Poměrně často jsem dotazován, který překlad bible je nejlepší. A hned na začátku Vám musím říci, že je prakticky nemožné dát na tuto otázku jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Jednak to vždy bude trochu otázkou subjektivního pocitu, a jednak je nutné ten dotaz konkretizovat. Chtěl bych však alespoň trochu pomoci čtenářům seznámit se s dostupnými překlady bible, s pochopením principu a s výběrem pro ně vhodného překladu bible.
Dokonalý překlad bible
Nic takového, jako dokonalý překlad bible, prostě neexistuje. Pokud jste úplní perfekcionisté, budete se muset naučit starozákonní hebrejštinu, aramejštinu a koiné řečtinu, a pak si bibli přečíst „v originále.“ Pro většinu lidí však tento přístup není reálný, a tak rádi sáhnou po překladech do rodného jazyka.
Když si zkusíte přeložit jedinou knihu či kapitolu bible, už vás pravděpodobně nikdy ani nenapadne zeptat se na „dokonalý překlad“. Překlad nějakého technického textu z jiného jazyka je poměrně snadný, překlad prózy a poezie je obtížný, ale pořád se to nedá se to srovnávat s překladem Božího slova. Při překladu musíte samozřejmě znát samotný biblický jazyk, potřebujete znát kontext daného místa (i obsah a poselství celé bible), potřebujete mít pokud možno i co nejvíc poznatků badatelů z oblasti textové kritiky, potřebujete rozumět hebrejským a řeckým idiomům (ustáleným víceslovným výrazům, majícím jiný význam, než je význam jednotlivých slov – něco jako naše "vzít nohy na ramena") atd. A to vše je teprve začátek…
Je potřeba si uvědomit, že každý překlad Písma je současně také jeho výkladem. Hlavní rozdíl mezi překlady Písma spočívá především v převažujícím způsobu překladu. Na jedné straně typů překladů je doslovný překlad (slovo za slovo), který má charakter téměř strojového překladu, který např. neřeší ani otázku idiomů, zachovává slovosled originálního textu (přestože to neodpovídá českému slovosledu) apod. Na druhé straně typů překladů jsou parafrázované překlady. Tyto překlady bývají často určeny pro konkrétní část populace, např. pro děti apod. Překlad je v tomto případě až extrémně volný, hlavním cílem je uhlazenost textu a srozumitelnost pro cílového čtenáře. Tyto překlady se velice příjemně čtou, používají současný a srozumitelný jazyk atd. Jejich nedostatkem je samozřejmě nepřesnost vzhledem k originálnímu textu a to, že pokud je pochopení (výklad významu) daného místa překladatelem nesprávné, dostane čtenář „význam pasáže“ naservírován tak „natvrdo“, že z něho nemá šanci pochopit správný význam. Většina překladů bible se pohybuje někde mezi těmito mantinely, vždy však některý přístup převládá.
České překlady bible
Současná situace na poli překladů bible do českého jazyka je myslím velice dobrá, a to nejen s ohledem na velikost našeho státečku, ale i na to, že patříme k nejvíce ateistickým státům na světě.
Bible Kralická
V naší historii byl obrovským počinem překlad České Bible Kralické (1579 - Nový zákon, 1613 - celá bible), který se stal nejpoužívanějším českým překladem nejméně pro další tři století. Jedná se o velice věrný (přesný) překlad originálních textů, přičemž Nový zákon je na rozdíl od většiny současných překladů bible překládán z Textu Receptu (resp. z Bezova textu). Autoři překladu odvedli skutečně skvělou práci. Překlad je však ve staročeštině, s jejímž čtením a pochopením má dnes většina lidí problémy. Navíc se význam některých slov za těch 400 let značně posunul, což může být další překážkou k pochopení. Přestože máme v současné době k dispozici množství překladů v současné češtině, stále ještě se najde poměrně dost lidí, kteří se „zuby-nehty“ drží Bible Kralické a nedají na ni dopustit. Překlad Bible Kralické máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB), a to dokonce hned ve dvou verzích - původní verzi z roku 1579 (pouze Nový zákon) a i nejznámější verzi z roku 1613.
