Český studijní překladHebrejům - 12. kapitola

1 Proto i my, majíce ⁽kolem sebe⁾^t1 tak veliký oblak svědků, odložme^a veškerou zátěž a hřích ^ssnadno nás ^sovíjející^t2 a s vytrvalostí^b běžme^c závod, který je ⁽před námi⁾,^t3 ^t1 ř.: obklopující nás ^t2 n.: obstupující ^t3 n.: nám určený / předložený; podobně ve v. Žd 12:2 ^a Ř 13:12; Ef 4:22 ^b Žd 10:36 ^c 1K 9:24
2 ^supřeně ^shledíce k původci^t4 a dokonavateli víry^a Ježíši, který pro^t5 radost, která ^sbyla ^spřed ním, podstoupil kříž,^b pohrdnuv hanbou,^c a ^psedí po pravici^d ^cBožího trůnu. ^t4 n.: vůdci; Žd 2:10 ^t5 n.: místo radosti; n.: jako radost ^a Žd 11:1p ^b Fp 2:8 ^c Žd 13:13 ^d Žd 1:3
3 ⁽Pomyslete na⁾^t6 toho, který ^psnesl^a od hříšníků proti sobě takový odpor,^b abyste neochabovali,^c umdlévajíce ve svých duších. ^t6 ř. analogizesthai - ‚uvažovat / promyslit‘, HL ^a Zj 2:3 ^b L 2:34 ^c Žd 12:5; Ga 6:9
4 Ještě jste se až do krve nevzepřeli ^sv ^sboji proti hříchu.
5 A ^pzapomněli jste na napomenutí,^t7 které vám praví jako synům:^t8 ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu,^t9 ani neochabuj,^a ^skdyž ^sjsi od něho ^skárán; ^t7 n.: povzbuzení ^t8 n.: ? ^t9 n.: káznění ^a Žd 12:3
6 neboť koho Pán miluje,^a toho vychovává,^t10 a švihá každého, koho přijímá^t11 za syna.‘^b ^t10 n.: ukázňuje / neukázňoval ^t11 n.: uznává ^a Zj 3:19 ^b Př 3:11n//
7 ⁽Snášejte to ke^t12 své výchově⁾,^t13 ^cBůh s vámi zachází jako se syny.^a Neboť ^[je^] nějaký syn, jehož by otec nevychovával?^t10 ^t12 n.: jako (svou) … ^t13 n.: Snášíte to … var.: Snášíte-li výchovu / káznění ^t10 n.: ukázňuje / neukázňoval ^a Dt 8:5; Př 13:24; Př 19:18
8 Jste-li však bez výchovy, jíž se ^pstali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.
9 Také v našich ^xtělesných otcích jsme měli vychovatele a ^směli ^sjsme je ^sv ^súctě.^a Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů,^b ⁽abychom žili⁾?^t14 ^t14 ř.: a budeme žít ^a L 18:2:: ^b Nu 16:22; Nu 27:16
10 Vždyť oni vskutku na krátký čas^t15 vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom ^sdostali ^spodíl na jeho svatosti.^a ^t15 ř.: málo dnů ^a 2K 1:12p; 1P 1:15; Žd 12:10~; 2P 1:4~
11 Každá výchova^t9 se ovšem v tu chvíli^a nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné^b ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí ^pvycvičeni.^c ^t9 n.: káznění ^a 1P 1:6 ^b Iz 32:17 ^c Žd 5:14!
