Jak dlouho trvá věčnost?

Může se Vám to na první pohled zdát jako hloupá otázka, ale věřím, že brzy pochopíte, o čem "mluvím". Otázka „věčnosti“ je jedním z ústředních témat bible (a také častou příčinou sporů). V církvích se můžete setkat s různými naukami spojenými s věčností. Na jedné straně příslib věčného života, na straně druhé varování před věčným mučením. A někde mezi tím možná učení o nesmrtelné, věčné duši. Je to vážné, protože "tady jde o celou věčnost" :-)  Nechci v tomto článku rozebírat, které učení je či není biblické, v tomto článku jde o to pochopit, že hebrejština ani řečtina nemají slova znamenající jednoznačně to, co si představujeme pod pojmem "věčnost" my nyní - to znamená trvání bez začátku a konce, nebo spíše trvání bez konce.

Při hledání v Českém studijním překladu bible jsem našel asi 650 výskytů překladů slov souvisejících s „věčností“. Abychom však mohli o tématu „věčnosti“ pochopit více, budeme se muset podívat do originálu bible (hebrejský a řecký text). Budeme muset zjistit používaná slova a jejich význam (z dostupných slovníků), projít všechny jejich výskyty a ověřit, zda význam překládaného místa v bibli odpovídá našim představám a běžně používaným překladům.

Začneme Starou smlouvou. Zde je nejčastěji použito hebrejské slovo עולם (owlam - čti olam – Strongovo číslo H5769). Toto slovo se ve Staré smlouvě vyskytuje asi 439 krát. Ve slovnících biblické hebrejštiny najdeme informace, že עולם „olam“ znamená „věčnost, dlouhou dobu, navždy, starobylost, bez začátku a konce apod.“ Jak můžete ze slovníků vidět, nejedná se vždy o význam, který si představujeme pod pojmem věčnost. Pojďme se podívat především na verše, ze kterých můžeme vidět, že navždy nemusí být navždy v obvyklém smyslu slova:

 

Dalším hebrejským slovem se stejným významem (překládaným jako „věčnost“) je עד (čti ad - Strongovo číslo H5703). Toto slovo se v bibli nachází cca 50 krát, obvykle ve spojení se slovem „עולם - olam“. To jsou ta slovní spojení překládaná obvykle jako „navěky a navždy“ (לְעוֹלָם וָעֶֽד - leolám váed). Hlavní důvod použití je zřejmě pro vyjádření kontinuálního trvání. Pro kontinuitu (spojitost, pokračování, nepřerušenost, ustavičnost, stálost – neustále, vždy) však v hebrejštině existuje ještě samostatné slovo - תּמיד (tamíd – Strongovo číslo H8548), které se v bibli nachází asi 100 krát. 

 

Řeckou paralelou hebrejského עולם [olam] v Nové smlouvě je αἰών (čti „aión“ - Strongovo číslo G165). Ve slovnících Koiné řečtiny najdete i podobný rozsah významu (dávnověk, minulost, budoucnost, věčnost, doba světa, svět, věk, na věky, navždy, věky, světy, vesmír). Toto slovo vychází z příslovce ἀεί (čti „aei“ - Strongovo číslo G104), jehož význam je „stále, pořád, neustále, odjakživa, vždycky“. Z tohoto příslovce vychází i přídavné jméno αἰώνιος (čti „aiónios“ - Strongovo číslo G166), které se překládá jako „věčný, pradávný, bez počátku, bez konce, bez počátku a bez konce“. Že se opravdu ne vždy jedná o věčnost ve smyslu, co si pod tímto pojmem dnes představujeme, můžeme vidět např. na následujících verších:

 

SHRNUTÍ:

Na cca. 50 příkladech jsme mohli jasně vidět, že hebrejská a řecká slova překládaná jako "věčnost", "věčný" a "věčně" často znamenají pouze dlouhou dobu, věk, starobylost, svět. To však znamená, že není jednoduše a spolehlivě možné v bibli rozlišit, kdy se jedná o "věčnost" ve smyslu, jak si ji představujeme dnes, a kdy to znamená např. pouze dlouhou dobu. O to nerozumnější je pak vymýšlení nejrůznějších doktrín na téma věčnosti, a jejich pevné začleňování do nějakého "vyznání víry" konkrétních společenství. Budu rád, když si z tohoto článku odnesete poznání, že věčnost nemusí vždy znamenat věčnost... :-)

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.71 (7 hlasů)