Pokud se člověk nechce učit biblické jazyky, a přitom chce bibli studovat do hloubky, mohou být dobrou pomocí biblické programy a zdrojové texty či překlady osazené Strongovými čísly a morfologií. A přesně to jsem udělal. Vzal jsem překlad Nové smlouvy Bible Kralické z roku 1613, slovo od slova jsem jej porovnal s originálem a odpovídajícím slovům jsem přiřadil odpovídající Strongova čísla a morfologii slov použitých v originále. Díky tomu mohou čtenáři bleskově zjistit jak slova použitá v originále, tak jejich morfologii (slovní typ, rod, pád, čas, způsob, osobu,...). Kromě toho jsem si občas dělal poznámky pro upřesnění - např. vysvětlení významu některých staročeských slov, upozornění na nesprávný překlad nebo upozornění v případě, že verš je možné přeložit i jiným způsobem. Výsledek jsem upravil pro pohodlné používání ve Studijní on-line bibli (SOB). Kromě toho jsem vytvořil i modul pro MyBible a pro Davar 4. Pro Davar však bohužel bylo možné vytvořit pouze modul se Strongovými čísly, protože zobrazení morfologie je v Davaru vázáno na předchozí řecké slovo (které v Bibli Kralické není).
Český Ekumenický překlad
Český ekumenický překlad je výsledkem společného úsilí zástupců šesti církví. S překladem se začalo v roce 1961, pod vedením prof. M. Biče a prof. J. B. Součka. V kompletní podobě (bez deuterokanonických knih) vyšel tento překlad v roce 1979. Byla to obrovská a příjemná změna, protože se jednalo o dobře srozumitelný překlad v současné češtině. Na dalších mnoho let se tento překlad stal nejpoužívanějším českým překladem. Pokud bych měl tento překlad hodnotit, jsem trochu na rozpacích. Zatímco Starý zákon je přeložen velice přesně, Nový zákon je tak trochu jeho opakem. Překlad Nového zákona je velmi volný, výkladový. Důraz je u něho kladen na to, aby se dobře četl a byl dobře srozumitelný. V současné době, kdy často studuji biblický text v originále, je pro mne překlad Nového zákona zklamáním. Kromě volného překladu se jedná i o to, že části některých veršů zcela chybí. A když si i po všech revizích např. přečtu překlad řeckého „λαλειν ετεραις γλωσσαις“ (mluvit jinými jazyky) coby „mluvení ve vytržení“, tak rostu :-). Český ekumenický překlad bohužel v mé Studijní on-line bibli (SOB) nenajdete, protože mi jeho přidání ředitel České biblické společnosti p. Pavel Novák i přes mnohé prosby nedovolil.
Nová Bible Kralická
Nová Bible Kralická měla být původně náhradou za Bibli Kralickou. Měla být velmi přesným překladem na úrovni Bible Kralické, ale v současné češtině. Hlavním překladatelem byl Alexandr Flek, pomáhal mu i Pavel Hoffman. Mezi lety 1994-1998 došlo k překladu Nového zákona, který vyšel pod názvem Nový zákon – Nová bible Kralická. Jednalo se skutečně o dost přesný překlad Nového zákona. Ze mně neznámého důvodu však Alexandr Flek začal s novým překladem Nového zákona, který již byl dělán velmi volným stylem. Tento nový překlad vyšel v roce 2004. Kromě práce na překladu Nového zákona pracoval Alexandr i na překladu Starého zákona (od roku 1998), později se k němu přidal i Jiří Hedánek. Překlad celé bible pak vyšel pod názvem Bible, překlad 21. stolení, nebo zjednodušeně Bible21. Do Studijní on-line bible (SOB) se mi od vydavatelství podařilo získat verzi z roku 1998, verzi z roku 2002 i verzi z roku 2006 (s částečným překladem Starého zákona). Díky tomu můžete pohodlně sledovat (např. pomocí porovnávacího režimu) vývoj překladu od roku 1998 až do finální Bible21 z roku 2009.
Bible21
Jak jsem se již zmínil, jedná se o pokračování projektu Nové Bible Kralické. Jedná se o nový překlad v současné češtině, dobře srozumitelný, příjemný na čtení. Tento překlad v kompletní podobě vyšel na velikonoce roku 2009. Zprvu jej čekaly velké ovace, později však poněkud opadly. Hlavní výtkou byl místy až příliš volný překlad – jak v případě Nového, tak Starého zákona. Osobně bych ale řekl, že překlad Nového zákona Českého ekumenického překladu je na tom z tohoto pohledu hůř. Překlad Bible21 stal bestsellerem roku 2009. Vydavatelství Biblion má v nabídce asi 8 variant výtisků Bible21. Překlad Bible21 máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB). Kromě toho jsem přidal možnost on-line poslechu herci namluveného Nového zákona. Možnost on-line poslechu počítačem namluveného Starého zákona (2 varianty hlasu) nově (11/2016) zakázal vydavatel B21.
