Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 9. kapitola, verše 49 - 50 (zvýrazněné)

1 Svolal si Dvanáct^a apoštolů a dal jim sílu a pravomoc^b nad všemi démony^c i k léčení nemocí. ^a L 6:13 ^b L 10:19; Mt 10:1 ^c L 10:17
2 Poslal je hlásat ^cBoží království a uzdravovat ^[nemocné^].
3 A^a řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu^b ani chléb ani peníze^t1 ani nemějte dvě košile. ^t1 ř.: stříbro ^a Mt 10:9 - Mt 10:15// ^b L 22:35
4 A do kteréhokoli domu vejdete, tam zůstávejte a odtamtud vycházejte.^t2 ^t2 n.: odejděte, až budete to místo opouštět (srv. Mt 10:11 a Mk 6:10)
5 Kde^t3 by vás nepřijali, ^spři ^sodchodu z toho města setřeste prach ze svých nohou^a na svědectví proti nim.“ ^t3 ř.: Kteří ^a L 10:11; Sk 13:51
6 ^sVydali ^sse ^sna ^scestu a procházeli jednotlivé^t4 vesnice, ^shlásali ^sevangelium a všude uzdravovali. ^t4 ř.: skrze ty
7 Tetrarcha^a Herodes uslyšel o všem, co se dálo, a ^sbyl ^sna ^srozpacích,^b protože někteří říkali, že Jan vstal^c z mrtvých, ^a Mt 14:1n// ^b L 24:4; Da 2:1; Sk 2:12; Sk 5:24; Sk 10:17† ^c Mt 16:21p
8 jiní, že se zjevil Eliáš,^a a jiní, že vstal některý z dávných proroků. ^a L 9:19
9 Herodes řekl: „Jana jsem sťal. Kdo je ten, o němž slyším takové věci?“ A usiloval^t5 ho uvidět.^a ^t5 ř.: hledal ^a L 23:8
10 ^sKdyž^a ^sse apoštolové ^svrátili, vypravovali^b mu, co všechno učinili. ^sVzal je ^ss ^ssebou a odebral se stranou do města zvaného Betsaida.^c ^a Mt 14:13 - Mt 14:21// ^b L 24:35; Sk 14:27 ^c L 10:13; Mt 11:21p
11 ^sKdyž ^sse to zástupy ^sdozvěděly, ^svydaly ^sse ^sza ním. On je přijal a mluvil k nim o ^cBožím království a uzdravoval ty, kteří potřebovali uzdravení.^t6 ^t6 ř. therepeia; Zj 22:2
12 Den se začal nachylovat. Přistoupilo k němu těch Dvanáct a řekli mu: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a statků ^sopatřit ^ssi ^snocleh a nalézt potravu, protože jsme zde na pustém místě.“
13 Řekl jim: „Vy jim dejte najíst!“ Oni řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme my jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“
14 Bylo tam totiž asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“
15 I učinili tak a všechny rozsadili.
16 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, rozlámal a dával učedníkům, ^saby je ^spředložili zástupu.
17 A jedli a nasytili se všichni. A bylo sebráno, co jim zbylo — dvanáct nůší úlomků.
18 I^a stalo se, když se o samotě modlil^b a když s ním byli jeho učedníci, že se jich otázal: „Za koho mne zástupy pokládají?“ ^a Mt 16:13 - Mt 16:16// ^b L 3:21!
19 Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní říkají, že vstal některý z dávných proroků.“
20 Řekl jim: „Za koho mne pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „^cZa Božího Pomazaného.^t7“ ^t7 ř.: Krista
21 Důrazně^t8 jim přikázal, ^saby to nikomu ^sneříkali, ^t8 ř.: Varuje
22 a řekl: „Syn člověka musí mnoho vytrpět, být zavržen^a od starších, velekněží a ^sučitelů ^sZákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen.^b“ ^a L 17:25p ^b Mt 16:21p
23 Všem^a pak říkal: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a ^[každý den^] vezme svůj kříž a následuje mne. ^a Mt 16:24 - Mt 16:28//
24 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, ^fzahubí^a ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli mně, ten ji ^fzachrání. ^a Mt 16:25
25 Vždyť co člověku prospívá, ^skdyž ^szískal celý svět, ale sebe poškodil nebo zahubil?
26 Neboť kdo by se styděl^a za mne a za má ^cslova, za toho se bude stydět Syn člověka, když přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.^b ^a Ř 1:16 ^b L 12:9
27 Vpravdě^a vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu ^pstojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří ^cBoží království.“ ^a L 12:44; L 21:3
28 Asi^a osm^t9 dní po těchto ^cslovech^t10 ^svzal ^ss ^ssebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, ^saby ^sse ^spomodlil.^b ^t9 Mt 17:1p ^t10 ř.: + se stalo, že ^a Mt 17:1 - Mt 17:8// ^b L 3:21
29 A ^skdyž ^sse ^smodlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil.
30 A hle, dva muži s ním rozmlouvali — byli to Mojžíš a Eliáš,^a ^a L 1:17
31 kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu,^t11 který se měl naplnit^t12 v Jeruzalémě. ^t11 ř.: vyjití (exodu) ^t12 ř.: naplňovat
32 Petr a jeho druhové^t13 byli ^pobtíženi spánkem.^a ^sKdyž ^sse ^sprobudili, uviděli jeho slávu^b a ty dva muže ^pstojící s ním. ^t13 ř.: ti s ním ^a Mt 26:43 ^b J 1:14; J 17:24; 2P 1:16~
33 I stalo se, ^skdyž ^sse od něho ^soddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: „Mistře,^a je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. ^a L 9:49; L 8:24p
34 ^sZatímco to ^sříkal, objevil se oblak a zastiňoval^t14 je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku. ^t14 var.: zastínil
35 A z oblaku se ozval^t15 hlas: „Toto je můj Syn, ^pVyvolený,^t16 toho poslouchejte.“ ^t15 ř.: stal ^t16 var.: Milovaný
36 A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co ^puviděli.
37 Stalo se příštího dne, ^skdyž ^ssestoupili s hory, ^sže mu ^svyšel ^svstříc veliký zástup.
38 A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: „Učiteli,^a prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný! ^a L 7:40!
