Český studijní překladŽalmy - 119. kapitola
1 Blahoslavení jsou ti, jejichž cesta je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona יהוה.
2 Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví a hledají ho celým srdcem.
3 Takoví nepáchají podlosti, chodí po jeho cestách.
4 Tys dal svá přikázání, aby se pečlivě zachovávala.
5 Kéž by byly mé cesty upevněny pro zachovávání tvých ustanovení!
6 Tehdy nebudu zahanben, když si budu hledět všech tvých příkazů.
7 V upřímnosti srdce ti budu vzdávat chválu, když se učím tvým spravedlivým nařízením.
8 Budu zachovávat tvá ustanovení — jen mě neopouštěj!
9 Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo.
10 Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů.
11 Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil.
12 יהוה, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením.
13 Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst.
14 Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku.
15 Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky.
16 Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.
17 Prokazuj svému otroku dobro — budu žít a zachovávat tvé slovo.
18 Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona.
19 Jsem na zemi jen cizincem, neskrývej přede mnou své příkazy.
20 Mou duši stravuje touha po tvých nařízeních za každého času.
21 Oboříš se na domýšlivce, na proklaté, kteří pobloudili od tvých příkazů.
22 Odval ode mě potupu a pohrdání, neboť střežím tvá svědectví.
23 I když zasednou knížata a budou mluvit proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních.
24 I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci.
25 Do prachu je přitištěna má duše; obživ mě podle svého slova.
26 Vyprávěl jsem o svých cestách a tys mi odpověděl. Vyuč mě svým ustanovením.
27 Dej mi porozumět cestě svých přikázání; přemýšlím o tvých divech.
28 Má duše se rozplývá žalem; pozdvihni mě podle svého slova.
29 Odvrať ode mě cestu klamu; milostivě mě obdaruj svým zákonem.
30 Vyvolil jsem si cestu pravdy, stavím si před sebe tvá nařízení.
31 Přilnul jsem ke tvým svědectvím, יהוה, kéž nejsem zahanben.
32 Poběžím cestou tvých příkazů, neboť jsi rozšířil mé srdce.
33 Vyuč mě, יהוה, cestě svých ustanovení a já je budu důsledně střežit.
34 Dej mi porozumět, budu střežit tvůj zákon a jej zachovávat celým srdcem.
35 Veď mě stezkou svých příkazů, neboť jsem si ji oblíbil.
36 Nakloň mé srdce ke svým svědectvím, nikoli k zištnosti.
37 Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ.
38 Naplň svému otroku své slovo, jež vede k bázni před tebou.
39 Odvrať ode mě potupu, které se lekám, vždyť tvá nařízení jsou dobrá.
40 Hle, toužím po tvých přikázáních; obživ mě ve své spravedlnosti.
41 Kéž ke mně přijde tvé milosrdenství, יהוה, tvá spása, podle tvého slova,
42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí — vždyť spoléhám na tvé slovo!
43 Nikdy zcela neodejmi mým ústům pravdivé slovo, protože skládám naději ve tvá nařízení.
44 Tvůj zákon budu zachovávat ustavičně, navěky a navždy.
45 Budu chodit volně, protože jsem vyhledával tvá přikázání.
46 O tvých svědectvích budu mluvit před králi a nebudu zahanben.
47 Tvé příkazy jsou mi potěšením, zamiloval jsem si je.
48 Zvedám dlaně ke tvým příkazům, jež jsem si zamiloval, přemýšlím o tvých ustanoveních.
49 Pamatuj na slovo ke svému otroku, jímž jsi ve mně vzbudil naději.
50 Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo navrací život.
51 Domýšlivci se mi hrozně posmívají; od tvého zákona se neodvrátím.
52 Připomínám si tvá odvěká nařízení, יהוה, a nacházím útěchu.
53 Přepadá mě vztek kvůli ničemům, kteří opouštějí tvůj zákon.
54 Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem.
55 V noci si připomínám tvé jméno, יהוה, a zachovávám tvůj zákon.
56 Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání.
57 Řekl jsem: Můj podíl je יהוה, a tak budu zachovávat tvá slova.
58 Celým srdcem hledám tvou přízeň, smiluj se nade mnou podle svého slova.
59 Přemýšlím o svých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím.
60 Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy.
61 Omotávají mě provazy ničemů, na tvůj zákon však nezapomínám.
62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal díky za tvá spravedlivá nařízení.
63 Jsem společníkem všech, kteří se tě bojí, těch, kdo zachovávají tvá přikázání.
64 יהוה, země je plná tvého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením!
65 יהוה, podle svého slova jsi prokázal svému otroku dobro.
