Bůh nechce trestat

Ezechiel 22, 30-31: I hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl zeď a postavil se za tu zemi před mou tvář do trhliny, abych ji nezničil, ale nenalezl jsem. Vylil jsem tedy na ně své rozhořčení, skoncoval jsem s nimi ohněm své zuřivosti, uvalil jsem jejich cestu na jejich hlavu, je výrok Panovníka יהוה.


   Bůh nás opravdu nechce zničit. Touží po tom, abychom Jej poslouchali a učili se od Něho. Dokonce hledá lidi, kteří se budou za svou zemi a její obyvatele přimlouvat - aby Bůh tento lid nemusel potrestat....


Ezechiel 33, 10-11: Ty teď, lidský synu, řekni domu izraelskému: Mluvili jste takto: Když na nás spočívají naše přestoupení a naše hříchy a my v nich chřadneme, jak přežijeme? Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka יהוה, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?


   Napadá mne, že bychom se možná měli na chvíli zastavit, a vyřešit ten náš problém s myšlenkou, že Bůh z nás chce mít své služebníky či otroky. Je to myšlenka, kterou se často ten zlý v různých formách snaží zastavit lidi v hledání Boha a Jeho vůle. Když se zamyslíme, možná se podivíme jak nás něco takového může vůbec napadnout, ale stejně se ta myšlenka může vracet. Copak Bůh potřebuje naše oběti? Pojďme se podívat, co na to říká bible:

Žalmy 50, 7-23: Slyš, můj lide, budu mluvit, Izraeli. Svědčím proti tobě. Jsem Bůh, tvůj Bůh! Nekárám tě kvůli tvým obětem. I tvé zápaly jsou stále přede mnou. Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad. Vždyť mi patří všechna lesní zvěř i dobytek na tisíci horách. Vím o každém horském ptáku, u mě je i polní havěť. Kdybych měl hlad, neřeknu ti to; vždyť mně patří celý svět a vše, co je na něm. Což jím maso býků? Což piji krev kozlů? Obětuj Bohu oběť díků, plň své sliby Nejvyššímu! Volej mě v den soužení, vytrhnu tě a ty mě budeš oslavovat. Ale ničemovi Bůh říká: Proč si odříkáváš má ustanovení? Proč si bereš do úst mou smlouvu, když nenávidíš kázeň a když jsi má slova hodil za hlavu? Když vidíš zloděje, máš v něm zalíbení a svůj podíl máš s cizoložníky. Svá ústa propůjčuješ zlu a tvůj jazyk se zaplétá se lstí. Posadíš se, mluvíš proti svému bratru, haníš syna své matky. Takto jsi jednal a já jsem mlčel. Představoval sis, že jsem jako ty. Kárám tě a předložím ti to před oči. Pochopte to, vy, kdo na Boha zapomínáte, abych vás nerozsápal a nebylo by, kdo by vás vysvobodil. Ten, kdo obětuje oběť díků, ten mě oslaví. Kdo napraví svou cestu, tomu ukážu Boží spásu.

Job 35, 5-7: Pohleď na nebesa a viz, pozoruj oblaky, jak tě převyšují. Hřešíš-li, co to s ním provede? Je-li tvých přestoupení mnoho, co mu to způsobí? Pokud jsi byl spravedlivý, co mu tím dáš nebo co od tebe získá?


   Bůh si od nás opravdu nepotřebuje „nechat sloužit“. On není unavený, hladový, Jemu patří celý vesmír se vším, co je v něm. Pokud neposloucháme a hřešíme, děláme to jen ke své vlastní škodě. Maximálně naše nerozumné chování zasáhne lidi kolem nás. Bůh nás vyučuje a napomíná jen pro naše dobro, protože nás miluje jako ten nejlepší otec miluje své děti. Potřebujeme to vědět hluboko ve svém srdci, aby mohly být naše postoje v pořádku. Boží touhou je, abychom se Jeho přikázáními neřídili ze ze strachu před Jeho hněvem či trestem, ale hlavně proto že víme, že nás miluje a chce pro nás jen to nejlepší.

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.58 (25 hlasů)