Zázraky a dary Ducha svatého v dnešní době

Většina tradičních církví věří tomu, že znamení, zázraky a dary Ducha svatého skončily s érou prvních apoštolů. Ale je tato víra biblicky podložená?

Byl jsem např. upozorněn na to, co o tématu zázraků vyučuje organizace Svědků Jehovových:

Účel zázraků v raném křesťanském sboru. Zázraky posloužily mnoha důležitým účelům. V prvé řadě pomohly potvrdit skutečnost, že člověk získává moc a podporu od Boha. (2Mo 4:1–9) K tomuto správnému závěru lidé došli v případě Mojžíše i Ježíše. (2Mo 4:30, 31; Jan 9:17, 31–33) Prostřednictvím Mojžíše Bůh slíbil přicházejícího proroka. Zázraky, které vykonával Ježíš, lidem pomohly rozeznat, že tím prorokem je on. (5Mo 18:18; Jan 6:14) V počátcích křesťanství zázraky spolu s oznamováním poselství pomáhaly lidem vidět, že Bůh podporuje křesťanství a že se odvrátil od předchozího židovského systému věcí. (Heb 2:3, 4) Zázračné dary, které existovaly v prvním století, měly časem pominout. Byly nutné pouze během ‚dětství‘ křesťanského sboru. (1Ko 13:8–11)

Když čteme události zaznamenané ve Skutcích apoštolů, vidíme, že Jehovův duch se projevoval mocně a dynamicky, formoval sbory a působil, že se křesťanství stávalo pevně založeným. (Sk 4:4; kap. 13, 14, 16–19) Během několika málo let od roku 33 do roku 70 n. l. byly v mnoha křesťanských sborech od Babylóna po Řím a možná ještě dále na Z shromážděny tisíce věřících. (1Pe 5:13; Ří 1:1, 7; 15:24) Stojí za povšimnutí, že opisů Písma bylo tehdy jen málo. Svitky nebo knihy jakéhokoli druhu obvykle vlastnili pouze zámožní lidé. V pohanských zemích lidé neměli žádné poznání Bible ani jejího Boha, Jehovy. Téměř všechno se muselo vykonávat prostřednictvím mluveného slova. V té době nebyly k dispozici žádné komentáře k Bibli, biblické konkordance ani encyklopedie. Zázračné dary zvláštního poznání, moudrosti, mluvení jazyky a rozlišování inspirovaných výroků byly tedy pro tehdejší sbor nezbytně nutné. (1Ko 12:4–11, 27–31) Avšak jak napsal apoštol Pavel, když tyto věci nebyly dále nutné, pominuly.

Odlišná situace dnes. Dnes nevidíme, že by Bůh prostřednictvím křesťanských služebníků vykonával takové zázraky. Všechno totiž, co lidé na celém světě potřebují v duchovním ohledu, již mají k dispozici. Těm, kteří umějí číst, je to všechno dostupné, a těm, kteří číst neumějí, ale jsou ochotni naslouchat, mohou pomoci zralí křesťané, kteří mají poznání a moudrost, jež získali studiem a zkušeností. Bůh dnes nemusí vykonávat takové zázraky, aby potvrdil, že Ježíš Kristus je Boží ustanovený osvoboditel, nebo aby dokázal, že své služebníky podporuje. I kdyby Bůh svým služebníkům dále dával schopnost vykonávat zázraky, nepřesvědčilo by to každého, protože ani všichni očití svědkové zázraků, které vykonal Ježíš, nebyli pohnuti k tomu, aby jeho učení přijali. (Jan 12:9–11) převzato z https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/1200003073

 

=======================================

 

Ačkoli se v článku nachází mnoho biblických odkazů, a mohlo by to na první pohled vypadat jako biblický rozbor, není tomu tak. Některé velice závažné informace jsou totiž biblicky nepodložené. Ve výsledku je to spíše praktická ukázka manipulace :-(

SJ píší: Zázračné dary, které existovaly v prvním století, měly časem pominout. Byly nutné pouze během ‚dětství‘ křesťanského sboru. (1Ko 13:8–11)

1K 13,8-11 (ČSP): Láska nikdy nezanikne. Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine. (9) Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme. (10) Když však přijde to, co je dokonalé, pomine to, co je částečné. (11) Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.

