Silný: *Moc, mocný. *Pevně, pevný. *Síla. - Výraz »Bůh silný *všemohoucí« [
Gen 17:1 ;
Gen 43:14;
Exod 6:3] je překladem hebr. ’él šaddaj [snad souvisí s babylonským šad? rabu - velká hora, po případě Vyvýšený], při čemž výraz s-ý je vlastně opisem hebr. ’él, jež Kral. podle tradičního pojetí odvozují od slovesa ’ûl [’vl = býti silný]. Sr. *Bůh, 1. b-f. Někdy má toto ’él různé přívlastky: Silný Věčný [v Bersabé,
Gen 21:33], Silný Bethel; [všimni si, co Kral. v
Gen 31:13 tisknou kursivou, aby naznačili, co vsunuli do textu jako svůj výklad], Silný Bůh vidění [poblíž Kádés,
Gen 16:13], Silný Bůh Izraelský [v Sichemu,
Gen 33:20; sr.
Isa 1:24, kde je tak přeloženo hebr. ’abbîr = býk. Viz Bič I. 270; II, 199n], Silný Nejvyšší [
Gen 14:18n] a již uvedené Silný Všemohoucí. Snad šlo původně o rozlišení podle různých svatyň. Záhy však se stalo ’él stálým přívlastkem Boha Hospodina [Kral. »Silný Bůh Hospodin«,
Josh 22:22;
Ps 50:1 ;
Ps 77:14; sr.
Deut 10:27]. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův [
Exod 3:6 ;
Exod 4:5] se naprosto liší od ostatních božstev, jež Kral. jmenují »Silní« [’élím,
Exod 15:11 = Vůdcové,
Exod 15:15; snad také
Ezek 17:13;
Job 41:16]. [Téhož výrazu užíval starý Orient arci i o božných králích, takže ve výkladu sz oddílů je nutno být velmi obezřetný!]. V
1Sam 2:2 překládají Kral. výrazem s. hebr. sûr [= skála,
2Sam 22:32], když mluví o Bohu; podobně v
1Sam 4:8 hebr. ’addîr [=mohutný, vznešený, vládnoucí, velkomocný], jímž Filištínští označují »božstva« Izraelců. Hebr. cházák [= pevný, tvrdý, silný,
Judg 18:26;
Ps 35:10; zdravý
Ezek 34:16] je užito o Bohu u
Jer 50:34. »V ruce silné«, t. j. silnou rukou vysvobozuje Bůh svůj lid [
Exod 6:1;
Deut 4:34;
Jer 32:21].
S. [hebr. gibbôr = mocný, náramný, silný] může znamenat bojovníka [
Josh 1:14 ;
Josh 8:3;
Judg 5:23 ;
Judg 6:12 ;
Judg 11:1;
1Chr 11:11;
2Chr 13:3] nebo válečníka z povolání [
1Sam 2:4;
Isa 3:2;
Jer 5:16 ;
Jer 9:23 ;
Jer 48:14 ,
Jer 48:41 ;
Jer 50:9]. Téhož slova, jež bývá překládáno také výrazem udatný rek [o Bohu
Isa 10:21; o Mesiáši
Isa 9:6], je užito ironicky o pijácích [
Isa 5:22]. Ale Bůh učiní přítrž pýše silných [
Isa 40:10;
Ezek 7:24] a bude trestati silné národy za dlouhé časy [
Mic 4:3; sr.
Jer 9:23;
Ezek 34:16;
Amos 2:14]. To je přivede k uctívání Boha [
Isa 25:3] a k bázni. - Praví-li se o *Nimrodovi, že byl »silný lovec před Hospodinem« [
Gen 10:9], je to snad narážka na mythologickou tradici babylonskou, v níž se vyskytují obrovití lovci, zobrazovaní zvláště na pečetních válečcích. Jde o giganty [hebr. gibbôr = Kral. »mocný«,
Gen 10:8]. Někteří vykladači tvrdí, že jde původně o arabské označení souhvězdí Oriona [arab. džabbár = hebr. gibbôr]. Pak by výraz »silný« byl titulem zbožnělého Nimroda. - »Silní země« [
2Kgs 24:15;
Ezek 17:13] snad znamenají vůdce, vladaře [ale viz výše!]. -
Ps 90:10 překládá Zeman: »Dnů našich let bývá sedmdesát let, a jsou-li v plné síle, osmdesát let«.
