1Slova Agura, Jakeova syna z Massy. Říká ten muž: Namáhal jsem se, Bože, namáhal jsem se, a nestačím na to. 2Vždyť jsem hloupější než kdokoli jiný, nemám rozum, který mají lidé. 3Nenaučil jsem se moudrosti, nemám znalost o Svatém. 4Kdo vystoupil na nebe a sestoupil z něho, kdo sebral vítr do dlaní, kdo svázal vodu do pláště, kdo upevnil všechny, končiny země? Jak se jmenuje? Jaké je jméno jeho syna? Víš to? 5Každé slovo Boha je vytříbené, on je štítem pro ty, kdo se za něj skryjí. 6K jeho slovům nic nepřidávej, aby tě nepokáral a nebyls usvědčen ze lži. 7Dvojí věc žádám od tebe, neodpírej mi ji, dříve než zemřu: 8Podvod a lež vzdal ode mě, ani bídu, ani bohatství mi nedávej, jen to nutné mi dej k živobytí, 9abych se z přebytku nestal nevěrným a neřekl: Kdo je Hospodin? - nebo z bídy abych nekradl a nezneuctil jméno svého Boha. 10Nepomlouvej služebníka u jeho pána, aby ti nezlořečil a nemusels za to pykat. 11Jsou lidé, kteří zlořečí otci a své matce nežehnají. 12Jsou lidé, kteří se pokládají za čisté, a ze své špíny se neumyjí. 13Jsou lidé, kteří zdvihají své oči a svá víčka pyšně povznášejí. 14Jsou lidé, kteří mají meče místo zubů a dýky místo čelistí, aby zhltali chudáky ze země a ubožáky z lidské společností. 15Pijavice má dvě dcery, které říkají: Dej mi, dej mi! Jsou tři věci, které se nenasytí, čtyři, které nikdy neřeknou: Dost! 16Podsvětí a žravost supa, země, která se nenasytí vodou, a oheň, který nikdy neřekne: Dost! 17Kdo se posmívá otci a pohrdá úctou k matce, tomu vyklovou oči havrani od potoka, orlí mláďata je zhltnou. 18Tři věci mě plní úžasem, čtyři vůbec neznám: 19Cestu orla na nebi, cestu hada na skále, cestu lodi na širém moři, cestu muže u mladé ženy. 20Taková je cesta cizoložné ženy: Užije, utře si ústa a řekne: „Neudělala jsem nic zlého.“ 21Pod třemi věcmi se třese země, pod čtyřmi to nemůže snést: 22Pod otrokem, když se dostane k vládě, pod bláznem, když oplývá blahobytem, 23pod zapuzenou, když se znovu provdá, pod otrokyní, když zaujme místo své paní. 24Čtyři jsou maličká zvířátka na zemi, a přitom jsou prohnaně chytrá: 25Mravenci, nárůdek bez síly, ale potravu si zajistí v létě. 26Damani, nárůdek bez moci, a přece si stavějí svoje pelechy na skále. 27Kobylky nemají krále, a přece všechny táhnou v pořádku. 28Ještěrku chytneš rukama, a přece přebývá i v palácích krále. 29Tři jsou, kdo si pyšně vykračují, čtyři, kdo si pyšně chodí: 30Lev je rekem mezi zvířaty a nikomu neustoupí, 31chrt, štíhlý v slabinách, kozel, který vede své stádo, a král v čele svého lidu. 32Ať ses vyvyšoval bez rozvahy, nebo s rozvahou, polož si ruku na ústa: 33Tlakem na mléko se dělá máslo, tlakem na nos stříká krev, tlakem hněvu se vzbuzuje hádka.
