Český studijní překladNumeri (Čtvrtá Mojžíšova) - 11. kapitola, verše - 29

1 I stalo se, že si lid velmi stěžoval^v1 יהוה.^t2 יהוה to slyšel a vzplanul^a jeho hněv. Vzplanul proti nim יהוה oheň^b a strávil konec tábora. ^v1 srv. Pl 3:39†; Nu 14:2v; [Stalo se to po třech dnech pochodu, stejně jako si stěžovali (Ex 16) před rokem, tři dny po vysvobození při projití Rudým mořem (Ex 15:22 - Ex 15:27). Událost je v příkrém rozporu k důrazu prvních deseti kapitol na důslednou poslušnost יהוה ^t2 h.: + do uší H.; v. Nu 11:18; 1S 8:21!; Jk 5:4 ^a Nu 11:10; Nu 12:9; Nu 25:3; Nu 32:10; Ex 4:14p; Dt 7:4; Dt 29:26; Joz 7:1; Joz 23:16; Sd 2:14 ^b Nu 16:35; Lv 10:2; Ž 78:21; Jr 4:4
2 Nato lid křičel^a k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k יהוה a oheň uhasl. ^a Dt 26:7; Joz 24:7; Neh 9:27
3 I pojmenovali to místo Tabéra,^v3 neboť proti nim vzplanul יהוה oheň. ^v3 tj. spáleniště (srv. h. sloveso: b_á‘^arâ - vzplanul); Dt 9:22
4 Lůza,^a která byla mezi nimi, plála^t4 touhou,^v5 takže i synové Izraele znovu plakali a říkali: ⁽Kdo nás nakrmí masem?⁾^v6 ^t4 h.: toužili; srv. Př 21:26 ^v5 [ačkoliv to text výslovně neříká, dle kontextu je zřejmé, že toužili po lepší stravě; h. výraz pro „touhu“ není nutně negativní (Př 10:24), ale srv. Dt 5:21] ^v6 n~: Kdybychom tak měli maso k jídlu!; [jak je typické pro lidi, kteří si stěžují, je zde kus idealizace minulosti, jelikož jako otroci v Egyptě prav. neměli k jídlu běžně maso a takto pestrou stravu] ^a Ex 12:38!
5 Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo^v7 v Egyptě, na okurky,^v8 melouny,^v9 pórek,^v10 cibuli^v11 a česnek.^v12 ^v7 [výraz dobře ilustruje nevděčnost vůči יהוה, preferování otroctví místo svobody]; 2S 24:24 ^v8 tj. Cucumis melo; HL ^v9 tj. Citrulus vulgaris; HL ^v10 tj. Allium porrum; h. obv.: tráva ^v11 tj. Allium cepa; HL ^v12 tj. Allium sativum; HL
6 A teď ⁽jsme vyschlí,⁾^t13 nevidíme^t14 nic než jen tu manu. ^t13 h.: je naše duše vyschlá ^t14 h.: před našima očima není
7 Mana byla jako koriandrové^a semeno, vypadala^t15 jako bdelium.^b ^t15 h.: její oko (tj. vzhled, Lv 13:55) byl jako oko … ^a Ex 16:31 ^b Gn 2:12
8 Lid chodíval^t16 sem a tam, sbíral ji, mlel na ručních mlýncích^a nebo drtil v hmoždíři, vařil v hrnci^b a dělal z ní podpopelné chleby.^c Chutnalo^t17 to jako olejový koláč. ^t16 (neobvyklé sloveso srv. 2S 24:2) ^t17 h.: Její chuť byla jako chuť … ^a Dt 24:6; Jr 25:10 ^b Sd 6:19; 1S 2:14†; 2Kr 4:38v ^c Gn 18:6
9 Když padala na tábor v noci rosa, padala na něj i mana.
10 Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, každého u vchodu do jeho stanu, a יהוה vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se to nelíbilo.^t18 ^t18 h.: bylo to zlé v M. očích; 1S 8:6
11 Mojžíš řekl יהוה: Proč jsi naložil se svým otrokem^a zle?^b Proč jsem nenalezl milost^c ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno^d všeho tohoto lidu? ^a Nu 12:7 ^b Joz 24:20; 1Kr 17:20 ^c Gn 6:8; Gn 18:3; Sd 6:17 ^d Dt 1:12; Jr 23:33; 2K 11:28srv
12 Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v náruči,^t19 tak jako vychovatel^a nosí kojence, do země, o které jsem^t20 přísahal^b jeho otcům? ^t19 h.: klíně; srv. Rt 4:16; Iz 40:11 ^t20 h.: jsi ^a 2Kr 10:1; Est 2:7 ^b Ex 13:5
13 Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, když přede^t21 mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli? ^t21 podobné použití předložky ‘al („na“) srv. Jr 12:11
14 Já sám nemohu unést^a všechen tento lid, neboť je na mě příliš těžký. ^a Ex 18:18srv
15 Pokud se mnou takto jednáš, raději mě, prosím, zabij,^a jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se nemusím dívat na^b své trápení.^t22 ^t22 h.: zlo; Dt 31:17; 2S 16:8; Est 9:2; Ž 35:26; Jon 4:6 ^a 1Kr 19:4srv ^b Gn 21:16
16 יהוה řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších,^a o kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili. ^a Nu 16:25; Ex 3:16p; Ex 24:1; Lv 9:1
17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím ho na ně. Ponesou břemeno lidu s tebou a neponeseš ho ty sám.