39 Hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím, až má pěnou kolem úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.
40 Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.“
41 Ježíš odpověděl: „Ach, pokolení nevěřící^t17 a ^pzvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.“ ^t17 n.: nevěrné
42 Ještě ^skdyž ^spřicházel, démon ho povalil a zalomcoval jím. Ježíš pohrozil^a nečistému ^cduchu, uzdravil dítě a vrátil^t18 je jeho otci. ^t18 ř.: odevzdal ^a L 4:35
43 Všichni byli ohromeni^a nad ^cBoží velebostí.^b ^sZatímco ^sse všichni ^spodivovali nad tím vším, co činil, řekl svým učedníkům: ^a L 4:32 ^b 2P 1:16
44 „Vložte si do svých uší^a tato ^cslova: Syn^b člověka bude^t19 vydán^c do rukou lidí.“ ^t19 n.: má být ^a L 8:8srv; J 16:4 ^b Mk 9:31// ^c L 18:32; L 24:7
45 Oni však tomuto ^rvýroku nerozuměli, byl před nimi ^pzahalen, aby jej nepochopili; a báli se ho na tento ^rvýrok zeptat.
46 ⁽Napadla^a je myšlenka⁾,^t20 kdo že je z nich největší.^b ^t20 n.: Nastal mezi nimi spor; ř.: Vstoupila mezi ně myšlenka (dialogismos = myšlenka / názor / diskuse / spor / motiv; v. L 9:47) ^a Mt 18:1 - Mt 18:5// ^b L 22:24
47 Protože Ježíš znal^t21 uvažování^a jejich srdce, uchopil dítě, postavil je vedle sebe ^t21 var.: viděl ^a L 5:22; Ž 94:11; Mt 9:4; Mk 2:8; J 2:25
48 a řekl jim: „Kdo by přijal toto dítě na základě mého jména, mne přijímá, a kdo by přijal mne, přijímá toho, který mne poslal.^a Neboť kdo je nejmenší mezi vámi všemi, ten je veliký.“^b ^a L 10:16; J 3:34p ^b L 7:28
49Jan^a ^sna ^sto řekl: „Mistře,^b viděli jsme kohosi, ^sjak ve tvém jménu ^svyhání démony, a bránili jsme mu, protože nechodí^t22 s námi.“ ^t22 ř.: tě nenásleduje ^a Mk 9:38 - Mk 9:40// ^b L 9:33
50Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu, neboť kdo není proti vám, je pro vás.“
51 Stalo se, když se naplňovaly dny, ^skdy ^směl ^sbýt ^svzat ^svzhůru,^a že ⁽se pevně rozhodl⁾^t23 jít do Jeruzaléma.^b ^t23 ř.: utvrdil svou tvář; srv. Ez 6:2; Jr 21:10 ^a Mk 16:19 ^b L 13:22; L 17:11; L 18:31; L 19:11
52 Poslal ⁽před sebou⁾^t24 posly; ti vyšli a vstoupili do jedné samařské^a vesnice, aby pro něho vše připravili. ^t24 ř.: před svou tváří; L 10:1; v StS častý hebraismus (@Gn 6:11) ^a L 10:33; L 17:16; Mt 10:5; Sk 8:25
53 Ale tam jej nepřijali, protože ⁽byl rozhodnut jít⁾^t25 do Jeruzaléma. ^t25 ř.: jeho tvář šla
54 ^sKdyž to ^suviděli učedníci Jakub a Jan,^a řekli: „Pane,^b chceš, ^sabychom ^spřikázali^t26 ohni sestoupit s nebe a zahubit je jako to učinil i Eliáš?“^c ^t26 ř.: řekli ^a Mk 3:17 ^b L 5:8! ^c 2Kr 1:9 - 2Kr 1:16
55 Obrátil se a pokáral^t27 je. Řekl: „Nevíte, jakého jste ducha.^t28“ ^t27 srv.: pohrozil; v. L 9:42 ^t28 pozdější var.: + Syn člověka nepřišel duše lidí zahubit, ale zachránit.
56 A šli do jiné vesnice.
57 ^sKdyž^a ^sšli cestou, kdosi mu řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ ^a Mt 8:19 - Mt 8:22//
58 A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
59 Jinému řekl: „Následuj mne!“ On řekl: „^[Pane,^] dovol mi, ^sabych ^sodešel nejprve pohřbít svého otce.“
60 Řekl mu: „Nech mrtvé pohřbít jejich mrtvé; ty však jdi a rozhlašuj ^cBoží království.“
61 Také jiný řekl: „Budu tě následovat, Pane, jen mi napřed dovol se rozloučit s těmi, kteří jsou v mém domě.“^a ^a 1Kr 19:20~
62 Ježíš mu řekl: „Nikdo, kdo vloží svou ruku na pluh a ohlíží se zpět,^a není způsobilý pro ^cBoží království.“ ^a Fp 3:13~::

Zobrazit ve Studijní on-line bibli