Český studijní překladSkutky apoštolské - 21. kapitola, verše - 9

1 Když jsme^a se od nich odtrhli, vypluli jsme. Plavili jsme se přímo^b a přišli jsme na Kós, druhý den na Rodos^v1 a odtamtud do Patary. ^v1 [přední město stejnojmenného ostrova; jeden z dávných divů světa byl zničen dvě st. před Pavlovým příchodem] ^a Sk 16:10p ^b Sk 16:11†
2 Našli jsme loď, ^skterá ^splula do Fénicie,^a nalodili jsme se a vypluli. ^a Sk 11:19
3 ^sPřiblížili ^sjsme ^sse ^sna ^sdohled ke Kypru,^a nechali jej vlevo a plavili se do Sýrie. Přistáli jsme v Týru,^b neboť tam měla loď vyložit náklad. ^a Sk 13:4 ^b Sk 15:3; Mt 11:21!
4 Vyhledali jsme učedníky^a a zůstali jsme tam sedm dní. Ti skrze ^cDucha říkali Pavlovi, aby nevstupoval do Jeruzaléma. ^a Sk 19:1
5 Když ty dny uplynuly,^t2 vydali jsme se na cestu. Všichni i se ženami a dětmi nás vyprovázeli až za město. Na pobřeží jsme padli na kolena,^a pomodlili se ^t2 ř.: + vyjdouce, ^a Sk 20:36
6 a rozloučili jsme se. Pak jsme vstoupili na loď a oni se vrátili domů.^t3 ^t3 ř.: do svého vlastního; J 19:27p
7 Dokončili jsme plavbu z Týru a dorazili do Ptolemaidy.^v4 Tam jsme pozdravili^a bratry^b a zůstali jsme u nich jeden den. ^v4 [48 km jižně od Týru; dnešní Acco] ^a Sk 18:22 ^b Sk 15:1!
8 ^sDruhý ^sden jsme vyšli a přišli do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty^a Filipa,^v5 ^skterý ^sbyl jedním ze sedmi,^b a zůstali jsme u něho. ^v5 [asi zde působil téměř 25 let - Sk 8:40] ^a Ef 4:11; 2Tm 4:5 ^b Sk 6:5
9 Ten měl čtyři dcery, panny,^a ^skteré ^sprorokovaly.^b ^a 1K 7:38 ^b Sk 2:17; Sd 4:4; 1K 11:4n
10 ^sKdyž ^sjsme tam ^spobývali už několik dní, přišel z Judska nějaký prorok jménem Agabos.^a ^a Sk 11:28
11 Přišel k nám, vzal Pavlův opasek,^a svázal si nohy a ruce a řekl: „Toto praví^b ^cDuch Svatý: Muže, jemuž patří tento opasek, Židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají do rukou^c pohanů.^t6“ ^t6 ř.: národů ^a Jr 13:1 - Jr 13:11srv; Mk 1:6; Mk 6:8 ^b Sk 8:29! ^c Sk 28:17; Jr 33:24; Mt 17:22
12 Když jsme to uslyšeli, prosili jsme Pavla my i tamní bratři, ^saby ^snevystupoval do Jeruzaléma.
13 Tu Pavel odpověděl: „Proč pláčete^a a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejen ^snechat ^sse ^ssvázat, ale i umřít^b v Jeruzalémě pro jméno^c Pána Ježíše.“ ^a Sk 20:37 ^b Sk 20:24~; Fp 2:17~ ^c Sk 5:41; Sk 9:16
14 ^sProtože ^sse ^snenechal ^spřesvědčit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: „Děj se vůle Páně!“^a ^a Mt 6:10!; Mt 26:42; Ef 5:17
15 Po těchto dnech jsme se připravili na cestu a vystupovali do Jeruzaléma.
16 Šli s námi také někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k jednomu z prvních učedníků, jistému Mnasonovi z Kypru; u něho ^sjsme ^sse ^směli ^subytovat.
17 Když jsme přišli do Jeruzaléma,^v7 bratři nás radostně přijali.^a ^v7 Sk 20:16; [den či dva před Letnicemi] ^a Sk 15:4
18 ^sDruhý ^sden šel Pavel s námi k Jakubovi^a a přišli všichni starší.^b ^a Sk 12:17 ^b Sk 11:30
19 Pozdravil je a vyprávěl^a jim podrobně všechno, co ^cBůh skrze jeho službu^b učinil mezi pohany.^t8 ^t8 ř.: národy ^a Sk 14:27 ^b Sk 1:17; Sk 20:24
20 Když to uslyšeli, oslavovali^a ^cBoha a jemu řekli: „Vidíš, bratře, kolik ⁽tisíc Židů⁾^t9 ^puvěřilo a všichni jsou horliteli^b pro Zákon.^c ^t9 ř.: desetitisíců (L 12:1) mezi Židy ^a Sk 4:21; Sk 11:18 ^b Sk 22:3; Ř 10:2; Ga 1:14 ^c Sk 15:5; Sk 15:24
21 O tobě se doslechli, že učíš^a všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, ⁽aby odpadli⁾^t10 od Mojžíše,^b říkaje, ^saby ^sneobřezávali své děti^v11 ani ⁽se neřídili⁾^t12 zvyky^c svých otců. ^t10 ř.: odpadnutí ^v11 [tj. chlapce; biblická obřízka se vždy týkala chlapců]; 1K 7:18n ^t12 ř.: nechodili ^a Sk 21:28 ^b Sk 6:14 ^c Sk 15:1; Sk 26:3; Sk 28:17; L 2:9