18 A lidu řekni: Posvěťte^a se na zítra a budete jíst maso, protože jste plakali k יהוה^t23 se slovy: Kdo nás nakrmí masem? Vždyť nám bylo v Egyptě dobře. יהוה vám dá maso a najíte se. ^t23 v. Nu 11:1p ^a Joz 3:5; 1S 16:5
19 Nebudete jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ani dvacet dní,
20 ale celý měsíc,^t24 až vám poleze z chřípí a bude vám odporné,^t25 protože jste pohrdli^t26 יהוה, který je uprostřed^a vás, a plakali jste před ním se slovy: Proč jenom jsme vyšli z Egypta?^b ^t24 h.: až do měsíce dnů ^t25 HL; LXX: ; srv. Nu 21:5; Ž 78:29 ^t26 Nu 14:31; Jr 6:19; n.: zavrhli; 1S 8:7 ^a Nu 14:14; Nu 14:42; Ex 33:3; Dt 23:15; Ž 46:6; Mi 3:11 ^b Ex 17:3
21 Mojžíš řekl: Šest set tisíc^a pěších^b je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty říkáš: Dám jim maso a budou ho jíst celý měsíc?^t27 ^t27 h.: měsíc dní ^a Nu 1:46 ^b Sd 20:2; 1S 4:10
22 Cožpak se pro ně bude zabíjet brav a skot, aby to pro ně stačilo?^a Nebo se pro ně mají pochytat všechny mořské ryby, aby to pro ně stačilo? ^a Mt 15:33
23 יהוה Mojžíšovi odpověděl: Cožpak ⁽je יהוה ruka krátká?⁾^t28 Nuže, uvidíš, jestli se ti mé slovo^a^t29 uskuteční, či nikoli. ^t28 n~: k tomu nemá H. dostatek moci; Iz 50:2; Iz 59:1 ^t29 h.: postihne (tě); srv. 2Kr 7:2; Mt 19:26; L 1:34 ^a Jr 44:28; Ez 12:25; Ez 24:14; Mt 24:35
24 Mojžíš vyšel a promluvil k lidu יהוה slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu.
25 יהוה sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který byl na něm, a dal ho na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul,^a že prorokovali, ale znovu již ne. ^a 2Kr 2:15
26 Dva muži zůstali v táboře — jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch — byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu — a prorokovali v táboře.
27 Přiběhl mládenec a oznámil to Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře.
28 Ozval se Jozue,^a syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane,^b Mojžíši, zadrž^c je. ^a Nu 14:6; Nu 14:38; Nu 26:65; Nu 27:18!; Ex 33:11; Joz 1:1 ^b Ex 32:22! ^c Mk 9:38 - Mk 9:40
29 Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž^t30 by všechen יהוה lid byli proroci, když by יהוה na ně dal svého Ducha! ^t30 Dt 28:67p
30 Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší.
31 I strhl se vítr od יהוה, přinesl křepelky^a od moře a svrhl je na tábor na den cesty na jednu stranu a na den cesty na druhou stranu kolem tábora a to na dva lokte vysoko nad povrch země. ^a Ex 16:13; Ž 105:40
32 Lid povstal a celý ten den a celou noc i celý druhý den sbíral křepelky; i ten, kdo se spokojil s málem, nasbíral deset chómerů.^v31 A rozprostřeli je všude okolo tábora. ^v31 [tj. cca 360 hl]; Ez 45:11
33 Ještě měli maso mezi zuby, dříve nežli ho rozžvýkali, יהוה vzplanul hněvem proti lidu; יהוה ranil^a lid převelikou ranou.^b ^a 1S 5:6; Jr 5:3; Mal 3:24 ^b Dt 28:61; 1S 6:19
34 Pojmenovali to místo Kibrót-taava,^v32 protože tam pohřbili lid, který byl žádostivý. ^v32 [tj. Hroby žádostivosti]
35 Z Kibrót-taavy vyrazil lid do Chaserótu^a a zůstali v Chaserótu. ^a Dt 1:1

Zobrazit ve Studijní on-line bibli