Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 1. kapitola
1 Na počátkuv1 stvořilv2 Bůhv3 nebesaa a zemi.b v1 Př 8:22 - Př 8:24; Ž 93:2; Ž 102:25 - Ž 102:27v; Iz 40:21; Mk 13:19; J 1:1 - J 1:3; Žd 1:10 - Žd 1:12; 1J 1:1; [Jde o počátek vesmíru a člověka; nikoli Boha, který přebývá ve věčnosti (Iz 66:1n - tj. mimo prostor a čas.] v2 v. Gn 1:21.Gn 1:27; Iz 42:5; Iz 45:12.Iz 45:18; Ž 90:2v; Sk 17:24v; Ř 1:20; Žd 11:3v; Zj 4:11; Zj 10:6; [h. slso bárá’ se používá pouze o Bohu a popisuje stvoření něčeho nového a dokonalého. Buď se jedná o stvoření z ničeho jako při prvotním stvoření (Žd 11:3v), anebo o obnovu nebo přetvoření pro nový účel či nové uspořádání (srv. Ž 51:10; Iz 65:17)] v3 [h. výraz elóhîm je plurál od elôah velmi častý ve spojení se sg. slovesa; v takovém případě označuje jediného pravého Boha a plurál pak vyjadřuje Boží majestát a svrchovanost. Naproti tomu ve spojení se slovesem v pl. (např. Sd 2:3) a také v případech zřejmých z kontextu (Dt 4:28; Dt 6:14) se jedná o bohy - pohanská božstva] a Gn 14:19; Ex 20:11; Iz 37:16; Jr 32:17; 1Pa 16:26; Neh 9:6; Ž 8:4; Ž 115:15; Sk 4:24 b Jb 38:4; Př 3:19; Jr 10:12
2 Zemět4 byla (pustá a prázdná,)a temnotab byla nad hlubinouc a (Duchd Boží)e se vznášelf nad vodami. t4 n.: Země pak …; h.: A země … a Jr 4:23; Iz 45:18p b Iz 9:1; Iz 58:10 c Př 8:24; Př 8:27n; Iz 51:10; Ez 31:15; Jon 2:6 d Iz 40:13; Ž 33:6; Ž 104:30 e Gn 41:38; Ex 31:3; Nu 24:2; 1S 10:10 f Dt 32:11
3 I řekla Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. a Ž 33:6; Ž 148:5v; 2K 4:6; 2P 3:5
4 Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělilv5 Bůh světlo od tmy.t6 v5 [klíčový výraz kapitoly (srv. v. Gn 1:6.Gn 1:7.Gn 1:14.Gn 1:18) a vůbec celého Zákona (Ex 26:33; Lv 10:10; Lv 20:24; Nu 8:14; Dt 4:41; Dt 10:8; srv. 1Kr 8:53; Neh 9:2; Ez 42:20); zde vidíme, že světlo existuje souběžně s tmou, ale vzájemně se vylučují (nemísí se); srv. J 1:5] t6 n.: temnoty; v. Gn 1:2
5 Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno,v7 jedent8 den. v7 [tak je v židovském pojetí chápán den - od večera přes ráno do soumraku] t8 n.: První
6 I řekl Bůh: Budiž klenbaa uprostřed vod a nechť odděluje vody od vod. a Ez 1:22srv; Ez 10:1
7 Bůh tedy udělal klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou, od vod,a které byly nad klenbou. A stalo se tak. a Ž 148:4
8 Bůh nazval klenbu nebesy;a a byl večer a bylo ráno, den druhý. a Iz 40:22; Jb 37:18
9 I řekl Bůh: Ať se vody pod nebesy shromáždía na jedno místo a ukáže se souš.b A stalo se tak. a Jr 3:17 b Jon 1:9
10 Bůh nazval souš zemí a nahromaděnéa vody nazval moři. Bůh viděl, že to bylo dobré. a Ex 7:19!; Lv 11:36
11 I řekl Bůh: Ať země dá vyrašit trávě,a zeleni vysévající semeno, ovocnému stromoví nesoucímu na zemi ovoce podle svého druhu, ve kterém je jeho semeno. A stalo se tak. a 2S 23:4
12 Země vydala trávu, zeleň vysévající semeno podle svého druhu a stromoví nesoucí ovoce, ve kterém je jeho semeno podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
13 A byl večer a bylo ráno, den třetí.
14 I řekl Bůh: Ať jsou světlat9 na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení,a k určování časů,b dnů a let. t9 n.: světelná tělesa a Gn 9:12; Gn 17:11; Dt 4:34; Jr 10:2 b Ž 104:19
