Výsost: 1. [hebr. bámá] je název posvátných míst, jež sloužila modloslužbě nebo bohoslužbě, po případě přímo název svatyně. Šlo obvykle o vyvýšená místa [
Num 22:41;
1Kgs 11:7 ;
1Kgs 14:23] buď uprostřed města [
1Sam 9:14, kde kral. ,hora‘ je překladem hebr. bámá], nebo v jeho bezprostřední blízkosti [
2Kgs 17:9 ;
2Kgs 23:5 ,
2Kgs 23:8], nebo dokonce i v údolích [
Jer 7:31; sr.
Ezek 6:3]. Palestina byla plna v-í, jak o tom svědčí vykopávky; také Moabité uctívali svá božstva na v-ech [
Num 21:28 ;
Num 22:41;
Josh 13:17, *Bamotbal;
Isa 15:2 *Bamot;
Jer 48:35]. O Assyřanech, kteří byli osazeni v Samaří, čteme, že uctívali svá božstva v domě v-í [
2Kgs 17:27 ,
2Kgs 17:29]. Izraelci měli přísně nakázáno zničit všechny kananejské v-i [
Num 33:52;
Deut 33:29, kde kral. ,vyvýšenost‘ = výsost] už proto, že s modloslužbou na nich byla spojena mravní nevázanost [
Jer 3:2;
Hos 4:11nn; sr.
2Chr 21:11], ale kult na v-ech se mezi domorodým obyvatelstvem držel s takovou houževnatostí, že vnikl i do jahvismu, i když na v-ech byl uctíván Hospodin.
Velikost v-i se řídila tvarem a rozsahem půdy, na níž měla být zřízena. Tak na př. gázerská v. [*Gázer], objevená v letech 1902 až 08, se rozprostírala nad sítí jeskyň v skalní plošině asi 670 m2 s 83 různě velkými prohlubněmi na odtok krve a úlitby božstvu [sr. Bič II., 18nn]. Při zřizování v-i byl nejdříve urovnán prostor a na něm postaven oltář [
1Kgs 12:31n], jenž ovšem mohl být vytesán ze skály přímo na místě [sr.
Judg 6:20n] a opatřen několika kamennými stupni jako na př. v moábském *Sela [řecky Petra]. K oltáři vedla někdy dlážděná posvátná silnice pro procesí kněží a lidu. Poblíž oltáře byl dřevěný sloup [’ašérá, *Háj], dále sloup nebo několik sloupů z netesaných kamenů, vysokých až 2 m [
1Kgs 14:23;
Jer 17:2, *Sloup] a konečně i velké balvany podoby stolů. Někdy byl s takovou svatyní spojen dům v-i, jakási kaple k ochraně modly [
1Kgs 12:31;
2Kgs 23:19; sr. 17,29.32] a snad i k jiným účelům. Kamenné lávky kolem svatyně, po případě výklenky ve skále [pokoje] umožňovaly účastníkům oběti sedět při slavnosti [
1Sam 9:12n ,
1Sam 9:22], kterou vedli kněží, ustanovení pro v. [
1Kgs 12:32;
2Kgs 17:32], aby na ní obětovali [
1Kgs 13:2; sr. 3,3; 11,7n].
Po způsobu Kananejců zřizovali v-i také Izraelci, jak je patrno z uvedených už sz-ch míst, zvláště v době, kdy Hospodin zavrhl Sílo a chrám nebyl dosud vystavěn [
1Kgs 3:2 ,
1Kgs 3:4;
2Chr 1:3; sr.
