Český studijní překladJeremjáš - 31. kapitola
1 V onen čas, je יהוה výrok, budu Bohem všech izraelských čeledí a oni budou mým lidem.
2 Toto praví יהוה: Lid, který přežil meč, našel v pustině milost, Izrael vešel do svého odpočinutí.
3 Zpovzdálí se mi ukázal יהוה a řekl: Miluji tě věčnou láskou, proto ti stále zachovávám milosrdenství.
4 Znovu tě vystavím a zbuduji, panno izraelská. Znovu se ozdobíš svými tamburínami a vyjdeš s tancem s těmi, kdo se radují.
5 Znovu budeš sázet vinice na samařských horách. Sadaři je vysadí a budou je i užívat.
6 Neboť nastane den, kdy strážci na Efrajimském pohoří zvolají: Vstaňte a vystupme na Sijón k יהוה, svému Bohu.
7 Neboť toto praví יהוה: Volejte s radostí nad Jákobem, křičte nad předním z národů. Zvěstujte, chvalte a říkejte: יהוה zachránil svůj lid, ostatek Izraele.
8 Hle, přivedu je ze severní země, shromáždím je z nejvzdálenějších částí země. Mezi nimi slepého a chromého, těhotnou spolu s rodičkou; navrátí se zpět jako velké shromáždění.
9 Přijdou s pláčem a přivedu je s úpěnlivými prosbami. Uvedu je k potokům plným vody přímou cestou, na níž neklopýtnou, protože jsem se stal Izraeli otcem, Efrajim je můj prvorozený.
10 Národy, slyšte יהוה slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo.
11 Vždyť יהוה vyplatil Jákoba, vykoupil ho z ruky silnějšího nežli on.
12 Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad יהוה dobrotou, nad obilím, novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat.
13 Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost.
14 Duši kněží napojím tukem a můj lid se nasytí mojí dobrotou, je יהוה výrok.
15 Toto praví יהוה: Slyš! V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou.
16 Toto praví יהוה: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je יהוה výrok: Navrátí se z nepřátelské země.
17 Je naděje pro tvoji budoucnost, je יהוה výrok; synové se navrátí zpět na své území.
18 Zřetelně jsem slyšel, jak nad sebou Efrajim naříká: Káral jsi mě a dal jsem se pokárat jako nezkrocené tele. Přiveď mě zpět a navrátím se, protože ty, יהוה, jsi můj Bůh.
19 Po svém navrácení toho lituji, potom, co jsem dosáhl poznání, se biju v prsa. Stydím se a jsem zahanben, protože nosím potupu svého mládí.
20 Je Efrajim mým drahým synem? Je dítětem, v němž mám potěšení? Vždyť pokaždé, když proti němu mluvím, na něj stále pamatuji. Proto je mé nitro kvůli němu rozrušeno; jistě se nad ním slituji, je יהוה výrok.
21 Postav si patníky, udělej si ukazatele a zamysli se nad silnicí, nad cestou, po které jsi chodila. Navrať se, panno izraelská, navrať se do těchto svých měst.
22 Dokdy se budeš toulat sem a tam, odpadlá dcero? Vždyť יהוה stvořil na zemi novou věc: Žena bude kroužit kolem muže.
23 Toto praví יהוה zástupů, Bůh Izraele: Až změním jejich úděl, znovu budou v judské zemi a v jejích městech říkat tato slova: Požehnej ti יהוה, příbytku spravedlnosti, horo svatá.
24 V Judsku i ve všech jeho městech budou bydlet pospolu zemědělci i ti, kdo putují se stádem.
25 Vždyť napojím vyčerpanou duši a každou ochablou duši naplním.
26 Nato jsem se probudil a rozhlédl; můj spánek mi byl příjemný.
27 Hle, přicházejí dny, je יהוה výrok, kdy oseji dům izraelský i dům judský semenem lidským i semenem zvířecím.
28 Stane se, že tak, jako jsem nad nimi bděl, aby byli vyvráceni, zničeni, pobořeni, vyhubeni a aby jim bylo zlo učiněno, tak nad nimi budu bdít, aby byli zbudováni a zasazeni, je יהוה výrok.
29 V oněch dnech už nebudou říkat: Otcové jedli trpké hrozny a synům trnou zuby,
30 ale každý zemře za svou vinu. Každému člověku, který jí trpké hrozny, budou trnout jeho zuby.
31 Hle, přicházejí dny, je יהוה výrok, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.
32 Ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země — smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Pánem, je יהוה výrok,
33 ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je יהוה výrok: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
34 Nebudou již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: Poznejte יהוה! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího, je יהוה výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu.
35 Toto praví יהוה, který dává slunce za světlo ve dne, který ustanovuje měsíc a hvězdy za světlo v noci, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí — jeho jméno je יהוה zástupů:
36 Jestliže ode mne ustoupí tato ustanovení, je יהוה výrok, pak také potomstvo Izraele přede mnou přestane být národem po všechny dny.
37 Toto praví יהוה: Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole, také já zavrhnu celé potomstvo Izraele za všechno, co páchali, je יהוה výrok.
38 Hle, přicházejí dny, je יהוה výrok, kdy bude toto město znovu vybudováno יהוה, od věže Chananeel až po Rohovou bránu.
39 A měřicí šňůra půjde dál naproti ní na kopec Garéb a obrátí se ke Goje.
40 Celé údolí mrtvol a popela a všechna pole až k potoku Kidrónu, až na roh Koňské brány na východě budou svaté יהוה. Nikdy už nebudou vyvráceny ani zbořeny.
