Český studijní překladEvangelium podle Matouše - 13. kapitola, verše 49 - 50 (zvýrazněné)
1 Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře.
2 I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu.
3 A pověděl jim mnoho v podobenstvích: „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval .
4 A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je.
5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem.
6 Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.
7 Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je.
8 Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou.
9 Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá! “
10 Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“
11 On jim odpověděl: „Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není.
12 Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.
13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou.
14 Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví, které říká: ‚Vskutku budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně hledět, a určitě neuvidíte.
15 Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil.‘
16 Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší.
17 Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
18 Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači .
19 Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty.
20 Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá,
21 nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá.
22 Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost tohoto věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným.
23 Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“
24 Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno.
25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel.
26 Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas , ukázal se i plevel.
27 Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?‘
28 On jim odpověděl: ‚Nepřítel člověk to udělal.‘ A otroci mu řekli: ‚Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?‘
29 On však řekl: ‚Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici.
30 Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“
31 Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a zasel na svém poli.
32 Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní byliny a je z něho strom, takže přilétají nebeští ptáci a hnízdí v jeho větvích.“
33 Pověděl jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“
34 To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim vůbec nemluvil,
35 aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚ Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení světa .‘
36 Potom opustil Ježíš zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.“
37 On jim odpověděl: „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka
38 a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého;
39 nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.
40 Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni , tak bude při skonání tohoto věku.
41 Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost,
42 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
43 Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá! “
44 „Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává všechno, co má, a kupuje ono pole.
45 Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly.
46 Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji.
47 Dále je království Nebes podobné síti, která byla spuštěna do moře a shromáždila všechny druhy ryb.
48 Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven.
49Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých
50a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. “
51 Ježíš jim řekl: „Rozuměli jste tomu všemu?“ Řekli mu: „Ano, Pane .“
52 On jim řekl: „Proto se každý učitel Zákona, který se stal učedníkem království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.“
53 Když Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud.
54 Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze, takže ohromeni říkali: „Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy?
55 Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?
56 A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?“
57 A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě.“
58 A pro jejich nevěru tam neučinil mnoho mocných činů.