V červenci 2015 vyšla nová verze Bible21+, což je mírně upravená verze z roku 2009, rozšířená i o překlad deuterokanonických knih. Překlad Bible21+ (Bible21 - 2015) máte včetně deuterokanonických knih k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB).
Český studijní překlad
Jak už z názvu vyplývá, jedná se o překlad bible určený zejména pro studijní účely. Je to velmi přesný a konkordantní překlad celé bible, s velkým množstvím opravdu užitečných poznámek překladatelů. Přestože se jedná o velice věrný překlad, je dobře srozumitelný a i v kvalitní současné češtině. Myslím, že překladatelé v tomto případě výborně zvolili poměr přesnosti a srozumitelnosti překladu. Překlad vznikl pod záštitou KMS (Křesťanská misijní společnost). Nejprve Antonín Zelina a Pavel Jartym přeložili Nový zákon (v roce 1994 vyšel pod názvem „Nová smlouva“), na překladu Starého zákona se podíleli Antonín Zelina, Michal Krchňák, Karel Dřízal, Jiří Hedánek a Dan Drápal. Kompletní překlad celé bible vyšel v červenci 2009. Domnívám se, že pouze kvůli nedostatečné reklamě a vyšší ceně základní verze není tento překlad tak známý a populární jako Bible21. Překlad včetně všech poznámek a aktivních referencí máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB). Kromě toho jsem přidal možnost on-line poslechu mnou namluveného Nového zákona tohoto překladu.
Překlad Nového světa
Jedná se o překlad bible, který u nás vyšel poprvé v roce 1991, poslední revize vyšla v roce 2000 (včetně studijních poznámek). Překlad je koordinován The Watch Tower Bible and Tract Society, zákonnou vydavatelskou organizací Svědků Jehovových. Tento překlad jako Boží jméno používá tvar „Jehova“, a to místy i v řecké části (Novém zákoně). Překladu je obvykle vytýkáno to, že nejsou známa jména překladatelů anglické verze (a není tak možno ověřit jejich erudovanost). Co se mne týče, ať klidně bibli překládá nějaký popelář, pokud to dokáže dobře. Mně více vadí to, že se spíše než o překlad z originálních textů jedná o překlad vázaný na anglický překlad. Z překladu Nového světa jsem četl pouze části, na které mne někdo upozornil, takže jeho kvalitu nemohu moc dobře posoudit. Nicméně z těch prostudovaných částí Nového zákona nadšený nejsem. Poměrně volný překlad s nadbytečnými slovy pocházejícími hlavně z anglického překladu, s podle toho ovlivněnou češtinou. Nerevidovaný (z roku 1991) i revidovaný (z roku 1997) text Překladu Nového světa byl včetně poznámek a namluvené verze k dispozici v SOB, ale Svědkové Jehovovi v září 2014 nařídili stažení obou verzí jejich překladů ze SOB.
Jeruzalémská bible
Jedná se o katolický překlad celé bible, který vychází z francouzského překladu Jeruzalémské bible (1956). Zmiňovaný francouzský překlad byl údajně tak dobrý, a jeho poznámkový aparát tak rozsáhlý a užitečný, že došlo k jeho překladu do dalších jazyků (angličtiny, němčiny, španělštiny, italštiny, portugalštiny, polštiny a češtiny). Za překladem do češtiny stojí především manželé František X. a Dagmar Halasovi. Tento překlad jako Boží jméno používá tvar „Jahve“. Překlad do češtiny byl prováděn srovnáním originálních textů a zmiňovaného francouzského překladu. Pracovní verze překladu u nás vycházela postupně (od roku 1992), kompletní překlad České Jeruzalémské bible vyšel v roce 2009. Podle tvrzení autorů překladu by se mělo jednat o překlad zaměřený zejména na věrnost originálu. Tento překlad jsem nečetl, nemohu se k němu tedy vyjadřovat. Ve Studijní on-line bibli (SOB) máte nyní k dispozici kompletní verzi Jeruzalémské bible, včetně všech poznámek překladatelů.
