Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 1. kapitola
1 Protože se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily,
2 jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky a služebníky slova ,
3 rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prošel, že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile,
4 abys plně poznal spolehlivost těch věcí, kterým jsi byl vyučen.
5 Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl ženu z dcer Áronových a její jméno bylo Alžběta.
6 Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Pánových příkazů a ustanovení.
7 Neměli však dítě, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku .
8 Stalo se pak, když v pořadí svého oddílu konal před Bohem kněžskou službu
9 podle zvyku kněžského úřadu, připadlo na něj losem, aby vešel do Pánovy svatyně a obětoval kadidlo.
10 A v hodinu obětování kadidla se celé shromáždění lidu modlilo venku.
11 Tu se mu ukázal Pánův anděl, stojící po pravé straně oltáře pro obětování kadidla.
12 Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil se a padl na něj strach.
13 Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena, a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
14 A budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
15 Neboť bude veliký před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije a již od lůna své matky bude naplněn Duchem Svatým.
16 A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.
17 A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený lid.“
18 I řekl Zachariáš andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a má žena je již pokročilého věku. “
19 Anděl mu odpověděl a řekl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu.
20 A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“
21 Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá ve svatyni.
22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, i poznali, že spatřil ve svatyni vidění. Dorozumíval se s nimi posunky a zůstával němý.
23 I stalo se, že jakmile se naplnily dny jeho služby, odešel do svého domu.
24 Po těch dnech jeho žena Alžběta otěhotněla, a skrývala se po pět měsíců a říkala:
25 „Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi.“
26 V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie.
28 I vešel k ní a řekl: „ Buď zdráva , milostí obdařená , Pán je s tebou. Požehnaná tys mezi ženami.“
29 Ona však byla tím slovem velmi rozrušena a uvažovala, jaký je to pozdrav.
30 A anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha.
31 A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.“
34 Marie řekla andělovi: „Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže? “
35 A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží.
36 Hle, tvá příbuzná Alžběta — také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou.
37 Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná.“
38 Marie řekla: „Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.
39 V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova.
40 Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41 I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým
42 a zvolala silným hlasem: „ Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
43 Jak se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána?
44 Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.
45 A blahoslavená, která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.“
46 A Marie řekla:
47 „Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci,
48 že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí.
51 Svou paží učinil mocný skutek, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní v smýšlení svého srdce,
52 svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné,
53 hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství,
55 jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu až na věčnost . “
56 Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.
57 Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna.
58 Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní.
59 I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš.
60 A jeho matka odpověděla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan.“
61 Řekli jí: „Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak jmenuje.“
62 Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno.
63 Požádal o tabulku a napsal: ‚Jeho jméno je Jan.‘ A všichni se podivili.
64 Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil a on mluvil a dobrořečil Bohu.
65 Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech.
66 A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: „Co z toho dítěte bude?“ A Pánova ruka byla s ním.
67 A jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil:
68 „ Požehnaný Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
69 a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka,
70 jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna,
71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
72 aby prokázal milosrdenství našim otcům a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
73 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
74 abychom vysvobozeni z rukou našich nepřátel mu beze strachu sloužili
75 ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny.
76 A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
77 aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů,
78 pro milosrdný soucit našeho Boha, v němž nás navštíví Úsvit z výsosti,
79 aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje.“
80 Chlapec rostl a sílil na duchu a pobýval na pustých místech až do dne, kdy otevřeně vystoupil před Izrael.