Ano, všechny dary Ducha svatého jednou pominou. Ale kdy k tomu dojde? Podle 9. a 10. verše to bude teprve tehdy, až přijde dokonalé poznání. Má někdo z vás pocit, že již máme dokonalé poznání? Pokud by tomu tak alespoň teoreticky bylo, nemohly by existovat desítky a stovky křesťanských denominací. Všechny by měly stejné, dokonalé poznání. Byla by pouze jediná Kristova církev. Místo toho máme rozdělenou církev a velké množství výkladů snad každého biblického tématu. Zatím to ani v nejmenším nevypadá, že bychom se té době blížili...

Ta druhá věta o tom, že zázraky „Byly nutné pouze během ‚dětství‘ křesťanského sboru.“, je již vyloženě pouze ničím nepodloženým „výplodem fantazie“. Žádné místo v Bibli nic takového neříká!

 

Další zmanipulované místo se týká téže věci:

SJ píší: Zázračné dary zvláštního poznání, moudrosti, mluvení jazyky a rozlišování inspirovaných výroků byly tedy pro tehdejší sbor nezbytně nutné. (1Ko 12:4–11, 27–31) Avšak jak napsal apoštol Pavel, když tyto věci nebyly dále nutné, pominuly.

Jak jsme již viděli, apoštol Pavel napsal pouze to, že až bude k dispozici dokonalé poznání, nebudou již dary Ducha svatého zapotřebí.

Proč myslíte, že apoštol Pavel píše do Korintu tak dlouhý dopis, s popisem duchovních darů a s tím, jak mají být ve sborech používány (zejména 1. Korintským 12. a 14. kapitola). A proč jsou tyto podrobné pokyny součástí Bible, pokud měly existovat jen během života prvních apoštolů?

 

Celý odstavec „Odlišná situace dnes“ je opět celý pouhou spekulací, nikterak podloženou a podložitelnou Písmem. Bůh stále prostřednictvím křesťanských služebníků dělá zázraky, ale je jich jistě méně, než bychom si přáli. Bible toto téma nijak nerozebírá, a tak s jistotou neznáme ani příčiny. Předně bychom ale měli problém hledat v sobě a ptát se Boha na řešení. Jak psal apoštol Pavel jak Korinťanům (12. kapitola) tak Efezanům, dary Ducha svatého jsou potřebné pro fungování církve. Např. v listu Efezským 2,20 je psáno, že církev je budována na základě apoštolů a proroků, přičemž úhelným kamenem je sám Kristus Ježíš. Proč se vůbec Jakub rozepisuje o tom, co dělat s nemocnými ve sboru (Jk 5,14), jaké jsou duchovní zákonitosti v této oblasti apod.?

 

Tradiční církve, odmítající dary Ducha svatého, tvrdí, že se bojí, aby nebyly oklamány falešnými divotvůrci, kteří mají v posledních časech dělat podobné zázraky jako Bůh skrze Pána Ježíše:

Mt 24,24 (ČSP): Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.

Ale jak je patrné ze zmíněného verše, tak i přes zázraky učiněné falešnými proroky, vyvolení být svedeni nemohou. A co ještě toto Ježíšovo varování znamená? To je prosté. Že totiž v té době budou zázraky dělat nejen falešní služebníci, ale i ti praví! Jinak by žádný problém se sváděním a klamáním vyvolených nemohl existovat...

 

Těm učitelům prohlašujícím, že duchovní dary ustaly v první církvi, rozumím. Jak mají vyučovat o darech Ducha svatého, když je postrádají? Kde mají sehnat proroky, apoštoly, lidi s dary uzdravování, lidi s autoritou a mocí nad démony? Namísto toho, aby se ptali Boha na příčinu a řešení, vymýšlejí si důvody, proč to nefunguje...

Ale to je samozřejmě špatně. Biblicky nepodložené výmysly a přesvědčivá slova lidské moudrosti nestačí. Jak řekl apoštol Pavel:

1K 4,20 (ČSP): Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci.

 

Náboženská organizace Svědků Jehovových a většina tradičních církví říká, že zázraky a dary Ducha svatého skončily s érou prvních Ježíšových učedníků. Avšak Pán Ježíš řekl něco jiného, a toho se budu držet:

Jan 14,12 (ČSP): Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi svůj komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (9 hlasů)