66 Nauč mě rozvážnosti a poznání, vždyť já tvým příkazům věřím.
67 Dokud jsem nebyl pokořen, bloudil jsem; teď však zachovávám tvé slovo.
68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro; vyuč mě svým ustanovením.
69 Domýšlivci mě obestřeli klamem, já však celým srdcem střežím tvá přikázání.
70 Bezcitné jak tuk je jejich srdce, já se však těším ze tvého zákona.
71 Bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen, neboť jsem se naučil tvým ustanovením.
72 Zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či stříbře.
73 Tvé ruce mě učinily a upevnily. Dej mi porozumět, ať se naučím tvým příkazům.
74 Ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože očekávám na tvé slovo.
75 Vím, יהוה, že tvá nařízení jsou spravedlivá; pokořils mě pravdou.
76 Kéž je mi tvé milosrdenství útěchou, jak jsi svému otroku zaslíbil.
77 Kéž na mě přijde tvé slitování, abych mohl žít, neboť tvůj zákon je mým potěšením.
78 Kéž jsou domýšlivci zahanbeni, neboť mi zrádně křivdí; já ale přemýšlím o tvých přikázáních.
79 Kéž se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí, ti, kdo znají tvá svědectví.
80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých ustanovení, abych nebyl zahanben.
81 Má duše chřadne touhou po tvé spáse; očekávám na tvé slovo.
82 Zrak mi slábne, jak vyhlížím, kdy promluvíš. Říkám si: Kdy už mě potěšíš?
83 Byl jsem sice jako měch v dýmu, na tvá ustanovení jsem ale nezapomněl.
84 Kolik dnů ještě má tvůj otrok? Kdy už vykonáš soud nad mými pronásledovateli?
85 Domýšlivci mi vykopali jámy, což není podle tvého zákona.
86 Všechny tvé příkazy jsou pravda. Zrádně mě pronásledují, pomoz mi!
87 Málem už se mnou v zemi skoncovali, ale já jsem tvá přikázání neopustil.
88 Podle svého milosrdenství mě zachovej při životě; budu střežit svědectví tvých úst.
89 יהוה, tvé slovo je navěky ustaveno v nebesích.
90 Z pokolení do pokolení trvá tvá pravda. Upevnil jsi zemi a ona stojí.
91 Dodnes stojí podle tvých nařízení, neboť to vše jsou tvoji otroci.
92 Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych už ve svém soužení zahynul.
93 Na tvá přikázání nikdy nezapomenu, neboť mi dávají život.
94 Jsem tvůj — pomoz mi, vždyť vyhledávám tvá přikázání.
95 Ničemové na mě čekají, aby mě zničili. Rozvažuji o tvých svědectvích.
96 Vidím dovršení všeho dokonalého. Šíře tvých příkazů je nezměrná.
97 Jak jsem si zamiloval tvůj zákon! Celý den o něm rozjímám.
98 Tvé příkazy mě činí moudřejším nad mé nepřátele — navěky jsou mé.
99 Jednám rozumněji než všichni mí učitelé, neboť rozjímám o tvých svědectvích.
100 Pochopil jsem víc než starci, protože střežím tvá přikázání.
101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své nohy, abych zachoval tvé slovo.
102 Neodchýlil jsem se od tvých nařízení, neboť tys mě vyučil.
103 Jak příjemné jsou mému patru tvé řeči, mým ústům jsou sladší než med.
104 Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu.
105 Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce.
106 Přísahal jsem — a také to splním — že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení.
107 Byl jsem velmi pokořen, יהוה, obživ mě podle svého slova.
108 Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, יהוה, nauč mě svým nařízením!
109 Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám.
110 Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil.
111 Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci.
112 Uložil jsem si v srdci, že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.
113 Nenávidím polovičaté lidi, ale miluji tvůj zákon.
114 Jsi má skrýš a můj štít; očekávám na tvé slovo.
115 Odstupte ode mě, zlovolníci! Budu dodržovat příkazy svého Boha.
116 Podpírej mě, jak jsi řekl, abych mohl žít; nezahanbuj mě v mé naději!
117 Posilni mě, abych byl zachráněn; stále budu hledět na tvá ustanovení.
118 Zavrhuješ všechny, kdo zbloudili od tvých ustanovení, neboť jejich záludnost je zrádná.
119 Všechny ničemy v zemi odstraňuješ jako strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
120 Mé tělo se chvěje strachem z tebe, bojím se tvých nařízení.
121 Konám právo a spravedlnost; neponechej mě mým utlačovatelům.
122 Zaruč se za svého otroka k dobrému, ať mě domýšlivci neutlačují.
123 Zrak mi slábne, jak vyhlížím tvou spásu a tvůj spravedlivý výrok.
124 Jednej se svým otrokem podle svého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením.
125 Jsem tvůj otrok — dej mi porozumět, abych poznal tvá svědectví.
126 Je čas, aby יהוה jednal, porušují tvůj zákon.
127 Proto miluji tvé příkazy více než zlato, víc než zlato ryzí.
128 Proto považuji všechna přikázání za zcela správná, nenávidím každou stezku klamu.
129 Tvá svědectví jsou podivuhodná, proto je má duše střeží.
130 Otevření tvých slov osvěcuje, dává porozumět prostoduchým.
131 Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti, jak toužím po tvých příkazech.
