Vše dobré a příjemné pro člověka
Když se podíváme do prvních kapitol bible, narazíme na popis toho, jak Bůh stvořil veškerý život na této planetě. Pokaždé, když stvořil něco dalšího, zkontroloval to, řekl, že je to dobré a pokračoval v práci. Jako poslední věc Bůh stvořil člověka. Vidíme zde Boha – stvořitele, který tvoří pro člověka příjemné věci:
Genesis 2, 8-9: A יהוה Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a umístil tam člověka, kterého vytvořil. יהוה Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.
Vidíme zde, že Bůh stvořil svět tak, aby byl „příjemným místem pro život“. Ne nějaké tabletky s výživnými látkami, ani elektrické zásuvky pro dobíjení, ale stromy s nádherným ovocem, které navíc dobře chutná.
Bůh člověka stvořil ke svému obrazu, požehnal mu a dal mu úkol:
Genesis 1, 26-28: I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. Bůh je požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
Genesis 2, 19-20: יהוה Bůh vytvořil ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno. A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka se nenalezla pomoc jako jeho protějšek.
Adam pojmenoval všechna zvířata, a Bůh se zájmem pozoroval, jaká jména jim dá. V bibli nevidíme, zda Adam uviděl, že mezi tím vším stvořením není nikdo rovnocenný, nebo zda se jednalo o Boží láskyplný skutek, když Adamovi stvořil protějšek. Ale ať už to bylo jakkoli, byl to od Boha opět projev lásky a zájmu:
Genesis 2, 18: I řekl יהוה Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc jako jeho protějšek.
Genesis 2, 21-24: יהוה Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem. A יהוה Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku. Člověk řekl: Teď je to kost z mých kostí a maso z mého masa! Bude se nazývat ženou, protože byla vzata z muže. Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno tělo.
