Zvěstovati: *Kázání. *Posel. *Předzvěstovati. Ve smyslu *oznámiti ať dobrou nebo zlou zprávu [Gen 14:13 ; Gen 22:20 ; Gen 45:26 ; Gen 46:31; 2Sam 4:10 ; 2Sam 18:21; Jer 20:15; Matt 2:8 ; Matt 11:4 ; Matt 28:10 a j.]. Zvláště o Bohu se praví, že oznamuje, zvěstuje, uvádí ve známost své slovo, svá ustanovení a práva [Ps 147:19], své budoucí činy a plány [Isa 43:9 ; Isa 45:19]. Nebesa vypravují slávu Boží a obloha zvěstuje dílo jeho rukou [Ps 19:2], ale také věřící pokládají za svou přirozenou i radostnou povinnost zvěstovat, rozhlašovat jeho skutky [Ps 9:12 ; Ps 75:10, sr. 105,1], pravdu [věrnost, Ps 30:10 ; Ps 89:2], milosrdenství [Ps 92:3], upřímnost [Ps 92:16], jeho spásu [1Chr 16:23; Ps 96:2nn],jeho předivnou moc [Ps 145:4] a tak šířit jeho chválu a slávu [Ž 51*17; Isa 60:6 ; Isa 66:19] a jméno [1Chr 16:8]. Touto radostnou zvěstí jsou pověřeni obzvláště ti, kteří prožili spásu Hospodinovu [Isa 48:20], ale celý svět je vyzýván, aby zvěstoval chválu Hospodinovu nad tím, že vykoupil Izraele [Isa 42:11n; Jer 31:10]. To, že se sloveso z. objevuje nejvíce v žalmech, ukazuje, že ústřední činností kultického shromáždění bylo zvěstování, rozhlašování Boží moci, jeho milosrdenství, pravdy a spásy. Zvláště sloveso b-s-r [= zvěstovati potěšené věci, Ps 68:12], jehož překladem je v NZ-ě sloveso euangelizesthai [viz níže!], je liturgickým výrazem, oznamujícím vítězství Hospodinovo [Isa 52:7; Nah 1:15], začátek nového věku, aiónu, v němž kraluje Hospodin [Ps 96:10]. Touto radostnou zvěstí je pověřen zvláště Mesiáš.

Ten, kdo přináší, vyřizuje radostnou zvěst o Božích spásných činech, o tom, že Hospodin kraluje, je ,zvěstovatelem věcí potěšených‘ [Isa 40:9 ; Isa 41:27; sr. 52,7; Ps 68:12], kazatelem evangelia [Isa 61:1].

