Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Studijní charakter Pavlíkova překladu je zřetelný z bohatého poznámkového aparátu, v němž jsou obsaženy překladové varianty, textová kritika, lingvistické a teologické poznámky. Proto četba tohoto překladu je náročná, ale v důsledku ovšem obohacující. Miloš Pavlík ve své předmluvě píše, že: „Plné přesvědčení o Božím vdechnutí Písem vedlo k snaze překládati tak doslovně, jak jen bylo možno; bylo-li někde, ať v zájmu srozumitelnosti či pro vyhnutí přílišným jazykovým tvrdostem, záhodno podati překlad volnější — leckdy lze volnějším překladem vystihnouti smysl originálu lépe než překladem formálně doslovným — je doslovný překlad zpravidla uveden v poznámce pod čarou se značkou „D.“ („doslovně“).“ Výsledný překlad není tedy doslovný za každou cenu (na úkor srozumitelnosti). Spíše jde o snahu podat překlad výstižný (přesný), který se snaží vystihnout intence původního hebrejského a řeckého textu. Tuto snahu můžeme například vidět ve slovosledu, který – jak říká sám překladatel: „se na mnoha místech více než je snad v jiných překladech obvyklé odchýlil od slovosledu původního textu. To zejména proto, že slovosledem se zhusta vyjadřuje důraz na některé části věty, a to se v řečtině Nového Zákona namnoze děje jinak než v češtině.“
Překládání řeckých sloves věnoval M. Pavlík zvláště velkou péči. Zejména při snaze o „doslovný překlad“ musel řešit mnoho nesnází s řeckými slovesnými časy, které nemají vždy v češtině adekvátní ekvivalent. V těchto případech se M. Pavlík musel uchýlit k pomocným opisům, nebo rozvinutím do vedlejších vět. Pavlík si ve svém překladu dává práci s diferenciací pojmů; snaží se odlišit vzájemně si podobné pojmy (naopak není důsledně konkordantní v lexikální rovině). Z hlediska češtiny je nápadná určitá archaičnost Pavlíkovy řeči – mnoho přechodníků, časté užívání pasiva. Při překladu NZ přihlížel Pavlík k více vydáním řeckého textu. Zároveň prováděl i vlastní textovou kritiku ve vztahu k odchylným variantám. Předlohou pro SZ byl hebrejský (v některých knihách zčásti aramejský) tzv. „masoretský“ text, z něhož vychází většina překladů.
Elektronická verze kompletního překladu Bible vychází z podkladů tištěné verze nakladatelství Kvartus Media z roku 2014, v nichž byly provedeny drobné jazykové korektury, opraveny některé chyby v odkazech na verše a odkazy byly převedeny na úplné odkazy (kniha/kapitola/verš/číslo poznámky). Výsledkem je 136 000 aktivních poznámek ...
Copyright: Miloš Pavlík, Rostislav Pavlík; URL: www.pavlikrecords.sk, www.milos-pavlik.eu/cz/
Elihu tadelt ihn deswegen, und andererseits erklärt er die Wege Gottes. Er zeigt, daß Gott den Menschen heimsucht und ihn züchtigt, auf daß, wenn er unterworfen und zerbrochen ist (wenn jemand da ist, der ihm den moralischen Berührungspunkt zwischen seiner Seele und Gott zeigen kann, auf dem seine Seele wahrhaftig vor Ihm stehen kann [1], Gott in Gnaden und in Segnung handeln und ihn von dem Übel, das ihn bedrängt, erlösen kann. Elihu zeigt ihm weiter, daß, wenn Gott züchtigt, es dem Menschen gebührt, sich vor Gott zu stellen, um zu erfahren, worin er Böses getan hat; kurz gesagt, daß die Wege Gottes richtig sind, daß Er Seine Augen von den Gerechten nicht abzieht. Wenn sie aber in Bedrängnis sind, macht Er ihnen ihre Übertretung kund, und wenn sie zu Ihm in Gehorsam zurückkehren, wenn Er ihr Ohr der Zucht öffnet wird Er ihm Wohlergehen schenken; der Heuchler aber wird umkommen. Der erste Fall, den Elihu erwähnt (Kap. 33), betrifft das Verfahren Gottes mit den Menschen. Er weckt ihr Gewissen in bezug auf ihren Zustand auf, und Er zügelt den Stolz und den Eigenwillen des Menschen. Gott züchtigt und demütigt ihn. Der zweite Fall betrifft insbesondere den Gerechten (Kap. 36); das ist der Fall der wirklichen Übertretung, aber bei einem, der in den Augen Gottes gerecht ist, von dem Er Seine Augen nicht abzieht, in dem Er keine Ungerechtigkeit zuläßt; im ersten Falle stand er aber auf dem Pfade zum Verderben. Es war dieser Fall, der eines Auslegers bedurfte, um ihn in Geradheit vor Gott zu stellen [2]. Zum Schluß besteht er auf der unfaßbaren Kraft Gottes, des Allmächtigen.
--------------------------------------
Fußnoten:
[1] Dies ist ein sehr wichtiger Punkt. Wenn die Seele an ihren rechten Platz in bezug darauf, was sie eigentlich in Seinen Augen ist, gebracht wird, kann Gott mit dem Lichte Seiner Gnade in einer direkten Weise segnen. Welcherart ihr Zustand auch sein mag, kann Er sie wegen dieses Zustandes durch gesteigertes Licht und mehr Gnade segnen. Wenn ich mich von Ihm entfernt habe und liederlich wandle, wenn ich mir dessen bewußt werde, wie weit ich mich auch entfernt habe, so kann Er voll und sofort segnen. Die Seele muß aber zur Erkenntnis ihres Zustandes gebracht werden, sonst gäbe es keine wirkliche Segnung; ich könnte Gott nicht in Übereinstimmung mit ihr sehen, denn ihr vernünftiger Zustand stimmte nicht mit ihrem wahren Zustande in den Augen Gottes überein.
[2] In diesem Falle mag es eine erste Überführung von der Sünde sein oder die erste Selbsterkenntnis, und zwar da, wo noch kein wahres Selbstgericht stattgefunden hatte, wie es bei Hiob der Fall war.