Český studijní překladPrvní list Korintským - 14. kapitola

1 Usilujte^t1 o lásku a dychtěte^a po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali. ^t1 ř. diókete, tj. (Pro-/)Následujte; Ř 9:30; Ř 12:13; Ř 14:19; 1Te 5:15; 1Tm 6:11; Žd 12:14 ^a 1K 12:31
2 Neboť kdo mluví jazykem,^a nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí,^t2 duchem mluví tajemství.^b ^t2 n.: nenaslouchá ^a 1K 14:18nn; 1K 12:10; 1K 13:1; Mk 16:17 ^b 1K 2:1
3 Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování,^a povzbuzení^t3 a útěše. ^t3 n.: napomenutí (paraklésis) ^a Ř 14:19; Ef 4:12
4 Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje^a církev.^t4 ^t4 n.: sbor / shromáždění ^a 1K 8:1; Ř 14:19
5 Chci, ^sabyste všichni ^smluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali.^a Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev.^t4 ^t4 n.: sbor / shromáždění ^a Nu 11:29
6 Tedy, bratři,^a kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám ^fprospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení,^b v poznání,^c v proroctví nebo vyučování?^d ^a Sk 1:15p ^b 1K 14:26 ^c 1K 12:8; Ř 15:14 ^d Ř 6:17; 2Tm 3:10
7 Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou^a Kdyby ⁽nevydávaly různé tóny⁾,^t5 jak by se poznalo, co ^sse ^sna ^sflétnu nebo ^sna ^slyru ^shraje? ^t5 ř.: nedala rozdíl tónům ^a Gn 4:21; 2S 6:5
8 A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji?^a ^a Nu 10:9; Jl 2:1
9 Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.
10 Vždyť na světě je tolik druhů jazyků,^t6 a žádný není ⁽bez významu⁾.^t7 ^t6 ř.: hlasů; [t.č. je známo více než 6000 jazyků] ^t7 ř.: němý
11 Jestliže neznám význam jazyka,^t8 budu cizincem^t9 pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem^t9 pro mne. ^t8 ř.: hlasu (také zn.: řeč) ^t9 ř. barbaros (tj. cizojazyčný); Sk 28:1p
12 Tak i vy, poněvadž ⁽horlivě usilujete⁾^t10 o ^sduchovní ^sprojevy, snažte se,^t11abyste se v nich rozhojňovali^a pro budování církve.^b ^t10 ř.: jste horlivci; Sk 21:20; 1P 3:13 ^t11 n.: usilujte; Ko 3:1 ^a 2K 8:7; 1Te 4:1 ^b 1K 14:4
13 Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat.
14 Neboť když se modlím jazykem, můj ^cduch se modlí, avšak má mysl^a je bez užitku. ^a 1K 14:19
15 Co tedy? Budu se modlit ^cduchem, ale budu se modlit i myslí; ^sbudu ^szpívat ^schvály ^cduchem, ale ^sbudu ^szpívat^a ^schvály i myslí. ^a Ef 5:19; Ko 3:16
16 Neboť kdybys dobrořečil jen duchem,^t12 jak by ^smohl ⁽přítomný prostý člověk⁾^t13 k tvému díkůvzdání^a ^sříci ‚Amen‘,^b když neví, co říkáš? ^t12 n.: v duchu ^t13 ř.: ten, který zaujímá místo nezasvěceného; v. 1K 14:23n; Sk 4:13; 2K 11:6 ^a Ef 5:4 ^b Dt 27:15p
17 Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován.^a ^a 1K 14:4
18 Děkuji ^cBohu, že mluvím jazyky více než vy všichni;
19 ale v církvi^a — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku. ^a 1K 14:4
20 Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti;^a ve zlém^b buďte jako nemluvňata,^c ale v myšlení buďte dospělí.^t14 ^t14 n.: dokonalí ^a Ef 4:14 ^b Ř 16:19 ^c Ž 131:2; Mt 18:3
21 V Zákoně je ^pnapsáno:^a ‚^sJinými ^sjazyky a rty cizinců^t15 budu ^fmluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě ^fnebudou poslouchat,‘ praví Pán. ^t15 ř.: jiných; var.: jinými; srv. Iz 28:11n; Dt 28:49 ^a J 10:34
22 Jazyky nejsou tedy znamením^t16 pro věřící,^a nýbrž pro nevěřící,^b proroctví^c však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící. ^t16 ř.: ke znamení ^a Sk 2:44!; 2K 6:15; 1Te 1:7; 1Tm 4:10 ^b 1K 6:6! ^c 1K 14:1
23 Když by se tedy sešel^t17 celý sbor^a a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí^t18 lidé nebo nevěřící, cožpak ^fneřeknou, že blázníte?^b ^t17 ř.: + na jednom místě ^t18 n.: nezasvěcení ^a 1K 11:18 ^b Sk 2:13~
24 Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý,^t18 bude ode všech usvědčován a ode všech souzen. ^t18 n.: nezasvěcení
25 Budou se odhalovat ^sskryté ^svěci jeho srdce, a tak padne na tvář,^a ^fpokloní se ^cBohu^b a vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je ^cBůh!‘^c ^a L 17:16 ^b Mt 4:10 ^c Iz 45:14; Za 8:23!
26 Co z toho tedy^a plyne,^t19 bratři? Když se sejdete, každý z vás má chvalozpěv,^b má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad;^c všechno ať je k budování. ^t19 ř.: je ^a 1K 14:15 ^b Ef 5:19 ^c 1K 12:10
27 Mluví-li někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to ^sjeden ^spo ^sdruhém, a jeden ať vykládá.^a ^a 1K 14:5
28 A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění^t20 mlčí; ať mluví k sobě a k ^cBohu. ^t20 n.: sboru, církvi
29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují.
30 A když by ^sdostal ^szjevení jiný, ^skterý tam ^ssedí, ať ten první umlkne.^t21 ^t21 ř.: mlčí
31 ^sJeden ^spo ^sdruhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni.
32 Duchové proroků se podřizují prorokům,
33 neboť ^cBůh není Bohem zmatku,^a nýbrž Bohem pokoje.^b Jako ve všech shromážděních^c svatých,^t22 ^t22 n. konec odstavce až zde ^a 1K 14:40 ^b 1K 7:15; Ř 15:33! ^c 1K 14:28
34 vaše ženy nechť ve shromážděních^a mlčí. Nedovoluje se jim, ^saby ^smluvily; ať jsou podřízené,^b jak praví i Zákon. ^a 1K 14:28 ^b 1Tm 2:11; 1P 3:1
35 Chtějí-li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, ^saby žena mluvila ve shromáždění.^a ^a 1K 14:28
36 Vyšlo snad ^cBoží ^cslovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
37 Považuje-li se někdo za proroka nebo duchovního člověka,^a ať uznává, že to, co vám píšu, ⁽je Pánovo přikázání⁾.^t23 ^t23 var.: jsou Pánova přikázání ^a 1K 2:15
38 Jestliže to někdo neuznává, ⁽sám nebude uznáván⁾.^t24 ^t24 var.: ať neuznává
39 A tak, ^[moji^] bratři, ^shorlivě ^sse ^ssnažte^a prorokovat a nebraňte mluvit jazyky. ^a 1K 12:31
40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně.^a ^a 1K 14:33~

Zobrazit ve Studijní on-line bibli