Stolice: Hebr. kissé’ překládají Kral. výrazy s. a trůn. Jde o s-i s opěradly [1Kgs 10:18nn; 2Chr 9:17nn] a stoličkou pod nohy. Obyčejné sedadlo se nazývalo móšáb [odvozeno od jášab = seděti; 1Sam 20:25; Job 29:7; sr. 1Sam 20:18, kde Kral. překládají výrazem místo (k seděni)]. Většinou však jde o kissé' ve smyslu trůn, ať už jde o trůn královský [Gen 41:40] nebo o zvláštní sedadlo pro královnu [1Kgs 2:19] nebo o soudcovskou s-i královu [1Kgs 7:7] nebo místodržitelovu [Neh 3:7]. SZ si nedovede představit krále bez královské s. [2Sam 14:9; 1Kgs 16:11]. Seděti na s-i = vykonávati vládcovskou moc [Exod 11:5 ; Exod 12:29]. S. se stala symbolem panovnické moci, jež přechází s jednoho panovníka na druhého. Šalomoun v tom smyslu seděl na s-i Davidově [1Kgs 1:13 , 1Kgs 1:35 , 1Kgs 1:46 ; 1Kgs 2:12 , 1Kgs 2:24 , 1Kgs 2:33 , 1Kgs 2:45]. Že jde o symbol vládcovství, je vidět na př. v 1Kgs 1:37, kde se vyslovuje přání, aby Bůh zvelebil s-i Šalomounovu více než s-i Davidovu. Praví-li se, že byl upevněn trůn Davidův, znamená to, že byla upevněna jeho vládcovská moc [2Sam 3:10, sr. 7,12nn; Isa 14:13]. Davidovskému králi bylo zaslíbeno, že jeho trůn bude stálý »až na věky« [2Sam 7:16; Ps 89:5 , Ps 89:30 , Ps 89:37 ; Ps 132:11n; Jer 17:25], i když přijde doba, kdy nebude dobře tomu, kdo by seděl na s-i Davidově [Jer 22:30], ba přijde čas, kdy nebude, kdo by seděl na této s-i [Jer 22:30 ; Jer 36:30]. Někdy se mluví o »s-i Izraelské« [1Kgs 2:4] nebo o »s-i království Hospodinova nad Izraelem« [1Chr 28:5] nebo o »s-i Hospodinově« [1Chr 29:23], na niž Bůh dosazuje toho, kdo má být králem »na místě Hospodinově« [2Chr 9:8, sr. 13,8]. Proto možno nazývati pozemský trůn s-í slávy [1Sam 2:8; Isa 22:23]. Zdá se, že davidovská s-e se stala záhy symbolem mesiášské vlády. Podle Isa 9:7 zasedne Mesiáš na »s-i Davidově« a upevní ji »v soudu a spravedlnosti« [sr. Ps 122:5; Pro 20:28 ; Pro 25:5 ; Pro 29:14; Isa 16:5], takže se nebude moci o ní říkat, že je s-í převrácenosti [Ps 94:20].

Ve SZ-ě se velmi často mluví o s-i nebo trůnu Božím. Původně se patrně myslelo aspoň někde na truhlu úmluvy se dvěma cherubíny [1Sam 4:4; 2Sam 6:2; 2Kgs 19:15; Ps 80:2, sr. Jer 17:12], na níž nebo nad níž seděl neviditelný Bůh; snad také, jak bylo už uvedeno, trůn pozemského krále měl být obrazem nebeského trůnu. Podle 1Kgs 22:10 seděli král judsky a izraelský na svých s-ích, ale prorok Micheáš v protikladu k těmto trůnům králů, kteří si dělali nárok na božnost, vidí »Hospodina, sedícího na s-i své« a všecko vojsko nebeské po jeho pravici a levici. Isa 6:1 viděl v chrámě Pána, sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém a podle Isa 66:1 nebe jest trůn Boží a země jeho podnoží. Ps 11:4 vidí trůn Hospodinův v nebi [sr. Ps 103:19]. To vše jsou obrazy panovnického nároku Božího na celý svět [Ps 47:9] a jeho vznešenosti, jež trvá od věků [Ps 93:2] a bude trvati na věky [Lam 5:19]. Boží trůn je také symbolem jeho soudcovské moci [Ps 9:5 , Ps 9:8 ; Ps 97:2; Dan 7:9nn]. Jer 14:21 se dovolává jména Božího a s. jeho slávy jako záruky Božího slitování a dodržování smlouvy. Spoléhá na to, že jednou - v době spásy - také Jerusalem bude nazýván s-í Hospodinovou [Jer 3:17]. Ezek 1:26 a 10,1 vidí slávu Hospodinovu znázorněnou trůnem oslňujících barev a podle 43,7 bude i nový chrám »místem s. Hospodinovy«, ježto Bůh bude ustavičně »bydliti uprostřed synů izraelských« [sr. Jer 17:12].

