Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Studijní charakter Pavlíkova překladu je zřetelný z bohatého poznámkového aparátu, v němž jsou obsaženy překladové varianty, textová kritika, lingvistické a teologické poznámky. Proto četba tohoto překladu je náročná, ale v důsledku ovšem obohacující. Miloš Pavlík ve své předmluvě píše, že: „Plné přesvědčení o Božím vdechnutí Písem vedlo k snaze překládati tak doslovně, jak jen bylo možno; bylo-li někde, ať v zájmu srozumitelnosti či pro vyhnutí přílišným jazykovým tvrdostem, záhodno podati překlad volnější — leckdy lze volnějším překladem vystihnouti smysl originálu lépe než překladem formálně doslovným — je doslovný překlad zpravidla uveden v poznámce pod čarou se značkou „D.“ („doslovně“).“ Výsledný překlad není tedy doslovný za každou cenu (na úkor srozumitelnosti). Spíše jde o snahu podat překlad výstižný (přesný), který se snaží vystihnout intence původního hebrejského a řeckého textu. Tuto snahu můžeme například vidět ve slovosledu, který – jak říká sám překladatel: „se na mnoha místech více než je snad v jiných překladech obvyklé odchýlil od slovosledu původního textu. To zejména proto, že slovosledem se zhusta vyjadřuje důraz na některé části věty, a to se v řečtině Nového Zákona namnoze děje jinak než v češtině.“
Překládání řeckých sloves věnoval M. Pavlík zvláště velkou péči. Zejména při snaze o „doslovný překlad“ musel řešit mnoho nesnází s řeckými slovesnými časy, které nemají vždy v češtině adekvátní ekvivalent. V těchto případech se M. Pavlík musel uchýlit k pomocným opisům, nebo rozvinutím do vedlejších vět. Pavlík si ve svém překladu dává práci s diferenciací pojmů; snaží se odlišit vzájemně si podobné pojmy (naopak není důsledně konkordantní v lexikální rovině). Z hlediska češtiny je nápadná určitá archaičnost Pavlíkovy řeči – mnoho přechodníků, časté užívání pasiva. Při překladu NZ přihlížel Pavlík k více vydáním řeckého textu. Zároveň prováděl i vlastní textovou kritiku ve vztahu k odchylným variantám. Předlohou pro SZ byl hebrejský (v některých knihách zčásti aramejský) tzv. „masoretský“ text, z něhož vychází většina překladů.
Elektronická verze kompletního překladu Bible vychází z podkladů tištěné verze nakladatelství Kvartus Media z roku 2014, v nichž byly provedeny drobné jazykové korektury, opraveny některé chyby v odkazech na verše a odkazy byly převedeny na úplné odkazy (kniha/kapitola/verš/číslo poznámky). Výsledkem je 136 000 aktivních poznámek ...
Copyright: Miloš Pavlík, Rostislav Pavlík; URL: www.pavlikrecords.sk, www.milos-pavlik.eu/cz/
Sein Sohn Josaphat wurde König an seiner Statt, und er beginnt seine Regierungszeit damit, daß er treu mit Gott wandelt. Er stärkte sein Königreich wider Israel, einen Feind, der durch sein Beispiel gefährlicher war als durch seine Kraft. Wenn etwas sich anmaßt, in Verbindung mit Gott zu stehen und Ihn anzuerkennen, gibt es keine Sicherheit, als nur in einer geistlichen Beurteilung, die nur durch ein rechtes Empfinden der Ehre Gottes gebildet werden kann; man soll sich mit dem, was sich anmaßt, mit Ihm verbunden zu sein, auf keinen Kompromiß einlassen und zu ihm wie zu einem Feinde stehen. Dieses tat Josaphat zuerst, und da er nicht auf den Wegen Israels wandelte, befestigte Jehova das Königreich in seiner Hand. Von Jehova gesegnet, schafft er die Höhen und die Ascherim hinweg und bemüht sich mit viel Treue und Eifer, das Volk in der wahren Erkenntnis des Herrn zu unterweisen; Jehova bewahrt ihn vor Krieg, und einige Nationen werden ihm infolge seiner Macht sogar fronpflichtig.
In so mancher Hinsicht ist dieses Bild schöner als alles, was wir bis jetzt in der Geschichte der Könige gelesen haben. Aber diese Wohlfahrt wird ihm zum Fallstrick, und sie trug die bittersten Früchte, als seine echte Frömmigkeit als Gegengewicht nicht mehr da war.
Die Wohlfahrt, mit der Gott ihn wegen seiner Treue gesegnet hatte, machte es zu etwas Lohnendem, mit ihm ein Bündnis zu suchen, und erschwerte es, ihn anzugreifen. In dieser Zuversicht verbündet sich Josaphat mit Israel. Seine Wohlfahrt versetzte ihn in eine Lage, die das Bündnis ehrenvoll machte. Wenn das Menschenherz nicht von Gott bewahrt wird, kann es großzügig in bezug auf das Böse handeln, das es nicht fürchtet; doch das ist keine Nächstenliebe. Äußerlich ist Josaphat Jehova treu, aber der Zorn Gottes ruht auf ihm.