Septuaginta

   Přemýšlel jsem o tom, že by nebylo špatné napsat nějaké informace týkající se Septuaginty - starého zákona v řečtině, jejího vzniku a významu v současnosti. Takže pokud Vás toto téma alespoň trochu zajímá, čtěte dál...


   Jako základ pro současný překlad starého zákona biblí se obvykle bere hebrejský masoretský text. Vzhledem k tomu, že originál starého zákona byl napsán hebrejsky (a některé části aramejsky), je to na první pohled jistě správný postup. Problém je trochu v tom, že dochované svitky hebrejského starého zákona, z kterých se "Starý zákon" obvykle překládá, pocházejí teprve cca z roku 900-1000 našeho letopočtu.


   Septuaginta, starý zákon přeložený z hebrejského originálu do řečtiny někdy ve 3. století před naším letopočtem na zakázku krále Ptolemaia II., se nám v kompletní podobě dochovala ve svitcích pocházejících zejména ze 4. a 5. století našeho letopočtu. Menší nalezené části Septuaginty jsou přitom podstatně starší. Septuaginta je tedy nejstarší dochovanou formou starého zákona vůbec.


   Podle Aristeova listu je Septuaginta výsledkem překladu 72 židovských mudrců - a proto se Septuaginta obvykle zjednodušeně označuje zkratkou LXX (římský zápis čísla 70).


   Mezi hebrejským masoretským textem starého zákona a Septuagintou jsou místy podstatné rozdíly. Dříve se uvažovalo o tom, že je Septuaginta nepříliš dokonalým překladem do řečtiny, ale v 20. století byly v Kumránu nalezeny svitky potvrzující, že se jedná o dobrý překlad jiného hebrejského textu.


   Z nového zákona můžeme vidět, že Ježíšovi následovníci znali a používali Septuagintu. Např. Štěpán říkal, že Jákob a jeho příbuzenstvo čítalo 75 duší (Skutky 7, 14). Tato informace pochází ze Septuaginty (nebo z aramejské Pešity), nikoli z hebrejských masoretských textů. Tam totiž stojí, že těch lidí bylo 70 (Genesis 46, 27).


   Z různých dochovaných částí Septuaginty, které jsou datovány do 1. století před naším letopočtem, až asi do 2. století našeho letopočtu, můžeme vidět, že je v nich používáno Boží jméno. Jedná se o známý tetragram JHWH, který je na místě Božího jména v různých variantách Septuaginty používán v několika formách. Dochovány jsou zlomky, kde je Boží jméno JHWH do řeckého textu napsáno buď fénickým resp. aramejským písmem, protohebrejštinou nebo klasickým hebrejským kvadrátním písmem. Je zjevné, že v Ježíšově době bylo Boží jméno známo a používáno, a teprve někdy od druhé poloviny 2. století našeho letopočtu a později začalo být nahrazováno výrazem „THEOS“ - θεὸς - (Bůh) nebo „KYRIOS“ - κύριος - (Pán). Na druhém obrázku můžete vidět příklad porovnání Septuaginty z 1. století n.l. a stejného místa z o 4 století mladšího Alexandrijského kodexu (zde je Boží jméno nahrazeno zkratkou KY a KC (čti KS) - zkratka pro KYRIOS - PÁN).

 

Boží jméno v Septuagintě Porovnání septuaginty z 1. století n.l. a Alexandrijského kodexu z 5. století n.l (zde je Boží jméno nahrazeno zkratkou KY a KC - zkratka KYRIOS - PÁN) Boží jméno v Hexaple Ukázky existence Božího jména v Septuagintě Boží jméno v Septuagintě      

 

   Septuaginta hrála v životě církve velmi důležitou roli. A důležitou roli hraje i v dnešní době. Zatímco pro západní církve je hlavním textem starého zákona hebrejský masoretský text, pro východní církve (pravoslavné) jím zůstává právě řecká Septuaginta. Některé církve dnes do bible zařazují navíc některé knihy Septuaginty (např. Římsko-katolická církev je přidává jako tzv. deuterokanonické knihy).


   Existuje mnoho překladů Septuaginty do národních jazyků, překlad Septuaginty do češtiny však pokud vím neexistuje. Domnívám se, že je to velká škoda. Když už pro nic jiného, tak proto, že Septuaginta představuje překlad jiného, staršího hebrejského textu, a může být pomocí pro pochopení některých míst Písma. Některá místa starého zákona se navíc dochovala pouze v Septuagintě.