V NZ-ě jde vesměs o výrazy, jež souvisí s řeckým kořenem angel- a znamenají přinésti zprávu, poselství, zvěst; proklamovati, vyhlásiti. Boží slovo je zvěst; království Boží a Kristovo je vyhlašováno. Mluví-li 1John 1:5 ; John 3:11 o zvěstování [řecky angelia], myslí na základní zvěst Ježíšovu, že Bůh je *světlo, a tmy v něm nižádné není, a na základní příkaz, z této zvěsti plynoucí, abychom milovati jedni druhé [sr. 1John 2:7n; John 13:34]. V pojmu ,světlo‘ je obsažena celá spasitelná činnost Boží. Právem je tedy užito slovesa angellein o zvěstování zmrtvýchvstání Ježíšova u John 20:18 [sr. 1John 1:3]. Zvěstování a vzkříšení Ježíše Krista jsou v NZ-ě spjaty a na sebe vázány [sr. Rom 1:3n ; Rom 10:9; 1Cor 15:1nn]. Nejčastěji je v NZ-ě užito výrazu euangelizesthai = zvěstovati radostnou zprávu, vyřizovati radostné poselství. V době Ježíšově bylo očekávání ,zvěstovatele věcí potěšených‘ velmi živé. Ježíš zřejmě navazuje ve své odpovědi Janu Křtitelovi na Isa 42:7 ; Isa 61:1, aby naznačil, že nastává nový *věk, doprovázený znameními mesiášské doby, příchodu království Božího [sr. Luke 4:18 , Luke 4:43; Luke 16:16]. Kázat a zvěstovat království Boží jsou souznačné pojmy [Luke 8:1, sr. 4,43n; Mark 1:38; Luke 20:1], jimiž byla vyjádřena souhrnně všecka činnost Ježíšova. Je to radostná zvěst. Proto andělé při jeho narození ,zvěstovali radost velikou‘ [Luke 2:10]. Také činnost Jana Křtitele, který oznamoval blízkost království Božího a podle Matt 11:13; Luke 16:16 ukončil období proroků, je charakterisována výrazem euangelizesthai. V kral. překladu není vždy jasné, že jde o radostnou zvěst. Žilka překládá Luke 3:18: >>Ještě mnohým jiným napomínáním hlásal lidu radostnou zvěst«. Jím začíná být prohlašováno, vyhlašováno království Boží. I jako předchůdce je poslem radostné zvěsti, jež byla vtělena v osobě Ježíše Krista. Eph 2:17 shrnuje vtělení, život i smrt Ježíšovu ve slovech, že zvěstoval, vyhlásil pokoj těm; kteří byli daleko, i těm, kteří byli blízko, neboť skrze něho se dostalo přístupu k Otci všem věřícím [sr. Acts 10:36]. Je to pokoj mezi Bohem a člověkem a mezi lidmi navzájem. Při tom nutno míti na paměti, že nejde o pouhé slovní vyřizování poselství, nýbrž o účinné nabízení, podávání spásy, pokoje, království Božího.

Tato účinnost provázela i zvěstování evangelia se strany učedníků. Už za pozemského života Ježíšova učedníci zvěstovali evangelium a uzdravovali [Luke 9:6]. Divy, znamení a zvěstování evangelia patřily dohromady. Neboť vyhlašování Božího království milosti mělo účinek na člověka v jeho celosti: přinášelo radost [Acts 8:8], spásu [1Cor 15:1n], uvádělo na cestu spásy [Acts 16:17], působilo znovuzrození [1Pet 1:23 , 1Pet 1:25: »To je slovo, které vám bylo zvěstováno jako evangelium«, Žilka], bylo mocí v Duchu sv. [1Pet 1:12] a osvědčovalo se i uzdravováním [Matt 4:23 ; Matt 9:35 ; Matt 11:5; Luke 9:6; Acts 8:4 - Acts 8:8 ; Acts 10:36nn ; Acts 14:8 - Acts 14:18 ; Acts 16:17nn; Rom 15:16nn; 2Cor 12:12; Gal 3:5].

Obsahem této radostné zvěstné činnosti je Kristus jako Syn [»abych evangelium o něm hlásal mezi pohany«, překlad Žilkův Gal 1:16; Acts 8:35], Ježíš a vzkříšení [Acts 17:18], Kristus Ježíš [Acts 5:42], Pán Ježíš [Acts 11:20], jméno Ježíše Krista [Acts 8:12], nevystižitelné bohatství Kristovo [Eph 3:8], jinými slovy: utrpení a sláva Kristova [1Pet 1:11n], vzkříšení [Acts 17:18], království Boží [Acts 8:12]. To vše je obsaženo ve slovu evangelia [Acts 8:4], slovu evangelia Páně [Acts 15:35], evangelia víry [Gal 1:23], v evangeliu [1Cor 15:1 ;2Cor 11:7], jedním slovem: v Ježíši Kristu, o němž svědčil apoštolům i SZ [1Pet 1:11n; sr. Acts 8:35 ; Acts 13:32n. »Vždyť i nám se dostalo téže radostné zvěsti jako oněm... A poněvadž ti, kterým se dříve dostalo té radostné zvěsti, pro nevěru nevešli...«, Heb 4:2 , Heb 4:6 v překladu Žilkově]. Evangeliem starého Izraele byla zaslíbení o Mesiáši. Neboť Bůh sám »dal jako radostnou zvěst svým služebníkům prorokům« své tajemství [Rev 10:7].

