Bože, proč tak dlouho?

Autor: Libor Diviš

   Dnes (19.6.2000) jsem prožil něco zajímavého. Byl jsem náhodou v práci bez spolupracovníka a když jsem se odpoledne vracel autem na základnu, povídal jsem si s Bohem. Byl jsem rozčilený z toho, že mne Bůh osvobodil z obtěžování a útlaku ducha čarodějnictví (viz příspěvěk v sekci "osvobození") až po mnoha letech. Ptal jsem se jako obvykle: "PROČ??? Proč jsi mi (a ani nikomu jinému) neukázal, co stojí za těmi takřka trvalými útoky? Proč jsem musel bojovat a trpět tak dlouho, když ostatní (a já z mnoha věcí také) byli osvobozeni většinou okamžitě?"

   Na rozdíl od častých nezodpovězených otázek Bůh promluvil. Bůh mi řekl něco v tom smyslu, že jsem potřeboval tak dlouhou dobu k tomu, abych se naučil rozpoznávat a čelit démonickým útokům. Také mi řekl, že to byla nutná příprava pro to, co přijde. Trochu se toho bojím, protože mi nepřipadá, že bych se nějak moc za tu dobu poučil a vyškolil. Jsem však moc rád, že i na tomto příspěvku je vidět, že Bůh není (jak by to snad na první pohled mohlo vypadat) nějaký tyran, který se mstí za naše prohřešky (např. u mne to byl okultismus), ale milující Otec, který pro nás chce pouze to nejlepší.

   Za ty roky se se mnou skutečně něco stalo. Kromě nenávisti k démonům a vůbec všem silám temnoty jsem získal i skutečný soucit s těmi, kteří jsou jimi spoutáni či obtěžováni.