132 Pohleď na mě a smiluj se nade mnou, jak je tvým zvykem vůči, těm, kdo milují tvé jméno.
133 Mé kroky upevni svými výroky, aby mě neovládla žádná nepravost.
134 Vykup mě z útlaku lidí a budu zachovávat tvá přikázání.
135 Svou tvář rozjasni nad svým otrokem, vyuč mě svým ustanovením.
136 Proudy slz se mi řinou z očí, protože lidé nezachovávají tvůj zákon.
137 Spravedlivý jsi, יהוה, a tvá nařízení jsou přímá.
138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlivá a zcela pravdivá.
139 Má horlivost mě strávila, neboť mí protivníci zapomněli na tvá slova.
140 Tvá řeč je důkladně protříbená; tvůj otrok ji miluje.
141 Jsem nepatrný a pohrdaný, ale na tvá přikázání jsem nezapomněl.
142Tvá spravedlnost je spravedlivá navěky; tvůj zákon je pravda.
143 Dolehla na mě tíseň a úzkost; tvé příkazy jsou mi potěšením.
144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná. Dej mi porozumět, abych mohl žít.
145 Volám celým srdcem, odpověz mi, יהוה! Tvá ustanovení dodržuji.
146 Volám k tobě: Zachraň mě! Budu zachovávat tvá svědectví.
147 Vstávám před rozedněním a volám o pomoc — očekávám na tvé slovo.
148 Mé oči se probouzí dřív než noční hlídky, abych přemýšlel nad tvými výroky.
149 Vyslyš můj hlas podle svého milosrdenství, יהוה, podle svých nařízení mě obživ!
150 Blíží se ti, kdo se ženou za hanebností a vzdalují se od tvého zákona.
151 Ty jsi blízko, יהוה; všechny tvé příkazy jsou pravda.
152 Již dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navěky.
153 Pohleď na mé soužení a vytrhni mě, vždyť na tvůj zákon nezapomínám.
154 Veď mou při a vykup mě, obživ mě podle svého slova.
155 Ničemům je spása vzdálena, protože se nedotazují na tvá ustanovení.
156 Tvé slitování je veliké, יהוה, podle svých nařízení mě obživ.
157 Mnoho je mých pronásledovatelů a protivníků, neodvracím se však od tvých svědectví.
158 Vidím věrolomníky a pociťuji odpor, vždyť nezachovávají tvé slovo.
159 Pohleď, יהוה, zamiloval jsem si tvá přikázání. Podle svého milosrdenství mě obživ!
160 Princip tvého slova je pravda a každé tvé spravedlivé nařízení je navěky.
161 Knížata mě bezdůvodně pronásledují; mé srdce se třese před tvým slovem.
162 Jásám nad tvým slovem jako ten, kdo nalezl velikou kořist.
163 Nenávidím klam, oškliví se mi; miluji tvůj zákon.
164 Sedmkrát za den tě chválím za tvá spravedlivá nařízení.
165 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon; nic jim není překážkou.
166 Vyhlížím tvou spásu, יהוה, a plním tvé příkazy.
167 Má duše zachovává tvá svědectví; velmi je miluji.
168 Zachovávám tvá přikázání a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.
169 Kéž můj nářek předstoupí před tebe, יהוה, podle svého slova mi dej porozumět.
170 Kéž má úpěnlivá prosba přijde před tebe, podle svého slova mě vysvoboď!
171 Mé rty překypují chválou, neboť mě učíš svým ustanovením.
172 Ať můj jazyk promlouvá tvé slovo, protože všechny tvé příkazy jsou spravedlivé.
173 Kéž je mi tvá ruka ku pomoci, vždyť jsem si zvolil tvá přikázání.
174 Toužím po tvé spáse, יהוה, tvůj zákon je mi potěšením.
175 Kéž má duše žije a chválí tě, kéž mi tvá nařízení pomáhají.
176 Bloudím jako ztracená ovce — hledej svého otroka, vždyť jsem na tvé příkazy nezapomněl!