V NZ je řeckého výrazu ischyros [= silný] užito v protikladu proti mdlému, slabému, bezmocnému, neúčinnému. Podle
1Cor 1:25 »mdloba [= slabost] Boží je silnější než lidé«. Mdlobou Boží je tu míněn Boží spasitelný plán, kříž Kristův, který v lidských očích znamená porážku a slabost, ale ukázal se býti mocnější, působivější, účinnější než všecko mravní, náboženské, myšlenkové úsilí člověka, silnější než všecka lidská moudrost. Právě proto mají věřící v Kristově spasitelném činu, vyvrcholeném v jeho nebeské úloze v nebeské svatyni, svou přepevnou [*Pevně, pevný] naději [
Heb 6:18]. Takto věřící jsou silní [1
John 2:14], protože slovo Boží o kříži Kristově [= evangelium] trvale v nich působí jako živá síla, takže vítězí a zvítězili »nad tím zlostníkem«. Podle přirozeného lidského úsudku bývají tito lidé z kruhů »slabých«. Ale právě tyto opovržené vyvoluje Bůh, aby zahanbil, co je »silné« a tak projevil svrchovanost svého vyvolování [
1Cor 1:27]. V
1Cor 4:10 [sr.
2Cor 13:9] apoštol Pavel ironicky mluví o těch ve sboru, kteří se blouznivě domnívali, že jsou dokonalí, silní, rozumní a slavní. Pavel sebe naproti tomu staví mezi slabé, pošetilé, zneuctěné, aby těm »silným« ukázal, že dokonalost je hodnota eschatologická, kdežto pobyt na světě pro křesťana znamená stále kříž, slabost, urážky a pronásledování. Jejich síla spočívá právě v jejich slabosti před světem, protože v ní se může působivě a plně zjevit síla Boží [
Heb 11:34]. Neboť moc Boží je nejdokonaleji patrná tam, kde ke svým účelům užívá nejslabších nástrojů [
2Cor 12:9n; sr. 4,7]. Proto se Pavel vychloubá raději svou slabostí než svými přednostmi, aby tím více v něm přebývala a skrze něho se projevovala síla Kristova, jež je v podstatě silou zmrtvýchvstání. V tom smyslu jest snad rozuměti i výzvě »Buďte silni« v
1Cor 16:13 [sr.
2Sam 10:12;
Ps 27:14 ;
Ps 31:25], t. j. nechť Boží síla vás naplňuje! –V
Rom 15:1 jsou »silnými« míněni ti, kteří se necítí v důsledku evangelia už vázáni kultickými předpisy SZ o pokrmech. Ale právě tito silní mají míti bratrský ohled na slabé a nedráždit je a nesvádět je svým příkladem ke hříchu. Nemají raději jíst masa ani píti vína, aby nebyli bratřím ku pohoršení [
Rom 14:20]. Neboť síla je dána věřícím »ne ke zkáze«, ale »ke vzdělání« [
2Cor 10:8;
1Cor 10:23 -
1Cor 10:33].
Babylon je sice silné město [
Rev 18:10], ale Bůh má dost síly, aby nad ním provedl soud [
Rev 18:8]. Jeho silní andělé ochotně vykonávají jeho rozkazy [
Rev 5:2 ;
Rev 10:1 ;
Rev 18:21]. Jásot nad vítězstvím Božím a Kristovým, nad příchodem království Božího je v nebi tak všeobecný a hlučný, že zaznívá jako »zvuk hromů silných« [
Rev 19:6].
Ježíš jako Mesiáš je silnější, mocnější než Jan Křtitel, který byl pověřen pouze křtem vodou na znamení pokání jakožto přípravy pro nadcházející království Boží, kdežto Ježíš bude křtít Duchem svatým a ohněm [
Matt 3:11;
Mark 1:7;
Luke 3:16]; Jan Křtitel se nepovažuje ani za dost hodná, aby u Mesiáše zastával nejnižší otrockou službu. S. je tu tedy míněno i ve smyslu mocný i ve smyslu vyvýšený a slavný [sr. *Síla o
Luke 11:20 -
Luke 11:22;
Matt 12:29;
Mark 3:27]. V
1Pet 5:9 je užito řeckého výrazu stereos = pevný, tvrdý, vytrvalý. Škrabal překládá: »Postavte se proti němu [ďáblu] pevni ve víře«. Žilka: » Vzepřete se mu pevně vírou«.