15 A ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi. A stalo se tak.
16 Bůh udělal dvě veliká světla:v10 Větší světlo, (aby vládlo ve dne,)t11 a menší světlo, (aby vládlo v noci,)t11 a hvězdy.v12 v10 Ž 74:16; Ž 136:7nn; Jr 31:35; [slova slunce a měsíc nejsou prav. záměrně použita, protože oba výrazy označovaly uctívaná pohanská božstva (srv. Dt 4:19); zde je naopak zdůrazněno (dále ještě třemi slovesy, popisujícími jejich funkci), že to jsou stvořené věci, nikoliv božstva] t11 n. (h.): pro vládu dne / noci; (n~: aby svítilo ve …) v12 Ž 8:4; Iz 40:26; Am 5:8; [pro jejich množství jsou v Písmu vícekrát použity k vyjádření velkého počtu - např. Gn 15:5; Dt 1:10; Na 3:16]
17 Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi,
18 a aby (ovládala den a noc)t13 a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré. t13 n.: vládla ve dne a v noci
19 A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
20 I řekl Bůh: Ať se vody hemží (živou havětí)t14 a ať létavcit15 létají nad zemí podt16 nebeskou klenbou. t14 h.: havětí duše živé t15 Tímto výrazem překládáme h. ‘ôp_ , které zahrnuje vše, co létá, tedy jak ptactvo, tak hmyz. Na jiných místech h. výraz dle souvislosti překládáme většinou „pták“ / „ptactvo“ t16 h.: na / proti tváři …
21 Bůh stvořila veliké drakyb a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. a Gn 1:1p b Jb 7:12; Neh 2:13; Iz 27:1; Iz 51:9; Ž 74:13; Ž 148:7
22 A Bůh je požehnalv17 slovy: Ploďte a množte sev18 a naplňte vody v mořích; a létavci ať se rozmnoží na zemi. v17 v. Gn 1:28; Gn 2:3; Gn 5:2; Gn 12:2; [v h. je slso b_-r-k_ vždy spojeno s předmětem v akuzativnim postavení; v češtině je obvyklejší používání dativu, proto používáme akuzativ pouze v případech, kdy lépe vystihuje míru nebo způsob, jak se k předmětu vztahuje] v18 [tím není řečeno, že by zvířata byla myslící stvoření, která by měla poslechnout příkaz, ale vyjádřeno, že plodnost ve zvířecím světě je důsledkem Božího nařízení, a nikoliv výsledkem pohanského kultu plodnosti]
23 A byl večer a bylo ráno, den pátý.
24 I řekl Bůh: Ať země vydá formy života podle jeho druhu: Dobytek, plazyt19 a zemskou zvěř podle svého druhu.a A stalo se tak. t19 sg.; h. slovo může zahrnovat i brouky (tj. vše, co se hýbe na zemi) a Gn 7:14
25 Bůh učinil zemskou zvěř podle jejího druhu, dobytek podle jeho druhu a každého zemského plaza podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
26 I řekl Bůh: Učiňmev20 člověkav21 (kt22 našemu obrazu,t23 jako naši podobu,a)t24 aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. v20 [Tato řeč v pl. je předmětem stálých dohadů a diskusí. Může být svědectvím o Trojici, může být projevem Božího uvažování o jeho úmyslech, může být oznamováním jeho úmyslů těm, kteří mají přístup do jeho přítomnosti; (srv. Gn 3:22!; Gn 11:7; Jb 1:6 - Jb 1:12; Jb 2:1 - Jb 2:6; Iz 6:8; 1Kr 22:19 - 1Kr 22:23; Jr 23:18; Za 3:1 - Za 3:7)] v21 [na kolektivní význam „lidi / lidstvo“ (zastoupené v násl. verši mužem a ženou) poukazuje následný pl. slovesa panovat; srv. Gn 6:1.Gn 6:5] t22 n.: na náš / v našem …; t23 Gn 9:6; Gn 5:3; 1K 11:7; Ef 4:24; srv. Ko 3:10p; [tzn. aby pro stvoření představoval Boha] t24 n.: v naší podobě, podle našeho tvaru a Gn 5:1; Jk 3:9
27 Bůh stvořila člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.)t25 t25 n.: mužského a ženského pohlaví. Gn 5:2; Dt 4:16; Mt 19:4 a Gn 1:1p
28 Bůh je požehnal a řekl jim:t26 Ploďte a množte sea a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe. t26 h.: + Bůh a Gn 9:1; Lv 26:9; Jr 29:6
29 A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm.a a Gn 9:3; Ž 104:14; Ž 136:25; 1Tm 4:3
30 Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrma každou zelenou rostlinu. A stalo se tak. a Ž 145:15; Ž 147:9
31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.