V NZ-ě je s. překladem několika řeckých výrazů. Řecké kathedra [= sedadlo, židle] označuje jednak s. těch, kteří v chrámovém nádvoří seděli u klecí a prodávali holuby k obětem [Matt 21:12; Mark 11:15], jednak křeslo, vyhrazené pro představeného synagogy, t. zv. stolici Mojžíšovu [Matt 23:2]. Synagogy mívaly totiž podél bočních stěn, někdy i při zadní, jednu až dvě řady kamenných lavic pro muže. Vedle toho zmíněnou s-i Mojžíšovu pro představeného synagogy, případně další křesla pro starší sboru [Bič I., 255; II., 67]. S. Mojžíšova bývala vytesána z kamene [z čediče], jak dokazují některé nálezy. Ježíš vytýká zákoníkům a farizeům, že se posadili na této s-i, aby byli ochránci Zákona, ačkoli se sami tímto Zákonem neřídili. Zdá se, že Mt zaznamenal tento výrok Ježíšův v přesvědčení, že jediný, kdo měl právo posadit se na tuto s-i, byl Ježíš, který vyhlásil dokonalý Zákon v kázání na hoře a jenž se sám tímto Zákonem řídil. - Řecké prótokathedria [= přední sedadlo] označuje čestné místo v synagoze [Kral. »ve shromážděních« Matt 23:6; Mark 12:39; »ve školách« Luke 20:46. Kral. překládají také výrazem »první místa« u Luke 11:43]. - Řecké béma [= krok, Kral. *šlépěj, Acts 7:5] označuje především vyvýšené místo, na němž stála soudcovská s. V NZ-ě je jmenována soudcovská s. Pilátova [Matt 27:19; John 19:13], postavená na místě, zvaném *Litostrotos, *Gabbata, dále soudcovská s. Herodesa Agrippy I. [Acts 12:21], jež snad byla spíše řečnickým pódiem, postaveným podle mínění Josefa Flavia v divadle v Gesareji. Také Gallio, místodržitel římské provincie Achaia [Řecka], měl soudnou s-i, před níž stál Pavel jako obžalovaný [Acts 18:12 , Acts 18:16n]. Podobně se mluví o soudné s-i Festově [Acts 25:6 , Acts 25:17] a císařově [Acts 25:10]. Je tedy soudcovská s. symbolem soudcovské moci. Proto mluví NZ i o soudné s-i Boží a Kristově [Rom 14:10; 2Cor 5:10], před níž se musíme všichni postavit.

Nejčastěji však mluví NZ o *trůnu [řecky thronos] Božím a Kristově. Nebe je trůn Boží a země jeho podnoží [Matt 5:34 ; Matt 23:22; sr. Isa 66:1. *Přísaha]. Je to obraz Boží vznešenosti [sr. Heb 8:1], jež je nevyjadřitelná sebeslavnějším chrámem [Acts 7:48nn]. Ale pro věřící je to trůn milosti [Heb 4:16] proto, že nejvyšší kněz, Kristus, pronikl nebesa [Heb 4:14] až k tomuto trůnu a posadil se po jeho pravici jako jejich obhájce [Heb 12:2]. Bůh svrhuje mocnáře s trůnů [Kral. »se stolic«], povyšuje pokorné [Luke 1:52] a na mesiášský trůn Davidův dosazuje Ježíše [Luke 1:32; Acts 2:30] podle zaslíbení v 2Sam 7:12nn a Isa 9:7. Proto je Syn vyvýšen nad anděly [Heb 1:8; sr. Ps 45:7]. V něm došlo a v eschatologické budoucnosti dojde davidovské království svého pravého a konečného uskutečnění. Kristus jako Syn člověka »posadí se na trůnu velebnosti své« [Matt 19:28] a bude *souditi, t. j. panovati nad dvanácti pokoleními Izraele. Této jeho vlády se spoluúčastní jeho apoštolové, o nichž se praví, že budou seděti na dvanácti trůnech [sr. Luke 22:30]. Snad se tu myslí na to, co čteme ve Rev 20:4 o počátku »tisíciletého království« Kristova, kdy spoluvládci Kristovi sedí na stolicích [trůnech], aby s ním spolukralovali [sr. Dan 7:26n; Rev 3:21]. Ale poslední soud Kristus vyhrazuje sobě [Matt 25:31n; Rev 20:11].

Ve Zj se mluví často o trůnu Božím a Beránkovu, aby tak bylo vyjádřeno jejich vládcovské postavení a sláva a podstatná jednota mezi Bohem a Synem. Tento trůn je postaven na nebi [Rev 4:2]. Výraz »ten, který sedí na trůnu« je opisem jména Božího [Rev 4:9n ; Rev 5:1 , Rev 5:7 , Rev 5:13 ; Rev 7:15 ; Rev 21:5; sr. 19,4], ale hold, který vzdává všecko stvoření, platí »sedícímu na trůnu a Beránkovi« [Rev 5:13 ; Rev 7:10] právě tak, jako hrůza, kterou jsou jati obyvatelé země, je vyvolána »tváří toho, kterýž sedí na trůnu, a hněvem toho Beránka« [Rev 6:16]. Beránek je :zřejmě myšlen jako spoluvládce Boží. Podle Rev 7:17 je uprostřed trůnu a pase [*Pásti. *Pastýř] ty, kteří jsou před trůnem Božím jako vykoupení Beránkovou krví [Rev 7:15], ale živá voda teče »z trůnu Božího a Beránkova« [Rev 22:1], jenž je umístěn uprostřed Božího města [Rev 22:3]. Vítězi bude dáno seděti na trůnu Beránkově [Rev 3:21]. Vedle trůnu Božího a Beránkova viděl pisatel Zj také 24 trůnů těch, kteří vládnou z pověření Božího nad nebeskými mocnostmi [Rev 4:4 , Rev 4:10]. Že i *drak má svůj trůn, který propůjčuje *šelmě, je patrno ze Rev 13:2. Myslí se tu na jeho vládcovskou moc, která ovšem bude zničena [Rev 16:10]. Nevíme dost přesně, na co myslí Rev 2:13, když mluví o s-i satanově. Někteří vykladači se domnívají, že jde o císařský nejvyšší soud, jiní myslí na židovskou synagogu [sr. Rev 2:9], jiní na chrám Augustův a Romy, jenž byl sídlem kultu císařova, jiní na poutní místo v Pergamu, kde bylo uctíváno božstvo lékařství, Asklepios, jiní na obrovský oltář Diův na hradě Pergamu, anebo konečně na souhrn všech těchto pohanských symbolů. *Trůnové.