Překlad Nového zákona od Františka Žilky
Jedná se o dobrý (a u nás poměrně málo známý) překlad Nového zákona, který u nás poprvé vyšel v roce 1933 (naposledy 1970), a na použité češtině je to znát (prvky staročeštiny). Text je doplněn občasnými poznámkami překladatele. Překlad včetně poznámek máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB).
Překlad Nového zákona od Ondřeje M. Petrů
Jedná se o volnější katolický překlad Nového zákona (a zvláště na některých poznámkách autora je to vidět) v poměrně soudobé češtině. Poprvé vyšel v Římě v roce 1969, u nás vyšel po korekturách v roce 1992. Překlad včetně poznámek máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB).
Nový kovenant
Jedná se o doslovný, konkordantní překlad (překlad daného řeckého slova vždy stejným českým slovem, s důrazem na význam kořenových slov). Jan Podmolík, autor překladu, použil dle jeho slov asi 5 nových výrazů (převzatých z angličtiny), u slov, pro které buď neexistuje přesná česká alternativa, nebo která mohou člověka mást. Před čtením tohoto překladu si nejprve přečtěte předmluvu a slovník, kde se dozvíte vše potřebné. Tento překlad může být pomocí k pochopení Písma, jak pro jeho doslovnost, tak proto, že se nedrží náboženské tradice a obvyklých způsobů překladu. Ukázky překladu, další podrobnosti a vyučování najdete na stránkách autora (www.cesta-panujiciho.cz). Nově Nový kovenant najdete i ve Studijní on-line bibli (SOB).
Slovo na cestu
Tento překlad bible je téměř přesným opakem Nového kovenantu. Jedná se o extrémně volný, parafrázovaný překlad, ve stylu anglického překladu The Living Bible. Iniciátorem tohoto překladu byl Miloš Šolc, na překladu však spolupracovali překladatelé z několika církví. Cílem tohoto překladu byl srozumitelný text, kterému bude dobře rozumět každý čtenář – bez předchozích znalostí křesťanství a bez jakéhokoli výkladu. A skutečně tak tento překlad funguje. Jeho silná stránka (srozumitelnost) je i největší slabinou tohoto překladu. Lidé dostávají na podnose jednoznačný výklad daného místa, a automaticky jej považují za jasný a správný. Ale mnoho míst v bibli připouští možnost více výkladů, některá místa obsahují více poselství a hlavně ne každý výklad překladatelů musí být nutně správný. Překlad Nového zákona vyšel poprvé v roku 1989, v letech 1994-1997 vycházel v sešitové úpravě pod názvem Průvodce životem (doplněný o množství komentářů – překlad anglické Life Application Bible). Překlad celé bible vyšel (bez poznámek) v roce 2011. Momentálně můžete většinu tohoto překladu najít na serveru http://www.bibleserver.com .
Překlad Miloše Pavlíka
Jedná se o velmi věrný, avšak poměrně málo známý překlad Nového zákona. Jeho velkým plusem je kromě přesnosti překladu i rozsah a kvalita poznámkového aparátu (než jsem začal studovat biblické texty v originále, byl pro mne Pavlíkův překlad velkou pomocí). Miloš Pavlík se snažil o věrný překlad natolik, že v překladu často používá přechodníky (stejně jako originální řecký text). Z tohoto pohledu se jedná o ještě přesnější překlad než překlad Bible Kralické nebo Český studijní překlad. Přesnost překladu sebou nese i trochu obtížnější čtení (člověk musí přemýšlet více než při volných překladech typu ekumenického, nebo u parafrází typu Slova na cestu). Jak autor sám uvádí, překlad prováděl se zřetelem na anglický překlad Johna Nelsona Darbyho. Moc se o tom neví, ale p. Pavlík byl velice šikovný a plodný autor. Neudělal totiž pouze zmiňovaný český překlad Nového zákona, ale překlad celé bible, a to navíc jak v češtině tak ve slovenštině. Česká verze již v tištěné podobě vyšla, na přípravě tištěné podoby slovenské verze se pracuje (www.milos-pavlik.eu). Ve Studijní on-line bibli (SOB) máte k dispozici kompletní český překlad celé bible - včetně kompletního poznámkového aparátu (136 000 aktivních poznámek a odkazů).
