Kain a Ábel

aneb nenadržoval Bůh Ábelovi?

   Každý z nás by chtěl mít dokonalého Otce. Milujícího, spravedlivého, ..... Ti, kdo už trošku znají svého nebeského Otce, chtějí věřit, že On je právě takovým Otcem, a ti, kdo ještě Boha neznají, chtěli by mít takového svého přirozeného otce. Ať už je vaše situace jakákoli, vězte, že existuje neustálý boj ohledně otázky Božího charakteru. Tento článek určitě nebude posledním zastavením nad touto otázkou. 

Otázka Božího charakteru!

   Proč otázka charakteru a ne třeba otázka moci? O moci není pochyb. Bohu se mocí nikdo nemůže ani vzdáleně rovnat - vždyť všichni ostatní jsou pouhým Jeho stvořením. Proto se často dostává na "přetřes" otázka Božího charakteru. A tímto směrem velice často satan útočí. Nejen že se kvůli pýše vzbouřil proti Bohu on sám, ale strhnul na svou stranu i část "nebeského zástupu", podařilo se mu svést ke vzpouře (k hříchu) i první lidi. Nevěřící lidé neustále dokola opakují věty jako: "Kdyby byl Bůh, nebyly by války, neumíraly by malé děti, atd. Kde byl Bůh, když mi umírala žena nebo dítě?" Věřící lidé už něco o Božím charakteru sice vědí, a tohle již obvykle nahlas neříkají, ale kdyby byli upřímní, přiznali by alespoň občasné myšlenkové útoky na téma, zda je Bůh opravdu tak dobrý (např. když dopustí, aby se děly hrozné věci), zda je skutečně tak spravedlivý apod. A když si potom někdo v bibli přečte o tom, že si Bůh někoho oblíbil a jiného odmítnul, může se mu to zdát jako pádný argument proti dokonalosti Božího charakteru. Jedním takovým místem by mohl být i příběh Kaina a Ábela, který si můžeme přečíst již ve 4. kapitole od začátku bible.

Kain a Ábel

Genesis 4, 1-8: I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Řekla: Vytvořila jsem muže s יהוה. Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal rolníkem. Po nějakém čase se stalo, že Kain přinesl z plodů země obětní dar יהוה. I Ábel obětoval, avšak on přinesl z prvorozených svého stáda a z nich ty tučné části. A יהוה shlédl na Ábela a na jeho obětní dar, ale na Kaina a na jeho obětní dar neshlédl. Kain vzplanul velikým hněvem a jeho tvář opadla. יהוה Kainovi řekl: Proč jsi vzplanul hněvem a proč tvoje tvář opadla? Cožpak nebudeš pozdvižen, budeš-li jednat správně? A jestli nebudeš jednat správně, ve dveřích číhá hřích. Dychtí po tobě, ale ty nad ním máš vládnout. Kain řekl svému bratru Ábelovi: Pojďme na pole. A stalo se, když byli na poli, že Kain povstal proti svému bratru Ábelovi a zabil ho.

   Pamatujte si prosím, že bible se obvykle vykládá "sama". Když si přečtete nějaký verš, kterému nerozumíte, velmi často najdete vysvětlení o několik veršů dál (nebo před tím). Jedním z důvodů, proč se zmiňuji o tomto biblickém příběhu je i skutečnost, že jsem již slyšel několik kázání o tom, že Boha uspokojí pouze krvavá oběť, a ne nějaká "zelenina". Pravda je však jiná, a její odhalení nám pomůže i s otázkou Božího charakteru. Pojďme se nyní podívat na výše uvedený příběh. Máme zde dva bratry, kteří se věnují každý něčemu jinému. Jeden je pastýřem ovcí, a ten druhý zemědělcem. Zřejmě poučeni od svých rodičů - Adama a Evy - chtěli přinést Bohu nějaký obětní dar. Ale nyní se dozvídáme, že Bůh přijal dar pouze od jednoho z nich. Co to má znamenat? Je snad Bůh nespravedlivý? Co se stalo? Nelíbil se mu snad Kain? Měl snad pihy, křivý nos, kudrnaté vlasy nebo co? Prostě se Bohu nelíbil? Naštěstí to tak není.

Důvod nepřijetí Kainovy oběti

   Bůh dal Kainovi odpověď i vysvětlení (jiný překlad): "Což nepřijmu i Tebe, budeš-li konat dobro?" Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout." Ale Kain neslyšel, nenechal se napomenout. A tak se stalo to, co Bůh předpověděl. Kain neovládl svůj hněv, ale dal mu volný průchod. Výsledkem bylo, že svého bratra zabil. Bůh Kainovi nepřímo (ale velice jasně) odpověděl, že důvodem nepřijetí jeho daru je nějaký jeho hřích, a že se vše změní, pokud bude konat dobro.

   Bůh není nespravedlivý. Není to tak, že by někomu bezdůvodně stranil, nebo naopak někoho protěžoval. Pokud Bůh někoho přijme, nazve jej svým přítelem apod., důvodem je vždy charakter (srdce) a chování daného člověka. Není to skvělá zpráva? Takže vše vlastně záleží jen na vás! Pojďme se podívat na alespoň ještě jedno další místo v bibli, které to dokazuje.

Skutky apoštolské 10, 34-35: Petr otevřel ústa a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost."

   Doslovný překlad je, že Bůh nebere lidi "podle tváře". Tedy bez ohledu na vzhled, postavení, rodokmen, vzdělání a podobně. Rozumíte? Jestli vás mohu o něco poprosit, už nikdy Bohu neříkejte, že je nespravedlivý! Není to pravda, a je to urážka někoho, kdo si to opravdu nezaslouží....