Neznámé Boží jméno?

   Slyšeli jste někdy o podprahové reklamě? Je to zakázaná forma reklamy, např. v televizi. Pokud by v nějakém pořadu, filmu či reklamním spotu byla objevena, hrozila by tomu, kdo ji vložil, velmi vysoká pokuta. Jde o textové či obrazové informace, které jsou zobrazovány vždy jen na zlomek sekundy. Výsledkem je to, že si ničeho nejsme vědomi, v podvědomí však můžeme mít tímto způsobem podstrčené informace. A tak by např. najednou mohli všichni sledující „vědět“, že bez nějaké bublinkové vody nemohou být v harmonii se svým okolím, že bez nějaké přeslazené tyčinky nebudou mít chuť do života apod.


   Provozovatelé televizního vysílání pečlivě hlídají (nebo by měli hlídat), aby se toto podsouvání myšlenek v televizi nedělo. Problém lidstva však spočívá mimo jiné v tom, že podsouvání myšlenek a pocitů je velmi oblíbená satanova činnost, která se týká jak nevěřících tak věřících lidí. Jedním z „husarských kousků“ satana je téměř úplné odstranění známosti Božího jména.


   Rád bych nyní připomenul efekt podprahové reklamy, neboli podsouvání informací. Výsledkem je, že nějaká skupina lidí poskytne shodnou a z pohledu „selského rozumu“ neočekávanou odpověď či reakci.


   Jedna z mála oblastí, ve které panuje v církvích téměř dokonalá shoda, je otázka znalosti Božího jména, nebo chcete-li jeho správné výslovnosti. Když dnes někdo neznalý otevře bibli, najde v ní téměř 7000 krát napsané jméno Hospodin, coby Boží jméno. Většina lidí to nechá plavat a pár zvědavějších se nejspíš zeptá pastorů nebo starších sborů, jestli je Hospodin jméno Boha. A v tuto chvíli se projeví důsledek této „podprahové reklamy“:


   „V dnešní době vlastně nikdo správnou výslovnost Božího jména nezná. V hebrejštině je Boží jméno zapsané jako čtveřice souhlásek (tetragramaton) JHVH (יהוה), a my dnes nevíme, jaké samohlásky mezi tyto souhlásky patří. V současné době se Božím jménem zaobírají pouze některé církve, a používají obvykle jeden ze dvou způsobů výslovnosti Božího jména - a to buď Jehova nebo Jahve. Boží jméno kdysi znali všichni, později již jen kněží, kteří se natolik báli, aby nebrali Boží jméno nadarmo, že jej z úcty (spíše ze strachu a díky podvrženým myšlenkám) přestali vyslovovat a používat úplně.“


   Kdyby nebylo této podsunuté myšlenky, která je samozřejmě dál šířena nejen kazateli, museli bychom použitím obyčejného selského rozumu říci: „No tak to je potřeba se zeptat Boha, ne?“ A tady vidíte zářný příklad „křesťanské schizofrenie“. Na jedné straně Vám snad každý křesťan řekne, že Bůh je živý, že se nezměnil a nikdy nezmění, že vyslýchá modlitby, že mluví, že odpovídá na otázky, ale klidně Vám dodá, že dnes vlastně nikdo nezná správnou výslovnost Božího jména. Rozumíte?


   Nejsem žádnou výjimkou a než jsem začal studovat originální biblické texty, tak jsem bez jakýchkoli zábran mnoho let „kázal Hospodina“ a opakoval stejné řeči jako všichni ostatní: „Správnou výslovnost Božího jména dnes vlastně nikdo nezná.“ Ani mně to nepřišlo „divné“. Také jsem věděl, že Bůh je skutečný, že někdy vyslýchá modlitby, že dělá zázraky, že i ke mně občas mluví, ale nějak jsem si to nemohl dát do hromady.


   Satan si připravil i další větičku na doplnění jeho snahy o eliminaci Božího jména: „Kdyby Bohu na jeho jménu záleželo, tak by nám to dal vědět. A např. ve svitcích nového zákona se dokonce Boží jméno JHVH nevyskytuje ani jednou. Všude je na jeho místě „kýrios“ - pán. Tak co?


