Czech Study Bible Translation (CZ)

1 Uplynuly^t1 tři^a roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem. ^t1 h.: Zůstaly (resp. Pobyly) ^a 2Pa 18:1nn//

2 I stalo se, že ve třetím roce přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi.

3 Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámot-gileád,^a a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále. ^a 1Kr 4:13

4 Potom se zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámot-gileádu? Jóšafat izraelskému králi odpověděl: ⁽Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.^{)v2 v2} 2Kr 3:7; snad ve významu: Kolik vojska a koní nasadíš ty, tolik jich nasadím i já; [vyjádření spojenectví, za něž byl později Jóšafat odsouzen prorokem Jehúem (2Pa 19:2); jednal zcela opačně nežli jeho otec Asa (1Kr 15:17 - 1Kr 15:23)]

5 Jóšafat dále izraelskému králi řekl: Dotaž^a se nejprve^b na Hospodinovo slovo. ^a Jr 21:2; Iz 31:1; Dt 33:7 ^b 1Kr 1:51p

6 Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a zeptal se jich: Mám^a jít do boje proti Rámot-gileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky. ^a 1S 23:2; 2S 2:1v; 2S 5:19v

7 Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj?

8 Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat^a se Hospodina, ale já ho nenávidím,^b protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví. ^a 1Kr 14:5; 2Kr 22:18; Ez 20:1 ^b Am 5:10; Př 1:22; Př 26:28

9 Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova.

10 Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství^t3 u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali. ^t3 h.: humně

11 Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy^a a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat^t4 Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.^{b t4} n.: nabereš; Ž 44:6 ^a Dt 33:17 ^b Dt 7:22; 2S 22:38

12 A tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámot-gileádu a uspěješ.^t5 Hospodin ho vydá do královy ruky. ^t5 ::Jr 32:5; [h. gram. srv. např. Př 3:4 (nalezneš)]

13 Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, ⁽proroci mluví jednomyslně^)t6 dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova^t7 jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro. ^t6 h.: slova proroků jsou jedněmi ústy; Joz 9:2 ^t7 Q: sg.

14 Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin promluví, to budu mluvit.

15 Když přišel ke králi, král se ho zeptal: Míkajáši, máme^t8 jít do boje proti Rámot-gileádu, nebo od toho máme upustit? Odpověděl mu: Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky. ^t8 (tak dle TM [Achab možná vědomě usiluje o příznivou odpověď vtažením Jóšafata]; LXX: sg)

16 Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat ⁽při Hospodinově jménu,^)t9 abys mi neříkal nic než pravdu? ^t9 (vazba je v h. slovosedu sice na konci verše, ale vztahuje se zřejmě k přísahání; srv. 1Kr 2:42; Joz 23:7; Jr 12:16; Neh 13:25)

17 Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem ⁽celý Izrael rozptýlený^)t10 po horách jako ovce, které nemají pastýře.^a Hospodin řekl: Nemají pána.^t11 Ať se všichni vrátí domů v pokoji. ^t10 n.: všechny Izraelce rozptýlené; srv. 1S 11:11; Jr 52:8 ^t11 srv. pl. v Iz 19:4 ^a Nu 27:17; Ez 34:5; Za 10:2; Mt 9:36

18 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo?

19 Mikajáš dále řekl: Slyš tedy^a Hospodinovo slovo: Viděl^b jsem Hospodina sedícího^c na trůnu a celý nebeský zástup^d stál kolem něj, po jeho pravici^e a levici.^{f a} Jr 23:38 ^b Ex 33:18 - Ex 33:24srv; Ez 1:27n ^c Iz 6:1 ^d Iz 34:4; Jr 33:22 ^e Dt 33:2; Iz 41:10; Iz 48:13; Iz 62:8 ^f 2S 16:6srv

20 Hospodin řekl: Kdo přemluví^t12 Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot-gileádu? Jeden^t13 říkal to a druhý^t13 říkal ono, ^t12 n.: zláká; srv. Jr 20:7; Ez 14:9 ^t13 h.: Ten; srv. Iz 6:3

21 až vyšel jeden^t14 duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho zeptal: Čím? ^t14 h.: ten; srv. Gn 14:13; Ez 43:14

22 Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým^t15 duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to. ^t15 n.: klamným; srv. Jr 14:14

23 A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.

24 Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři^a a řekl: Jakým^t16 způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe? ^t16 srv. Jr 6:16 (Kde) ^a Mi 4:14

25 Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího^a pokoje, aby ses skryl. ^a 1Kr 20:30

26 Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi.