Jamieson Fausset Brown Bible Commentary 1 (Pro. 30:1-33)
This is the title of this chapter (see Introduction).
the prophecy--literally, "the burden" (compare
Isa 13:1;
Zech 9:1), used for any divine instruction; not necessarily a prediction, which was only a kind of prophecy (
1Chr 15:27, "a song"). Prophets were inspired men, who spoke for God to man, or for man to God (
Gen 20:7;
Exod 7:14-
Exod 7:16). Such, also, were the New Testament prophets. In a general sense, Gad, Nathan, and others were such, who were divine teachers, though we do not learn that they ever predicted.
the man spake--literally, "the saying of the man"; an expression used to denote any solemn and important announcement (compare
2Sam 23:1;
Ps 36:1;
Ps 110:1;
Isa 1:24, &c.). Ithiel and Ucal were perhaps pupils.
2 brutish--stupid, a strong term to denote his lowly self-estimation; or he may speak of such as his natural condition, as contrasted with God's all-seeing comprehensive knowledge and almighty power. The questions of this clause emphatically deny the attributes mentioned to be those of any creature, thus impressively strengthening the implied reference of the former to God (compare
Deut 30:12-
Deut 30:14;
Isa 40:12;
Eph 4:8).
5 (Compare
Ps 12:6;
Ps 119:140).
6 Add . . . words--implying that his sole reliance was on God's all-sufficient teaching.
reprove thee--or, "convict thee"--and so the falsehood will appear.
7 A prayer for exemption from wickedness, and the extremes of poverty and riches, the two things mentioned. Contentment is implied as desired.
8 vanity--all sorts of sinful acts (
Job 11:11;
Isa 5:18).
9 be full . . . deny--that is, puffed up by the pride of prosperity.
take the name . . . vain--This is not (Hebrew) the form (compare
Exod 20:7), but "take" rather denotes laying violent hold on any thing; that is, lest I assail God's name or attributes, as justice, mercy, &c., which the poor are tempted to do.
10 Accuse not--Slander not (
Ps 10:7).
curse . . . guilty--lest, however lowly, he be exasperated to turn on thee, and your guilt be made to appear.
11 Four kinds of hateful persons--(1) graceless children, (2) hypocrites, (3) the proud, (4) cruel oppressors (compare on
Pro 30:14;
Ps 14:4;
Ps 52:2) --are now illustrated; (1)
Pro 30:15-
Pro 30:16, the insatiability of prodigal children and their fate; (2)
Pro 30:17, hypocrisy, or the concealment of real character; (3 and 4)
Pro 30:18-
Pro 30:20, various examples of pride and oppression.
15 horse leech--supposed by some to be the vampire (a fabulous creature), as being literally insatiable; but the other subjects mentioned must be taken as this, comparatively insatiable. The use of a fabulous creature agreeably to popular notions is not inconsistent with inspiration.
There are three . . . yea, four--(Compare
Pro 6:16).
17 The eye--for the person, with reference to the use of the organ to express mockery and contempt, and also as that by which punishment is received.
the ravens . . . eagles . . . eat--either as dying unnaturally, or being left unburied, or both.
18 Hypocrisy is illustrated by four examples of the concealment of all methods or traces of action, and a pertinent example of double dealing in actual vice is added, that is, the adulterous woman.
20 she eateth . . . mouth--that is, she hides the evidences of her shame and professes innocence.
21 Pride and cruelty, the undue exaltation of those unfit to hold power, produce those vices which disquiet society (compare
Pro 19:10;
Pro 28:3).
23 heir . . . mistress--that is, takes her place as a wife (
Gen 16:4).
24 These verses provide two classes of apt illustrations of various aspects of the moral world, which the reader is left to apply. By the first (
Pro 30:25-
Pro 30:28), diligence and providence are commended; the success of these insignificant animals being due to their instinctive sagacity and activity, rather than strength. The other class (
Pro 30:30-
Pro 30:31) provides similes for whatever is majestic or comely, uniting efficiency with gracefulness.
26 conies--mountain mice, or rabbits.
28 spider--tolerated, even in palaces, to destroy flies.
taketh . . . hands--or, uses with activity the limbs provided for taking prey.
32 As none can hope, successfully, to resist such a king, suppress even the thought of an attempt.
lay . . . hand upon thy mouth--"lay" is well supplied (
Judg 18:19;
Job 29:9;
Job 40:4).
33 That is, strife--or other ills, as surely arise from devising evil as natural effects from natural causes.