Ps 78:60n ,
Ps 78:67nn]. Když však byl vystavěn jerusalemský chrám, nabyl časem takové převahy nad ostatními svatyněmi, že se samo sebou rozumělo, že Izrael má obětovati pouze na jediném oltáři. Tím bylo čeleno náboženským roztržkám a ovšem i modloslužbě. Ale už sám Šalomoun na přání svých pohanských žen zřídil v-i Astarotě, Chámosovi a Melchomovi [
2Kgs 23:13]. Jeroboám pak vystavěl v-i v Bethel, aby čelil vlivu jerusalemského chrámu, a ustanovil tam kněžstvo [
1Kgs 12:31n ;
1Kgs 13:33] s úmyslem, aby sloužilo Hospodinu; ale pohanské symboly vedly k modloslužbě [
1Kgs 12:28 -
1Kgs 12:33 ;
1Kgs 13:2]. Tyto výsosti byly potírány proroky [
1Kgs 13:1n;
Hos 10:8]. Rozkolné v-i totiž byly nejen v Bethelu, nýbrž i v jiných městech samařských a judských [
1Kgs 13:32;
2Kgs 17:32;
2Chr 34:3]. Zákrok Azův a Jozafatův proti v-em v Judstvu byl neúčinný [
1Kgs 15:14 ;
1Kgs 22:43n;
2Chr 14:3 ;
2Chr 15:17 ;
2Chr 17:6]. Jehoram, syn Jozafatův, nadělal v-i na judských horách [
2Chr 21:11]. Stejně si počínal Achas [
2Chr 28:4 ,
2Chr 28:25], jenž obětoval cizím božstvům. V-i vyvrátil Ezechiáš [
2Kgs 18:4 ,
2Kgs 18:22], avšak Manasses je opět obnovil [
2Kgs 21:3;
2Chr 33:3]. Joziáš je znovu zničil [
2Kgs 23:5 ,
2Kgs 23:8 ,
2Kgs 23:13]. Proroci museli vytrvale kázat proti v-em [
Ezek 6:3] poukazem na to, že pouze Sion je sídlem Hospodinovým, jeho svatyní a posvátnou horou [
Isa 2:2n ;
Isa 8:18 ;
Isa 18:7 ;
Isa 33:20;
Joel 2:1 ;
Joel 3:17 ,
Joel 3:21;
Amos 1:2;
Mic 4:1n a j.].
Ps 78:58n prohlašuje v-i za příčinu, proč se Hospodin odvrátil od Izraele.
2. Hebr. bámá snad někdy může označovat prostě jakékoli návrší, horu, bez ohledu na nějaké kultiště [
2Sam 1:19 ,
2Sam 1:25; sr.
Isa 58:14;
Jer 26:18;
Mic 1:3]. U
Ezek 36:2 se mluví o ,v-ech věčných‘ patrně v tomtéž smyslu jako v
Gen 49:26 a
Deut 33:15, kde jde o hlavní pohoří palestinská. Někteří vykladači však i zde vidí v-i ve smyslu kultickém.
3. V
Exod 38:18 a
1Kgs 7:15 jde o překlad hebr. kômá = výška. Podobně hebr. rûm označuje výšku u
Dan 4:8 ,
Dan 4:17. U
Isa 25:12 jde doslovně o strmou výšku zdí.
4. Hebr. márôm označuje nebeské výšiny jako sídlo Boží a nebeských bytostí [
2Sam 22:17;
Job 16:19 ;
Job 25:2 ;
Job 31:2;
Ps 7:8 ;
Ps 18:17 ;
Ps 68:19 ;
Ps 93:4 ;
Ps 102:20 ;
Ps 144:7 ;
Ps 148:1;
Isa 24:18 ,
Isa 24:21 ;
Isa 32:15 ;
Isa 57:15 ;
Isa 58:4;
Jer 25:30;
Lam 1:13]. Podobně mluví
Job 22:12 o v-i nebeské. — Hebr. ‘alijjá [= svrchní komora, komnata na ploché střeše domu] je překládáno výrazem palác v
Ps 104:3 a v. v
Ps 104:13.
5. U
Dan 7:18 ,
Dan 7:22 ,
Dan 7:25 ,
Dan 7:27 svaté v-i Nejvyššího, aram. 'eljôn.
6. Hebr. madrégá v
Ezek 38:20 označuje příkrou, strmou stezku ve skalách [podle Köhlera] nebo skalní rozsedlinu, k nimž je možno vystoupiti jen po skalních schodech jako po žebříku [podle Ewalda]. Sr.
Song 2:14, kde je totéž hebr. slovo přeloženo výrazem ,příkrý‘.
7. NZ výrazem výsost označuje nebeské výšiny, sídlo Boží i jeho nebeských služebníků [
Matt 21:9;
Luke 1:78 ;
Luke 2:14 ;
Luke 19:38 ;
Luke 24:49;
Eph 4:8;
Heb 1:3].
Rom 10:6 překládá doslovně Žilka: »Neříkej sám u sebe: Kdo vystoupí na nebe? — totiž aby strhl Krista dolů.« Smysl místa je ten, že k získání pravého ospravedlnění z víry není třeba nyní, když se všude hlásá evangelium, vystupovat na nebe, abychom přiměli Krista k novému vtělení, ježto dílo vykoupení je už dokonáno; není také třeba sestupovat do pekel, abychom přiměli Krista ke zmrtvýchvstání, protože už slavně vstal a slavně kraluje.