Výrazem příbuzným se slovesem euangelizesíhai je řecké anangellein [= vyhlásiti; oznámiti; vypravovati], jehož je užito ve spojení s činy Božími v přítomnosti nebo v bezprostřední minulosti [Acts 15:4], s jeho vůlí pro přítomnost [Acts 20:27], s bezprostředním zvěstováním evangelia [Rom 15:21; 1Pet 1:12; 1John 1:5, sr. v 3]. Podle J 1-6,13-15 Duch sv. bude oznamovati věřícím i budoucí věci [sr. Isa 44:7], uvede ve všelikou pravdu, kterou přijme od Syna. Na to se vztahuje i v. 25, podle něhož Kristus prostřednictvím Ducha sv. bude přímo, bez obrazů a podobenství, vypravovati o Otci. Podobný význam má řecké apangellein [o činnosti posla, vyslance; pak ve smyslu *vypravovati, podávati zprávu, na př. Acts 12:14 , Acts 12:17]. A je zase příznačné, že Kral. překládají toto sloveso výrazem z. tam, kde jde o podání zprávy o vzkříšení Kristově [Matt 28:8 , Matt 28:10; Mark 16:10; Luke 24:9] nebo o vlomení království Božího do této časnosti [Matt 11:4] nebo o vyřizování Božího vzkazu [Acts 26:20, sr. 17,30]. Svědčit o Božím spasitelném činu a zvěstovat jej jsou souznačné pojmy [1John 1:2n], V tom smyslu Ježíš sám je svrchovaným Božím poslem, který v síle Božího Ducha zvěstuje *soud [= právo, spravedlnost] národům [Matt 12:18; Heb 2:12, sr. Isa 42:1 a Ps 22:23; Deut 18:18; Isa 52:7].

Řecké katangellein [= vyhlásiti] mělo ve starověku také význam kultický, na př. vyhlásiti náboženskou slavnost. V tom smyslu snad jest překládati Acts 3:24: »Také všichni proroci od Samuela i po něm, kteří mluvili, slavnostně vyhlašovali tyto dny«. Proroci jsou tu chápáni jako heroldové, hlasatelé Boží. Celá nz misijní činnost je popisována tímto slovesem: Kristus je slavnostně vyhlašován, proklamován [Phil 1:16 , Phil 1:18; Col 1:18], evangelium je slavnostně vyhlašováno [1Cor 9:14] stejně jako slovo Boží [Acts 13:5], svědectví Boží [1Cor 2:1] a odpuštění hříchů [Acts 13:38]. Nejde tu jen o poučování, nýbrž o slavnostní vyhlášení činu Božího, toho, co se stalo skutečností [sr. Acts 4:2 ; Acts 13:38 ; Acts 17:3 , Acts 17:23]. Z. cestu spasení [Acts 16:17], z. obyčeje [Acts 16:21] v tom smyslu znamená vyhlašovat spásu, nikoli jen poučovat o cestě, pravidlech života, i když toto vyhlašování spásy je spojeno s napomínáním [Col 1:28], učením a tradicí. Podobně jest rozuměti Pavlově formulaci o večeři Páně: »Smrt Páně zvěstujete« [1Cor 11:26], t. j. slavnostně oznamujete, vyhlašujete jako spasitelný čin, který se stal. V tom smyslu se také praví o zmrtvýchvstalém Kristu ve Acts 26:23, že jeho úkolem bylo slavnostně vyhlásit všem lidem, že světlo přišlo právě v jeho zmrtvýchvstání [sr. Rom 1:4; Acts 4:2].

Řeckého diangellein [= rozhlašovati, vyhlašovati] bylo užíváno o prohlašování nástupu vlády panovníkovy. Ježíš v Luke 9:60 pobízí učedníka, aby prohlásil, proklamoval, že království Božíse už vlomilo do tohoto světa.

Řecké exangellein v 1Pet 2:9 znamená široko daleko rozhlašovati [»vznešené vlastnosti toho, jenž z temnosti vás povolal k svému podivuhodnému světlu«, Hejčl]. Sr. Isa 43:21 a zvl. knihu Žalmů [viz výše!].