Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Studijní charakter Pavlíkova překladu je zřetelný z bohatého poznámkového aparátu, v němž jsou obsaženy překladové varianty, textová kritika, lingvistické a teologické poznámky. Proto četba tohoto překladu je náročná, ale v důsledku ovšem obohacující. Miloš Pavlík ve své předmluvě píše, že: „Plné přesvědčení o Božím vdechnutí Písem vedlo k snaze překládati tak doslovně, jak jen bylo možno; bylo-li někde, ať v zájmu srozumitelnosti či pro vyhnutí přílišným jazykovým tvrdostem, záhodno podati překlad volnější — leckdy lze volnějším překladem vystihnouti smysl originálu lépe než překladem formálně doslovným — je doslovný překlad zpravidla uveden v poznámce pod čarou se značkou „D.“ („doslovně“).“ Výsledný překlad není tedy doslovný za každou cenu (na úkor srozumitelnosti). Spíše jde o snahu podat překlad výstižný (přesný), který se snaží vystihnout intence původního hebrejského a řeckého textu. Tuto snahu můžeme například vidět ve slovosledu, který – jak říká sám překladatel: „se na mnoha místech více než je snad v jiných překladech obvyklé odchýlil od slovosledu původního textu. To zejména proto, že slovosledem se zhusta vyjadřuje důraz na některé části věty, a to se v řečtině Nového Zákona namnoze děje jinak než v češtině.“
Překládání řeckých sloves věnoval M. Pavlík zvláště velkou péči. Zejména při snaze o „doslovný překlad“ musel řešit mnoho nesnází s řeckými slovesnými časy, které nemají vždy v češtině adekvátní ekvivalent. V těchto případech se M. Pavlík musel uchýlit k pomocným opisům, nebo rozvinutím do vedlejších vět. Pavlík si ve svém překladu dává práci s diferenciací pojmů; snaží se odlišit vzájemně si podobné pojmy (naopak není důsledně konkordantní v lexikální rovině). Z hlediska češtiny je nápadná určitá archaičnost Pavlíkovy řeči – mnoho přechodníků, časté užívání pasiva. Při překladu NZ přihlížel Pavlík k více vydáním řeckého textu. Zároveň prováděl i vlastní textovou kritiku ve vztahu k odchylným variantám. Předlohou pro SZ byl hebrejský (v některých knihách zčásti aramejský) tzv. „masoretský“ text, z něhož vychází většina překladů.
Elektronická verze kompletního překladu Bible vychází z podkladů tištěné verze nakladatelství Kvartus Media z roku 2014, v nichž byly provedeny drobné jazykové korektury, opraveny některé chyby v odkazech na verše a odkazy byly převedeny na úplné odkazy (kniha/kapitola/verš/číslo poznámky). Výsledkem je 136 000 aktivních poznámek ...
Copyright: Miloš Pavlík, Rostislav Pavlík; URL: www.pavlikrecords.sk, www.milos-pavlik.eu/cz/
Das letzte Kapitel bildet keinen Teil des eigentlichen Buches Jeremia und ist nicht von ihm geschrieben. Es erzählt uns verschiedene Ereignisse, die sich bei der Zerstörung Jerusalems und des Tempels zutrugen. Nach dem bereits Gesagten wird das, was in diesem Kapitel über Babel mitgeteilt wird, leicht verstanden werden.
Ich möchte jetzt die Grundgedanken dieses Buches ihrer Wichtigkeit wegen noch einmal kurz wiederholen. Das babylonische Reich war infolge der Untreue des Hauses Davids von Gott Selbst errichtet und mit der Regierung der Welt betraut worden. Babel unterdrückte jedoch nicht nur das Volk Israel, sondern führte auch den Götzendienst ein und verderbte die Welt. Derjenige, welcher ein Anbeter des wahren Gottes und ein Werkzeug Seiner Macht hätte sein sollen, verstärkte, so viel er vermochte, den Einfluß des Feindes. Gott hat ihn gerichtet. Das Reich, welches Gott Selbst aufgerichtet hatte, ist völlig umgestürzt worden. Dieses Gericht wurde an dem Stolz des Menschen und an dem Götzendienst vollzogen. Zu gleicher Zeit diente es zur Befreiung Israels. Dieser letztere Umstand gab Gott Anlaß, zu erklären, was Israel für Ihn war und was es in den letzten Tagen sein soll. Doch der Gegenstand, um den es sich handelt, ist das Babel jener Tage. Seitdem hat Gott andere Mächte erstehen und die Welt mit allgemeiner Herrschaft regieren lassen, bis Er endlich alle Seine Ratschlüsse ausführen wird. Diese Reiche haben nach Seinem Willen bestanden, sie sind errichtet und gestürzt worden, wie Er es für gut befand. Aber keines von ihnen hatte genau denselben Platz wie Babel. Keines von ihnen ist in förmlicher Weise anstelle Israels errichtet worden, noch gab die Zerstörung irgendeines von ihnen Anlaß zur Wiederherstellung Israels. Das Wort der Weissagung versichert uns, daß am Ende der Tage das Gericht des letzten Reiches diese Wirkung wieder haben wird. Das Gericht Babels hat dies gewissermaßen vorgebildet, da es in seinem moralischen Charakter die traurige Geschichte dieser Monarchien begann und ihnen in vieler Beziehung hinsichtlich des Bösen, das sich bis zum Ende hin weiter entwickeln sollte, zum Muster diente. Aber um die leitenden Grundsätze dieser Geschichte sowie die Handlungen Gottes zu verstehen, muß der Platz, der jenem ersten Reiche innerhalb dieser Handlungen angewiesen war, klar und bestimmt im Auge behalten werden.