12 Proto napravte ^pumdlené ruce a ^pzchromlá kolena^a ^a Iz 35:3
13 a čiňte přímé stezky pro své nohy,^a aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak aby se uzdravilo.^b ^a Př 4:26; Ga 2:14 ^b Ga 6:1~; Jk 5:16~
14 Usilujte^a o pokoj se všemi a o posvěcení,^b bez něhož nikdo ^fneuvidí^c Pána. ^a 1K 14:1p; 1K 14:19 ^b Ř 6:22 ^c Mt 5:8
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o ^cBoží milost,^a aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen^b hořkosti a ^saby skrze něj ^snebyli ^sposkvrněni^c mnozí. ^a Ř 1:7; 2K 6:1; Ga 5:4 ^b Dt 29:18 ^c Tit 1:15
16 Ať nikdo není smilník^a nebo bezbožný^t16 člověk jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm.^b ^t16 n.: světský; 1Tm 1:19 ^a Žd 13:4; 1K 5:9! ^b Gn 25:33n
17 Neboť víte, že ^skdyž později ^schtěl zdědit požehnání, i když je se slzami ^susilovně ^shledal,^a byl odmítnut, neboť nenalezl místo pro pokání. ^a Gn 27:34
18 Neboť ^pjste nepřistoupili k hmatatelné hoře^a a k ^pplanoucímu^b ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru ^a Ex 19:12; Ex 20:18 ^b Dt 4:11; Dt 5:22
19 a k zvuku polnice^a a takovému hlasu ^rslov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili,^t17 aby k nim nebylo ⁽více mluveno⁾,^t18 ^t17 ř.: odmítli (v. 25) / vymluvili se (L 14:18) ^t18 ř.: přidáváno slovo; Dt 5:25 ^a Ex 19:16
20 neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘^a ^a Ex 19:12n
21 a tak strašná byla ta podívaná,^t19 že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen^a a třesu se.‘ ^t19 n.: to, co se zjevovalo ^a Dt 9:19; Mk 9:6†
22 Ale ^ppřistoupili jste k hoře Siónu a k městu^a živého^b Boha, nebeskému Jeruzalému,^c a k desetitisícům andělů,^d k ^sslavnostnímu ^sshromáždění ^a Žd 11:10; Zj 21:2 ^b Žd 3:12 ^c Ga 4:26 ^d Zj 5:11
23 a k církvi prvorozených, kteří ^pjsou zapsáni v nebesích,^a a k Bohu, soudci^b všech, a k duchům spravedlivých, kteří ^p^sjsou ^sučiněni ^sdokonalými, ^a L 10:20 ^b Gn 18:25
24 a k prostředníku^a nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení,^b ^skterá ^smluví^c lépe než Ábel.^t20 ^t20 n.: Ábelova ^a Žd 8:6 ^b 1P 1:2 ^c Gn 4:10
25 Hleďte,^a ať neodmítnete^t21 toho, kdo mluví.^b Neboť jestliže neunikli^c oni, když odmítli^t21 toho, který k nim promlouval na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebes. ^t21 odkaz na v. Žd 12:19. (‚prosili‘) ^a Žd 3:12; 1K 8:9! ^b Žd 1:1 ^c Žd 2:2n; Žd 10:28
26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, a nyní ^pzaslíbil řka: ‚Já ještě jednou ^fzatřesu‘ nejenom ‚zemí‘, ale i ‚nebem‘.^a ^a Ag 2:6// (LXX)
27 Ono ‚ještě jednou‘ ukazuje na proměnu^t22 těch věcí, ⁽jimiž lze otřást⁾,^t23 neboť jsou ^pučiněné, aby zůstaly ty věci, ⁽jež jsou neotřesitelné⁾.^t24 ^t22 n.: přenesení / přestavění ^t23 ř.: které se otřásají ^t24 ř.: které se netřesou
28 Projevujme^t25 proto vděčnost,^t26 ^sže ^spřijímáme neotřesitelné království, ⁽a s ní⁾^t27 ^spřinášejme ^cBohu jemu příjemnou^a ^sslužbu s uctivostí a bázní. ^t25 ř.: Mějme (var.: Máme) ^t26 n.: milost ^t27 ř.: skrze niž ^a Žd 13:16; Žd 13:21; Ř 12:1
29 Neboť náš ^cBůh je oheň stravující.^a ^a Dt 4:24; Iz 33:14

Zobrazit ve Studijní on-line bibli