27 Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice^a a krmte ho ⁽troškou chleba a vody,^)v17 dokud nepřijdu v pokoji. ^v17 h.: chlebem útisku a vodou útisku; [asi označení vězeňské stravy]; srv. Iz 30:20 ^a Jr 37:15

28 Míkajáš řekl: Jestliže se opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A prohlásil: Slyšte,^v18 všechny národy. ^v18 [to může poukazovat na to, že Míkajáš je totožný s Micheášem, jehož proroctví začíná: Slyšte, všechny národy (Mi 1:2)]

29 Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot-gileádu.

30 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje.

31 Aramejský král přikázal ⁽svým třiceti dvěma^)t19 velitelům vozby: Nebojujte proti malému^a ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi. ^t19 h.: kterých měl třicet dva ^a Jr 31:34p

32 I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě^a izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc. ^a 1S 16:6srv; Sd 20:39

33 I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.

34 Tu kdosi nahodile^t20 napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně^t21 a odvez mě z bojiště,^t22 protože jsem raněn. ^t20 n.: bez záměru; h.: ve své bezúhonnosti ^t21 h.: svou ruku - protože koně se ovládali patřičným pohybem ruky, srv. 2Kr 9:23 ^t22 h.: z tábora, ve smyslu: vojska (Dt 23:10)

35 Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený^v23 na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu^t24 vozu. ^v23 [O něco se opíral (?o dva oštěpy), ale aby mohla bitva pokračovat, vojáci museli vidět, že je král přítomen. Jakmile by král zůstal ležet nebo z bitvy odjel, bitva by byla rozhodnuta ve prospěch druhé strany] ^t24 n.: spodek / dovnitř; h.: klín

36 Po západu slunce proběhlo vojskem^t25 volání: Každý do svého města, každý na své území.^{a t25} h.: táborem; 1S 17:1 ^a 2S 20:22srv

37 Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří.

38 Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (⁽tam, kde^)v26 se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil.^{t27 v26} n.: zatímco; [v tom případě by se prostitutky omývaly vodou s krví] ^t27 2 rkpp. a Tg: + prostřednictvím Elijáše; 1Kr 21:19

39 Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny,^v28 který postavil, a všechna města,^a která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů. ^v28 [vykopávky v Samaří potvrzují slonovinu na některých domech z tohoto období; srv. 1Kr 10:18; Ž 45:9; Am 3:15; Am 6:4] ^a 1Kr 15:17srv; 1Kr 15:23; 1Kr 16:24

40 Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

41 Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba.

42 Jóšafatovi bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let^v29 kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího. ^v29 [872-848 př. Kr.]

43 Chodil po všech cestách^a svého otce Ásy,^b neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích. ^a 1Kr 16:26; 2Kr 22:2 ^b 1Kr 15:11

44 Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.^{a a} 1Kr 15:14; 2Kr 12:4//

45 Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír.

46 Ostatní Jóšafatovy činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval,^a jsou zapsány v knize Letopisů judských králů. ^a 1Kr 14:19

47 Zbytek chrámových smilníků,^a kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země. ^a 1Kr 15:12

48 V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený^a správce. ^a 1Kr 4:5

49 Jóšafat si udělal^t30 taršíšské^a lodě, aby plul do Ofíru pro zlato. Ale neplul, protože se lodě v Esjón-geberu rozlámaly.^{b t30} K: bral desátek - zde nedává smysl (evidentní písařská chyba: ‘áśár namísto ‘áśâ) ^a 1Kr 10:22 ^b 2Pa 20:35nn

50 Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl.

51 Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.^{a a} 2Kr 8:16 - 2Kr 8:24; 2Pa 21:1

52 Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva^v31 roky. ^v31 [853-852 př. Kr.]

53 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

54 Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec. // Achazjášova nemoc