   Pro zájemce o Septuagintu jsem připravil 4 verze do Studijní on-line bible (www.obohu.cz/bible). Verzi bez diakritiky, verzi s diakritikou, verzi založenou na práci Alfreda Rahlfse (včetně diakritiky, deuterokanonických a apokryfních knih) a Analytickou Septuagintu – verzi bez diakritiky, osazenou Strongovými čísly (s napojením na český, ruský, anglický, španělský, německý a francouzský slovník) a morfologií (českou, slovenskou, německou, anglickou, polskou, španělskou a francouzskou). Díky tomu může i člověk bez důkladných znalostí Koiné řečtiny zjistit, co stojí v této nejstarší verzi starého zákona - Septuagintě.


   Kromě toho na bannerech se starozákonními verši na těchto stránkách najdete moje překlady Septuaginty :-)  

 

 

   AKTUALIZACE (5.6.2013):

   Již jsem se zmiňoval o praxi nahrazování Božího jména výrazem κυριος (kýrios), což znamená v překladu "pán, panovník". Výsledek nyní vypadá dost hrozně. Novější dochované verze jsou již kompletně bez Božího jména, a tak v nekompletní Analytické Septuagintě najdete slovo κυριος (kýrios - pán, panovník) 7380 krát.  Jednoduše řečeno, v Septuagintě je to nyní samý pán, a text místy vypadá, jako by jej psal někdo s Alzheimerovou chorobou. Desítky míst typu "λεγει κυριος κυριος" (praví Panovník Panovník), "κυριε κυριε" (Panovníku Panovníku) apod. jsou jen malým příkladem toho, co toto nahrazování způsobilo. V současné verzi téměř nepoznáte, kdo vlastně mluví, nebo koho se to týká, a je celkem běžné, že se "κυριος" vyskytuje 4 krát v jednom verši.
 

   Při překladech Septuaginty mi došla trpělivost s tímto drzým a stupidním krokem nahrazování Božího jména, a Analytickou verzi Septuaginty jsem upravil - vrátil jsem do ní tetragram Božího jména "יהוה" - na místa podle hebrejských textů.


   Ta práce není dokonalá, a ani nemůže být, ale snažil jsem se o co nejméně chyb. Mělo by jich nyní být alespoň o 6000 méně než ve verzi s "κυριος" :-). Neupravoval jsem samotný text Septuaginty, pouze jsem vložil Boží jméno na místo, kde se nachází v hebrejských textech - pokud to tedy bylo možné. Septuaginta je překladem starších a trochu odlišných hebrejských textů, než které dnes používáme. Některá místa jsou přeložena zjednodušeně, někde je např. namísto hebrejského "Panovníku JHWH" pouze jeden "κυριος", někde je místo Božího jména "θεος" (theos - Bůh) apod.


   Nejprve jsem prošel všechny výskyty hebrejských slov, které mohou být přeloženy jako "pán" (např. adon, adonaj, bál, šalít, šalat, mare, gebír, ...) a tato místa jsem si po porovnávce s hebrejským textem poznamenal (aby zůstala zachována místa, kde je skutečně použito slovo znamenající "pán"). Poté jsem zbytek nahradil Božím jménem. Poté jsem si ještě porovnal seznam veršů, kde se v hebrejském textu (v Biblii Hebraice) nachází Boží jméno s výsledkem mého snažení, a ručně jsem opravil všechny rozdíly a chyby (cca 400) - vložením "κυριος" ve správném tvaru z původní verze.

 

 

   AKTUALIZACE (10.1.2016):

   Koncem roku 2015 se mi do rukou dostala verze Analytické Septuaginty s akcenty, Strongovými čísly a morfologií. Rozhodnul jsem se, že manuálně projdu každý výskyt Božího jména v hebrejském textu SZ, a vrátím jej na odpovídající místa v Septuagintě (pokud to bude možné). Výsledek jsem ještě porovnal se stávající verzí Analytické Septuaginty s Božím jménem (bez akcentů), a v případě nesrovnalostí jsem vše znovu porovnal s hebrejským textem. Výsledné verze by tak měly obsahovat minimum chyb.


   Ve Studijní on-line bibli (SOB) je Vám nyní k dispozici jak původní Analytická Septuaginta s "κυριος", tak opravená Analytická Septuaginta s Božím jménem "יהוה". Nově je Vám v SOB k dispozici i Analytická Septuaginta s akcenty, Božím jménem יהוה, Strongovými čísly a morfologií.


   Doufám, že tuto opravu Septuaginty shledáte užitečnou, a že mi případné chyby odpustíte (budu rád, když mne na ně upozorníte, abych je mohl opravit).

 

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.56 (8 hlasů)