Český studijní překladRút - 2. kapitola
1 Noemi měla příbuzného ze strany svého muže, mocného a zdatného člověka z Elímelekovy čeledi jménem Bóaz.
2 Moábka Rút řekla Noemi: Dovol, ať jdu na pole a posbírám klasy za někým, v jehož očích naleznu milost. A ona jí odpověděla: Běž, má dcero.
3 Šla, až došla na pole, a sbírala za ženci. Ocitla se náhodou na dílu pole patřícím Bóazovi, jenž byl z Elímelekovy čeledi.
4 Bóaz právě přišel z Betléma a řekl žencům: יהוה s vámi. Oni mu odpověděli: יהוה ti požehnej.
5 Bóaz se pak zeptal svého služebníka, který byl ustanoven nad ženci: Čí je tahle dívka?
6 A ten nad ženci ustanovený služebník mu odpověděl. Řekl: To je moábská dívka, která se vrátila spolu s Noemi z moábské krajiny.
7 Řekla mi: Dovol, ať sbírám a shromáždím, co zbylo v pokosech za ženci. Přišla a zůstala tu od samého rána až do této chvíle. Jen chvilku pobyla doma.
8 Bóaz řekl Rút: Slyšela jsi přece, má dcero, ať nechodíš sbírat na jiné pole. Již odsud neodcházej. Přidrž se nyní mých služek.
9 Zaměř své oči na pole, které budou sklízet, a choď za nimi. Vždyť přikazuji služebníkům, aby se tě nedotýkali. A budeš-li mít žízeň, jdi k nádobám a napij se z té, kterou služebníci načerpají.
10 Tehdy padla na tvář, poklonila se k zemi a zeptala se ho: Jak to, že jsem nalezla milost ve tvých očích, že sis mě všiml, i když jsem cizinka?
11 Bóaz jí odpověděl. Řekl: Je mi dobře známo všechno, co jsi udělala pro svou tchýni po smrti svého muže; že jsi opustila svého otce, svou matku i svou rodnou zemi a odešla k lidu, který jsi nikdy dříve neznala.
12 Ať יהוה odplatí tvůj skutek a ať je dovršená tvá odměna od יהוה, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla najít útočiště.
13 Nato řekla: Kéž naleznu milost ve tvých očích, můj pane, protože jsi mne potěšil a protože jsi mluvil k srdci své otrokyně, ačkoliv já nejsem rovna žádné tvé otrokyni.
14 V době jídla jí Bóaz řekl: Přistup sem, pojez chléb a namoč si sousto v octě. Posadila se poblíž ženců. Nabídl jí pražené zrní a ona pojedla, nasytila se a ještě jí zbylo.
15 Pak vstala, aby sbírala. Bóaz přikázal svým služebníkům: I když bude sbírat v pokosech, neponižujte ji.
16 Spíš pro ni i schválně upouštějte z hrstí a nechte ji, ať sbírá a nenapomínejte ji.
17 Tak sbírala na poli až do večera a to, co nasbírala, vymlátila. Byla toho asi éfa ječmene.
18 Odnesla si to a přišla do města. Když její tchýně viděla, co nasbírala, a když vyndala a dala jí, co jí zbylo po nasycení,
19 tu se jí tchýně zeptala: Kde jsi dnes sbírala, kde jsi pracovala? Buď požehnán ten, kdo si tě všiml. Oznámila tedy tchýni, u koho pracovala: Jméno toho muže, u kterého jsem dnes pracovala, zní Bóaz.
20 Nato Noemi své snaše řekla: On je požehnaný יהוה, který neodňal své milosrdenství živým ani mrtvým. Noemi jí dále řekla: Ten muž je náš příbuzný, je jedním z našich vykupitelů.
21 Moábka Rút pak řekla: Dokonce mi pověděl i toto: Přidrž se služebníků, které mám, dokud nebude celá moje sklizeň dokončena.
22 Tehdy Noemi řekla své snaše Rút: Dobře, má dcero, že budeš vycházet s jeho služkami a nebudou na tebe dorážet na jiném poli.
23 Přidržela se tedy Bóazových služek, aby sbírala, až do konce sklizně ječmene a pšenice. Přitom bydlela se svou tchýní.