   Tak nic. Je to jen záměrně nesprávně položená otázka. Správně položená otázka by měla znít: „Jak je možné, že dnes neznáme správnou výslovnost Božího jména?“ Dovolím si odpovědět: „Protože jsme se Boha neptali.


Jeremjáš 10, 21: Vždyť pastýři byli hloupí a nehledali יהוה, proto nejednali rozumně a celé jejich stádo bylo rozptýleno.

Jeremjáš 2, 8: Kněží neřekli: Kde je יהוה? Ti, kteří se zabývají zákonem, mě neznají. Pastýři se proti mně vzbouřili. Proroci prorokovali skrze Baala a šli za tím, co jim neprospěje.

Jozue 9, 14Muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se zeptali na יהוה příkaz.

Jeremjáš 33, 2-3: Toto praví יהוה, který zemi učinil, יהוה, který ji vytvořil a upevnil - יהוה je jeho jméno: Volej ke mně a odpovím ti, oznámím ti velké a skryté věci, které neznáš.


   Je to smutné, ale je to tak. Když o Boha nestojíme, když se jej na jeho cesty (nebo jméno) neptáme, nechá nás, abychom šli svojí cestou, abychom si dělali své věci. To není Boží, ale naše chyba...

 

   Není to dokonce ani tak, že by Bůh své jméno a jeho správnou výslovnost nedal nikomu poznat. I v dnešní době mluví k lidem, kteří se jej ptají. A tak mohu dosvědčit, že mi odpověděl a správnou výslovnost svého jména – Jehova – mi dal poznat. Ale nejen mně, ale i dalším lidem. Můžete se zeptat např. bývalého biskupa Apoštolské církve Rudka Bubíka a on Vám jistě řekne, že i jemu Bůh řekl správnou výslovnost svého jména - Jehova. Těch lidí, ke kterým Bůh ohledně svého jména mluví, je samozřejmě mnohem více. Ale obvykle je od svědectví zastaví strach z odmítnutí.


   Už jsem slyšel mnoho rádoby argumentů, stejné věty od lidí z naprosto odlišných denominací. Např. :

   „Jehova není žádné jméno, je to údajně jen patvar – mix samohlásek a souhlásek z JAHVE a ADONAY (panovník, pán).“

   Nějaké „údajně“ mne příliš nezajímá. Prostě se zeptejte Boha!!!

 

   „Bůh přece ví, že když říkám Hospodin, že tím myslím jeho.“

   Ano, to je jistě pravda. A to má být důvod, proč se o Boží jméno nezajímat a Bohu říkat nějakou staročeskou přezdívkou???

 

   „Ježíš nám ve své ukázkové modlitbě řekl, že máme Boha oslovovat 'Otče náš, který jsi v nebesích,...'”

   Ano, to je skutečně úžasné. Díky oběti Pána Ježíše Krista můžeme být přijati jako Boží děti a můžeme Boha oslovovat „Otče“. A to má být důvod, proč máme na skutečné Boží jméno zapomenout?

 

   V bibli jsou desítky veršů, ze kterých je zřejmé, že Bohu na jeho jménu velmi záleží. Už jen ta maličkost, že své jméno nechal do bible napsat téměř 7000 krát. Můžete se se mnou hádat, můžeme diskutovat, můžeme rozebírat biblické verše a názory znalců biblické hebrejštiny apod. A nebo až trochu pomine hněv vyvolaný tímto článkem, můžete se zkusit zamyslet, zda na tom něco není. Popřemýšlet o tom, co Vám brání zajímat se o pravé jméno Vašeho Boha. A možná se nakonec začít ptát: „Otče, prosím Tě ve jménu Pána Ježíše Krista, řekni mi správnou výslovnost Tvého jména...“

 

Dodatek:

 

   Další článek na téma správné výslovnosti Božího jména najdete ZDE

 

Libor Diviš

Chcete se k článku vyjádřit?

Pošlete mi komentář přímo na e-mail!

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.33 (23 hlasů)