Český studijní překladList Jakubův - 1. kapitola
1 Jakub,aotrokbBoží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdravc dvanácti kmenům,dkteré jsou v rozptýlení.t1 t1 ř.: diaspoře; J 7:35; Sk 8:4p; 1P 1:1 a Sk 1:13; Sk 12:17 b Ř 1:1!; 2P 1:1; Ju 1:1; Zj 1:1 c Sk 15:23; Sk 23:26 d L 22:30; Sk 26:7; Zj 7:4
2 Pokládejte za velikout2 radost,a moji bratři,v3 když upadnete do rozličných pokušení.t4 t2 ř.: veškerou v3 [toto oslovení je v tomto krátkém dopise 15×; Sk 1:15p] t4 n.: zkoušek; v. Jk 1:12; Žd 11:36; 1P 1:6; 2P 2:9; Zj 2:10 a Mt 5:12; Sk 5:41; 2K 12:10; Fp 2:17; Žd 10:34
3 Víte, že zkoušenía vaší víryb působí vytrvalost.c a 2K 13:7; 1P 1:7 b Jk 1:6; Jk 2:1; Jk 5:15; Žd 11:1p c Jk 5:11; Ř 5:3n; 2K 6:4; 2Te 1:4; Žd 10:36; 2P 1:6; Zj 13:10
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek,t5 abyste byli dokonalít6 a úplní a saby vám v ničem snic snescházelo. t5 ř.: skutek / dílo t6 n.: zralí; Jk 3:2; Mt 5:48; Fp 3:15; Ko 4:12; Žd 10:14
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti,a sať ji sžádáb od Boha, který dávác všem štědřed a nevyčítá, a bude mu dána. a Jk 3:17; 1Kr 3:12; Př 1:2; Př 9:10; Sk 6:3; Ko 1:9 b Mt 7:7; 1J 3:22 c 1Kr 5:9; Ž 51:8; Da 1:17 d Ř 10:12; 1Tm 6:17
6 Ať však žádá (ve víře)t7 a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje,a podobá se mořské vlně,b shnané a zmítané světrem.c t7 n.: s důvěrou; Jk 4:3; Mt 21:21 a Mt 14:31; Mt 28:17; L 24:38; Sk 10:20; Ř 4:20; Ř 14:23; Fp 2:14 b Ju 1:13 c Ef 4:14
7 Ať si takovýt8 člověk nemyslí, že něco od Pána dostane; t8 ř.: onen
8 je to muž nerozhodný,t9 nestálý (ve všem, co činí).t10 t9 Jk 4:8; n.: dvojí mysli / rozdělených zájmů (srv. 1Kr 18:21; Ž 119:113; Iz 29:13; Oz 10:2); ř. dipsychos (= dvojí duše) t10 ř.: ve všech svých cestách; Př 3:6
9 Bratr sv snízkém spostavení ať se chlubí ve svém povýšenía a 1S 2:8; L 14:11
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy:a a 1P 1:24
11 vyjde slunce se svým žárema a vysušíb trávu, její květ opadnec a krása jehot11 vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí).t12 t11 n.: jejího t12 ř.: svých cestách; Ž 73:18 - Ž 73:20; L 12:16 - L 12:21 a Mt 20:12 b Mt 13:6 c Iz 40:6n
12 Blahoslavenýa muž, který snáší zkoušku,t13 neboť když se osvědčí, dostane věnecb života, jejž Pán zaslíbilc těm, kdo ho milují.d t13 n.: pokušení a Jk 1:25; Ž 1:1p; Mt 5:3; Ř 4:8; 1P 3:14; Zj 1:3 b 1K 9:25; 2Tm 4:8; 1P 5:4; Zj 2:10! c Tit 1:2 d Jk 2:5; Ž 145:20; Ř 8:28; 1K 2:9; 1K 8:3; 1P 1:8
13 Ať nikdo, skdo sje spokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ cBůh nemůže být pokoušen (ke zlému)t14 a sám také nikoho nepokouší. t14 n.: zlými věcmi
14 Každý, skdo sje spokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.a a Ř 7:8; Ř 13:14; 1K 7:9; 1Te 4:5; 2P 3:3; Ju 1:16
15 Žádostivost pak počnea a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.b a Jb 15:35; Iz 59:4 b Ř 5:12; Ř 6:23; Gn 4:6nn~
16 Nemylte se,a moji milovaníb bratři. a 1K 6:9; 1K 15:33; Ga 6:7 b Jk 1:19; Jk 2:5; Ř 12:19
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry,a sestupujet15 od Otce světel, u něhož není proměnyb ani (zatmění z odvrácení).t16 t15 ř.: sestupující t16 n.: zatmění, jako při změně postavení nebeských těles a Jk 3:15 b Mal 3:6
18 On se rozhodl a zplodila nás slovem pravdy,b abychom byli jakousi prvotinouc jeho stvoření. a J 1:13; 1K 4:15; 1P 1:3 b 2K 6:7! c Jr 2:3; Ř 16:5; 1K 15:23; Zj 14:4
19 (Víte to),t17 moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání,a ale pomalý k mluvení,b pomalý k hněvu.c t17 var.: A tak a Kaz 4:17; Mt 11:15 b Př 10:19; Př 13:3; Př 18:13 c Ex 34:6; Př 14:29; Př 16:32; Kaz 7:9; Mt 5:22; 1K 13:4
20 Neboť lidským hněvemt18 se Boží spravedlnost nevypůsobí. t18 Nu 20:11n; ř.: h. muže
21 Proto odložtea veškerou nečistotub a přemíru špatnostic a v tichostid přijmětee zaseté cslovo, které smá smocf zachránit vaše duše.v19 v19 jde o záchranu celého člověka; Mk 3:4; Mk 8:35 a Ef 4:22! b Ga 5:19; Ko 3:5 c Sk 8:22 d Jk 3:13; Mt 21:5; 2Tm 2:25; 1P 3:16 e Mt 13:20; Ga 1:9; 1Te 1:6; 1Te 2:13 f Jk 4:12; Mt 10:28; Žd 5:7
22 Buďte však stěmi, skdo slovo sčiní,a nebuďte pouze posluchači,b skteří sklamou sami sebe.c a Jk 4:11; Mt 7:24 - Mt 7:27; Sk 10:35; Ef 6:6; 1J 2:29; Ez 33:31n~ b Ř 2:13 c 1K 3:18; Ga 6:3
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne stím, skdo je sčiní, ten se podobá muži, skterý v zrcadlea spozoruje svou přirozenou tvář; a 1K 13:12
24 podíval se totiž na sebe a podešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobodya a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavenýb ve svém jednání. a Jk 2:12; Ř 8:2:: b Jk 1:12; J 13:17
26 Domnívá-li se někdo, sže sje zbožný, a přitom snedrží sna suzděa svůj jazyk,b klamec své srdce;d jeho zbožnoste je marná.f a Jk 3:2 b Jk 1:19; Ž 34:14; Ž 39:2; 1P 3:10 c Žd 3:13 d Dt 11:16; Iz 44:20 e 1Tm 2:2v; srv. Sk 26:5 (náboženství); Ko 2:18 (uctívání) f Mal 3:14; Mt 15:9
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před cBohem a Otcem je toto: navštěvovata sirotky a vdovyb v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.c a Mt 25:36 b Dt 14:29; Ž 146:9; Iz 1:17 c Jk 4:4; 2P 2:20; 1J 2:15 - 1J 2:17
