8:36nn; Sk 10:48; Sk 16:15; Sk 16:33; Sk 19:5; Sk 22:16; Mt 3:6p; Mt 28:19; 1P 3:21 ^c Mt 2:4 ^d Sk 1:8; Sk 8:15; Sk 10:45; Sk 19:2
39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko^a a které si povolá^b Pán, náš ^cBůh.“ ^a Ef 2:13 ^b Ř 8:30; Ř 9:24; 2Tm 1:9; 2P 1:3
40 A ^sještě ^smnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného^t35 pokolení!“ ^t35 n.: pokřiveného (Př 21:8; L 3:5); Gn 32:5; Mt 17:17v; Fp 2:15; 1P 2:18
41 Ti, kteří ^[radostně^]^a přijali^b jeho ^cslovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší.^c ^a Sk 16:34 ^b Sk 8:14!; Mt 13:20; Ga 4:14; 1Te 1:6 ^c Sk 4:4~; Sk 5:14~; Sk 6:1~; Sk 6:7~; Sk 9:31~; Sk 11:21~; Sk 11:24~; Sk 14:1~; Sk 14:21~; Sk 16:5~; Sk 17:12~
42 ^sVytrvale ^szůstávali v učení^a apoštolů a ve společenství,^b v lámání^c chleba a modlitbách.^d ^a Sk 5:28; Sk 13:12; Ř 6:17; 2Te 2:15v; 1Tm 4:16; 2Tm 3:10; 2Tm 4:2; Tit 1:9 ^b Sk 11:26 ^c Sk 2:46; Sk 20:7; L 24:35; 1K 10:16 ^d Sk 6:4; Sk 12:5
43 Každé duše se zmocňoval strach;^a skrze apoštoly se v Jeruzalémě dálo mnoho divů a znamení^ba na všech byl veliký strach. ^a Sk 5:11; L 7:16 ^b Sk 5:12; Sk 6:8; Sk 8:6; Sk 9:34; Sk 9:40; Sk 14:3; Sk 15:12; Mk 16:17; J 14:12~
44 Všichni věřící^a byli pospolu a měli všechno společné. ^a Sk 5:14; Sk 10:45; Sk 16:1; 1K 14:22
45 Prodávali^a svá zboží^t36 a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval. ^t36 n.: pozemky ^a Sk 4:34; Sk 5:1
46 Denně^a zůstávali jednomyslně v chrámě, po domech lámali chléb a přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce. ^a Sk 5:42; Sk 17:11; Sk 19:9
47 Chválili ^cBoha^a a ⁽byli oblíbeni⁾^t37 u všeho lidu. A Pán ^sk ^sjejich ^sspolečenství denně přidával^b ty, kteří byli zachraňováni. ^t37 ř.: majíce přízeň; Sk 5:13; L 2:52; srv. Př 3:4 ^a Sk 3:8n; L 2:20 ^b Sk 2:41

Zobrazit ve Studijní on-line bibli