22 Co teď? Nepochybně ^[se musí sejít shromáždění, neboť^] uslyší, že ^pjsi přišel.
23 Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, ^skteří ⁽na sebe ^svzali⁾^t13 slib. ^t13 ř.: mají na sobě
24 Ty ^svezmi ^ss ^ssebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu.^a A všichni ^fpoznají, že na tom, co se o tobě ^pdoslechli, nic není, nýbrž že i sám ^sřádně ^sžiješ, zachovávaje Zákon. ^a Sk 18:18
25 ^sPokud ^sjde ^so pohany, ^pkteří uvěřili, usoudili jsme a napsali^t14 jim, aby nic z toho nezachovávali kromě toho, ^sže se ^smají ^svystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva.^a“ ^t14 var.: poslali jsme ^a Sk 15:19n; Sk 15:28n
26 Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den ^sse s nimi ^sdal ^sočistit. Vešel do chrámu a oznámil, ⁽kdy skončí dny⁾^t15 očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich. ^t15 ř.: vyplnění dnů; [tak, aby mohla být připravena oběť]
27 Když se těch sedm dní^v16 ^schýlilo ^ske ^skonci, spatřili ho v chrámě Židé^a z Asie. Pobouřili^bcelý zástup, vztáhli na Pavla^t17 ruce^c ^v16 [během nichž probíhalo obřadné očištění (Nu 6:9)] ^t17 ř.: něj ^a Sk 20:19; Sk 24:18 ^b Sk 17:13 ^c Sk 4:3; Sk 5:18
28 a křičeli: „Muži Izraelci,^a pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu^b a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky^v18 a ^pznesvětil^c toto svaté místo.“ ^v18 [vysloveně zakázané; avšak není důkaz, že by to Pavel udělal] ^a Sk 2:22 ^b Sk 6:13 ^c Sk 24:6; Mt 24:15
29 ^pViděli s ním totiž předtím ve městě Trofima^a z Efesu^b a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu. ^a Sk 20:4 ^b Sk 18:19
30 Celé město^a se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli^b ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány.^c ^a Sk 19:29 ^b Sk 16:19 ^c Sk 4:3p
31 ^sZatímco ho ^schtěli zabít,^a došlo^t19 veliteli^v20 posádky^t21 hlášení, že se bouří celý Jeruzalém. ^t19 ř.: vystoupilo (tzn. do věže) ^v20 J 18:12; ř. chiliarchos - „vůdce tisíce“ [tak byl překládán lat. tribunus militum, který byl velitelem kohorty - tj. asi 600 vojáků (tedy dnešní major či plukovník)]; [dle Sk 23:26 + Sk 24:7 se jmenoval Lysias] ^t21 ř.: kohorta (asi 600 mužů); Sk 10:1p ^a Sk 26:21
32 Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl ⁽k nim dolů⁾.^t22 Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít. ^t22 ř.: na ně
33 Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy.^a Pak se vyptával, kdo to má být a co ^pučinil. ^a Sk 12:6; Sk 28:20; Ef 6:20; 2Tm 1:16; Sk 20:23~; Sk 21:11~
34 V zástupu vykřikoval každý něco jiného.^a ^sKdyž ^sse ^snemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren. ^a Sk 19:32
35 Když se Pavel ocitl na schodišti,^a stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést, ^a Sk 21:40†
36 neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: „Pryč s ním!“^a ^a Sk 22:22~; J 19:15
37 Když už ho měli odvést do kasáren, říká Pavel veliteli: „Smím ti něco říci?“ On řekl: „Ty umíš řecky?
38 Ty tedy nejsi ten Egypťan,^a který nedávno^t23 pobouřil a na poušť^b vyvedl čtyři tisíce sikariů?^v24“ ^t23 ř.: před těmito dny ^v24 „mužů s dýkou“ - [židovská strana, která bojovala proti římské nadvládě se zbraní v ruce („sica“ = dýka)] ^a Sk 5:36srv ^b Mt 24:36
39 Pavel řekl: „Já jsem Žid z Tarsu^a v Kilikii,^b občan^c ne bezvýznamného^v25 města.^v26 Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu.“ ^v25 [Euripides použil tento výraz o Athénách] ^v26 [důležité obchodní středisko, křižovatka cest a univerzitní město] ^a Sk 9:11; Sk 22:3 ^b Sk 6:9 ^c Sk 16:37; Sk 22:25; Sk 23:27
40 A když to dovolil, Pavel, ^p^skterý ^sstál na schodišti, pokynul rukou^a lidu. Nastalo veliké ticho a Pavel promluvil hebrejským jazykem:^v27 ^v27 [prav. míněna aramejština, kterou se tehdy v Izraeli mluvilo]; Sk 22:2 ^a Sk 12:17

Zobrazit ve Studijní on-line bibli