Český studijní překladHebrejům - 1. kapitola
1 Mnohokrátt1 a smnoha szpůsoby mluvil kdysi cBůh k otcůma v prorocích;b t1 Příslovce polymerós („mnohokrát“ / „v mnoha dílech“) a polytropós („mnoha způsoby“) se v NS vyskytují pouze zde. Je to velmi působivý úvod z hlediska rétoriky. První čtyři verše tvoří v ř. textu jednu větu (viz též L 1:1 - L 1:4). a L 1:55 b Sk 3:21; 1P 1:10 - 1P 1:12
2 na koncia těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicemb všeho a skrze něhož učinil i věky.c a 1P 1:20 b Ž 2:8; Mk 12:7; Ř 8:17 c J 1:3; Ko 1:16
3 On je zářít2 jeho slávy a otiskemt3 jeho podstaty,v4 všechno nesea (svým mocným rslovem).t5 sKdyž [skrze sebe] svykonal očištěníb od našich hříchů, posadil se po pravicic Majestátu na výsostech. t2 ř.: apaugasma zn. buď „vyzáření“, nebo v pas. smyslu „odlesk“. V knize Moudrosti (Žd 7:26) je tímto výrazem označena Boží moudrost, t3 n.: výrazem; ř. charaktér— tj. to, co je vyryto / vyraženo; srv. 2K 4:4 v4 [ř. hypostasis, které bylo později důležitým pojmem v teologii, je v NS spojeno s Bohem pouze zde; srv. Žd 11:1; 2K 11:17 (ve smyslu jistota)] t5 ř.: slovem své moci (hebraismus) a Ko 1:17~ b Žd 9:14; Tit 2:14 c Žd 8:1; Žd 10:12; Žd 12:2; Mk 16:19!
4 Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jménot6 sdědičně psobdržel.a t6 ř.: + než oni a Ef 1:21; Fp 2:9
5 Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes pzplodil‘?t7 A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘?a t7 //Ž 2:7 (LXX); Sk 13:33; Žd 5:5; [V židovské literatuře je Ž 2:7 vztahován na Mesiáše.] a 2S 7:14//; 1Pa 17:13
6 A (opět, když uvádí)t8 Prvorozenéhoa do světa,b praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘c t8 n.: když opět uvede a Ř 8:29 b Žd 10:5 c Dt 32:43// (LXX), srv; Deu 32: 4QDt-q; Ž 97:7 (LXX); Ko 1:18
7 O andělech sice říká: ‚On činí své anděly (závany větru)t9 a své služebníkyt10 plamenem ohně,‘a t9 n.: duchy t10 ř. leiturgos; srv. Žd 8:2; Ř 13:6; Fp 2:25p a Ž 104:4//
8 avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, cBože, je na věkyt11 věků a žezlo přímostit12 je žezlem tvéhot13 království. t11 n.: věčnost (ř. sg.) t12 ř. euthytés; HL t13 var.: jeho
9 Miloval jsit14 spravedlnost a nenáviděl nepravost;t15 proto pomazal tě, cBože,t16 cBůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘a t14 n.: Miluješ … a nenávidíš … (srv. J 3:16) t15 ř.: bezzákonnost t16 n.: Bůh a Ž 45:7n// (LXX 44)
10 A: ‚Ty, Pane, jsi na počátkut17 založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. t17 ř.: počátcích
11 Ona fpominou, ty však zůstáváš;t18 všechna jako roucho zestárnou t18 var.: zůstaneš
12 a jako plášť je fsvineš, [jako roucho] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýža a tvá léta fnepominou.‘b a Žd 13:8 b Ž 102:26 - Ž 102:28// (LXX 101)
13 A kterému z andělů kdy překl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘?a a Ž 110:1//
14 Což nejsou oni všichni služebnía duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají sdostat sdo sdědictvíb záchranu?c a Ž 103:20n; Da 7:10 b Mt 25:34; Tit 3:7 c Žd 2:3; Žd 5:9; Žd 9:28; 1P 1:10; Ju 1:3
