Zachariáš: [= Hospodin pamatoval].
1. Čtrnáctý král severní říše izraelské, jímž vyhynula pátá dynastie izraelská, odvozující svůj původ od Jehua. Byl synem Jeroboama II. a kraloval pouze šest měsíců [744—743 př. Kr]. Byl zabit při povstání Sallumem, synem Jábe- sovým [
2Kgs 14:29 ;
2Kgs 15:10; sr. 10,30].
2. Benjaminovec z rodiny Jehielovy z Gabaonu [
1Chr 9:35 ,
1Chr 9:37], nazývaný v
1Chr 8:31 Zecher, což jest zkráceninou celého jména.
3. Levita z čeledi Kahatovy, nejstarší syn Meselemiášův, vrátný v době Davidově u stánku úmluvy [
1Chr 9:21n ;
1Chr 26:2]. Podle
1Chr 26:14 byl opatrným rádcem.
4. Levita z druhého pořadí při chrámové službě, ustanovený od Davida ke hraní na loutnu při zpěvu vysokém [
1Chr 15:18 ,
1Chr 15:20 ;
1Chr 16:5]. Doprovázel truhlu úmluvy při slavnost ním průvodu do Jerusalema.
5. Levita z čeledi Kahatovy, z domu Uzie- lova. Byl synem Iziášovým [
1Chr 24:25]. Žil za vlády Davidovy.
6. Kněz, který spolu s jinými doprovázel troubením přenášení truhly úmluvy z domu Obededomova do Jerusalema [
1Chr 15:24].
7. Levita z čeledi Merariovy, čtvrtý syn Chosův [
1Chr 26:10n], vrátný svatyně za doby Davidovy.
8. Otec Iddoa, který byl správcem nad polovicí pokolení Manassesova [
1Chr 27:21], žijící v době Davidově.
9. Levita, otec Jachaziele z doby Jozafatovy. Pocházel z potomků Asafových [
2Chr 20:14].
10. Jeden z knížat judských, které Jozafat určil k vyučování lidu v zákoně Hospodinově [
2Chr 17:7].
11. Čtvrtý syn krále Jozafata [
2Chr 21:2].
12. Syn velekněze Joiady; žil v době království Joasova v Judstvu. Duch Boží jej ponukl, aby vytkl lidu jeho odpadlictví od Hospodina, jež nastalo po smrti veleknězově. Na rozkaz králův byl však ukamenován v nádvoří crámovém [
2Chr 24:20nn]. Všeobecně se má za to,že se na tohoto Z-e vztahuje výrok Ježíšův u
Luke 11:51. Je nazýván u
Matt 23:24 synem Barachiášovým Je to snad poznámka okrajová, která později vnikla do textu.
13. Nějaký současník krále judského Uziáše [
2Chr 26:5]. Praví se o něm, že ,rozuměl vidění Božímu‘ a radil králi.
14. Kníže z pokolení Rubenova v době assyrského zajetí [
1Chr 5:7].
15. Syn Jeberechiášův [
Isa 8:2]. Izaiáš si jej vzal za svědka, když napsal záhadný nápis o loupeživém nájezdu Assyřanů, jenž se uskutečnil v době jednoho roku.
16. Otec Abie, matky krále Ezechiáše [
2Kgs 18:1n].
17. Levita z potomků Azafových. Za panování Ezechiášova měl podíl na vyčištění chrámu od modlářství [
2Chr 29:13].
18. Levita z čeledi Kahatovy [
2Chr 34:12]. Dohlížel na práci při opravách chrámu za krále Joziáše.
19. Kníže v době panování Joziášova, který je připomínán mezi těmi, kdo věnovali k obětem velikonočním mnoho ze svých stád [
2Chr 35:8]. Byl patrně sám knězem.
20. Judovec z rodiny Fáresovy [
Neh 11:4], který bydlel v Jerusalemě po návratu ze zajetí.
21. Jiný Judovec z rodiny Silonovy [
Neh 111:5].
22. Kněz, pocházející z domu Paschurova a z čeledi Alkiášovy [
Neh 11:12].
23. Potomek Fárosův [
Ezra 8:3]. Vrátil se z Babylona spolu s Ezdrášem.
24. Syn Bebaiův [
Ezra 8:11]. Vrátil se ze zajetí s Ezdrášem.
25. Jeden z předáků lidu, jež vyslal Ezdráš ke knížeti Iddovi v Chasifia, aby zajistil dostatečný počet levitů a Netinejských pro navrátilce z Babylona [
Ezra 8:16].
26. Jeden z těch, kteří stáli po boku Ezdrá- šově, když předčítal Zákon Boží [
Neh 8:4]. Snad to byli kněží.
27. Syn Elamův, který zapudil svou pohanskou manželku na popud Ezdrášův [
Ezra 10:26].
28. Levita, syn Jonatanův a potomek Aza- fův. Vedl oddíl hudebníků při posvěcení opravených zdí jerusalemských [
Neh 12:35n].
29. Kněz-trubač při posvěcení zdí jerusalemských [
Neh 12:41]. 30. Kněz z čeledi Iddovy za velekněze Jo iakima [
Neh 12:16].
31. Otec Jana Křtitele. Byl knězem z třídy Abiášovy [
Luke 1:5], prostřednictvím své manželky Alžběty příbuzným Marie, matky Ježíšovy [
Luke 1:36]. Bydlil někde v hornaté krajině judské [
Luke 1:39n]. Když třída Abiášova byla v Jerusalemě k vykonávání svých kněžských povinností, padl los na Zachariáše, aby položil zápal. Při tom se mu dostalo zjevení, že bude míti syna, který připraví cestu Mesiášovi [
Luke 1:13 -
Luke 1:17 ,
Luke 1:68 -
Luke 1:75]. Na žádost o znamení, jež by potvrdilo tuto zvěst, Z. na čas oněměl [v. 18-22.62-64].