Písmo - překlad Vladimíra Šrámka
Jedná se o málo známý překlad Staré smlouvy (Starého zákona), který se od ostatních překladů v některých ohledech odlišuje. Možná si na Vladimíra Šrámka vzpomenete z doby školních lavic, coby na autora překladů "starodávných textů", jako např. Ilias a Odysseia. Vladimír Šrámek k překladu Staré smlouvy bible přistoupil jako k překladu ostatní poezie a prózy (překlad není osazen čísly veršů, jak je tomu zvykem u běžných překladů bible). Na překladu spolupracoval Vladimír Kajdoš - hebrejštinář, který Šrámkovi připravil podstročník (doslovný překlad hebrejského textu). Tento sekulární (nenáboženský) překlad u nás vyšel ve čtyřech svazcích, v letech 1947-1951, v nákladu pouhých 5000 výtisků, a do dnešní doby se jich dochovalo velmi málo. Co se týče samotného překladu, Šrámek ponechává originální hebrejská jména (podobně jako např. Sidonův překlad Tóry. Pro Boží jméno používá katolický tvar "Jahve". Šrámek se nestydí používat "drsnější" hovorové výrazy, jimž se většina překladatelů bible obvykle vyhýbá. Co se týče přesnosti či doslovnosti překladu, je Šrámkův překlad tak někde uprostřed mezi existujícími českými překlady. O věrnosti překladu svědčí mimo jiné i to, že nebyl velký problém osadit tento překlad dodatečně čísly veršů. Nechtěl jsem, aby se tento překlad ztratil z povědomí lidí, a tak jsem se jej rozhodl nafotit a převést do digitální podoby. Tento překlad nyní najdete i ve Studijní on-line bibli (SOB). Díky pomoci přátel s osazením textu čísly veršů můžete tento překlad používat i při porovnání s ostatními překlady, nicméně stejně jako v případě ostatních překladů máte možnost čísla veršů skrýt, a číst tento překlad tak, jak jej Šrámek připravil - prostě jako knihu.
Český rabínský překlad pentateuchu
Jedná se o pět knih Mojžíšových s renomovaným překladem rabínů Dr. Gustava Sichera a Dr. Isidora Hirsche. Tento překlad vydal svaz Pražských náboženských obcí židovských péčí Nejvyšší rady Svazů náboženských obcí židovských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v Praze, roku 1932. Co se týče jazyka překladu, odpovídá době, kdy vznikl. To znamená, že v něm občas najdete prvky staročeštiny (podobně a na podobné úrovni jako u překladu NZ od Františka Žilky). Překlad vypadá dobře a také se dobře čte. Text překladu máte k dispozici např. i ve Studijní on-line bibli (SOB).
Pět knih Mojžíšových (Chamiša chumšej Tora)
Jedná se o nový (2012) hebrejsko-český překlad pěti knih Mojžíšových, který „má na svědomí“ vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon. A když říkám hebrejsko-český překlad, myslím to doslova. Na pravé stránce máte hebrejský text, na levé stránce pak český překlad. Takže bibli čtete (pro nás, co obvykle píšeme a čteme zleva doprava) od konce :-) Jedná se o velice přesný (doslovný) překlad, který se snaží i o zachování stylu originálního hebrejského textu (podání). Díky tomu je možné postřehnout styl hebrejského vyjadřování. Menším problémem pro někoho může být to, že autor přepisuje vlastní jména biblických postav tak, jak jsou v originále. S nakladatelstvím Sefer a autorem překladu se mi podařilo domluvit souhlas (5/2016) se zobrazením tohoto překladu v Studijní on-line bibli (SOB).
SHRNUTÍ:
Jak jsem již psal na začátku, není možné jednoduše říci, který překlad bible je nejlepší. Každý z překladů má své klady a své zápory. Pokud chcete z bible vytěžit maximum, stojí za to znát je všechny, nebo alespoň u problematických míst porovnat jednotlivé překlady mezi sebou navzájem, případně i s originálním řeckým textem a dalšími zahraničními překlady. To vše jednoduše umožňuje i Studijní on-line bible (SOB) - u cca 240 překladů bible (více než 20 českých). Pokud bych si osobně měl vybrat nebo doporučit jeden konkrétní překlad bible, byl by to zřejmě Český studijní překlad.
Chcete se k článku vyjádřit?
Pošlete mi komentář přímo na e-mail!
