TROJICE: Je biblická?

Doug Batchelor © 2003
České a slovenské vydání: © SION PLUS SK, 2020

Nedávno ve slovenském vydavatelství SION PLUS SK vyšel překlad brožurky „The Trinity“ amerického adventistického kazatele Douga Batchelora, v češtině pod názvem „TROJICE“, ve slovenštině pod názvem „TROJICA“. Jedná se o 32 stránkovou brožurku ve formátu A6, která rozebírá téma „Boží Trojice“, které je podle Douga Batchelora v poslední době pod čím dál větším útokem. Byl jsem požádán, zda bych si tuto brožurku mohl přečíst a vyjádřit se k jejímu obsahu.

V první řadě je potřeba zmínit, že Doug Batchelor je zastáncem učení o Boží Trojici. Píše, že nejrozšířenější popis „Trojice“ je ten, že Božství sestává ze třech odlišných osob, které spolu existují od věčnosti a jsou to Otec, Syn (Ježíš Kristus) a Svatý Duch. Každý má původní, neodvozený a nepropůjčený život. Všichni jsou rovnocenně Bohem a jsou jedno v přirozenosti, charakteru a záměru. Nejsou to tři „bohové“, ale jeden Bůh, věčné společenství třech rozlišitelných osob jediného Božství. Celá brožura je tak zaměřena na podporu tohoto učení. Jako odpůrce zmiňované doktríny o Boží Trojici se pokusím upozornit na místa, se kterými není možné souhlasit, jsou vytržená z kontextu, nabízejí jinou možnost výkladu a podobně.

Pro jednoduchost se zaměřím pouze na věci týkající se osoby Pána Ježíše, protože pokud zjistíme, že Pán Ježíš nesplňuje základní body nauky o Boží Trojici, můžeme toto učení rovnou odmítnout jako nebiblické.

Od strany 10 Doug Batchelor rozebírá, nakolik je Ježíš Bohem. Jako důkaz považuje to, že:
Když porovnáme biblické definice pro Boha se záznamem Písma o Ježíši, zjistíme, že vlastnosti Boha „JaHWeH“ jsou připisované i Ježíši.

Jako důkazy zmiňuje například také:
Ježíš sám sebe definuje jako věčného: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec, hovoří Pán, Bůh, který je a který byl a který přijde, ten Všemohoucí“ (Zjevení 1,8)

Když se však na zmiňovaný verš podíváte blíže, neříká to Pán Ježíš, ale sám Bůh – je to opakování 4. verše. V 5. verši vidíme, že Pán Ježíš je zmiňován odděleně od předchozího výroku, který se týkal Boha:

Zjevení 1,4-5: Jan sedmi sborům v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem, (5) a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce králů země.

Doug se v jednom z dalších bodů znovu odkazuje na verš Zjevení 1,8 s tím, že Ježíš je všemohoucí. Ale jak jsme viděli, zmiňovaný verš se týká Boha, nikoli Pána Ježíše.

Dalším zmiňovaným důkazem je to, že:
Dokonce i Otec nazývá Ježíše Bohem: „O Synovi však: Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království“ (Židům 1,8).

To má být důkaz? Bůh (Bůh Otec - Jehova) nazval Bohem nejen Pána Ježíše, ale i každého, ke komu se stalo slovo Boží. Dokonce na to upozorňoval i Pán Ježíš:

Jan 10,34-36: Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: ‚Já jsem řekl: Bohové jste‘? (35) Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, — a nemůže být zrušeno Písmo — (36) proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘?

Kromě toho, podívejte se, jak je slovo Bůh (elohim, theos) v bibli používáno:

Žalmy 82,1: Asafův žalm. Bůh povstane ve shromáždění bohů, mezi bohy vynese soud:

Bible slovo překládané jako Bůh (hebrejsky „elohim“) nepoužívá pouze pro popis nejvyššího Boha, ale i pro anděly, falešná božstva a lidi. Dá se říci, že Bohem podle bible může být kdokoli, kdo je v nějakém ohledu mocný (hebrejsky „el“, od čehož je „elohim“ odvozeno). Ve Staré smlouvě jsem našel 213 případů, ze kterých je to jednoznačně vidět. Podobná je situace i v Nové smlouvě, kde jsem našel 11 případů, kdy ani řecké slovo „theos“ nepředstavuje nejvyššího Boha.

Dalším zmiňovaným důkazem má být to, že:
Ježíš může odpustit hřích (Lukáš 5,20.21). Bible hovoří, že jenom Bůh může odpustit hřích (Izajáš 43,25).

Lukáš 5,20-21: Když uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“ (21) Učitelé Zákona a farizeové o tom začali rozvažovat: „Kdo je tento člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?“

Izajáš 43,25: Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.

Možná mám pro vás překvapení, ale ani zmiňovaný důkaz neobstojí. Hříchy totiž může odpouštět buď Bůh sám, nebo ten, koho Bůh pošle a pověří jej tím. Vzpomínáte si, co řekl Ježíš svým učedníkům, když se jim po svém vzkříšení z mrtvých ukázal?

Jan 20,21-23: Ježíš jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“ (22) Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého. (23) Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. “

Dalším zmiňovaným důkazem má být to, že:
Ježíš přijal uctívání, které je podle Deseti Božích přikázání určená výlučně Všemohoucímu (Matouš 14:33). „A hle, Ježíš je potkal a řekl: 'buďte pozdraveny.' Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu (Matouš 28,9). Když obrácený nevěrec Tomáš uviděl Spasitele, který vstal z mrtvých, vyznal: „Můj Pán a můj Bůh“ (Jan 20,26-29).

Doug Batchelor se pozastavuje nad tím, že kdyby Ježíš nebyl Bůh, tak by Tomáše opravil. Kromě toho, že se jedná o jediný příklad takové situace v celé Nové smlouvě, a že šlo o emocionálně velmi vypjatou situaci, již dříve jsme viděli Ježíšovu odpověď židům (Jan 10,34-36), že bible nazývá Bohem každého, ke komu se stalo slovo Boží.

Je řečeno, že ve jménu Ježíše se skloní každé koleno:

Filipským 2,8-11: ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. (9) Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, (10) aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, (11) a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

Jak vidíte, důvodem, proč se před Ježíšem má sklonit každé koleno, není to, že by byl Bůh, ale to, že ho za jeho oběť Bůh vyvýšil nade vše (kromě sebe). A ti, kteří se mu budou klanět, mají k slávě Boha Otce vyznat, že Ježíš Kristus je Pán (nikoli Bůh).

Měli bychom se pozastavit nad tím, jak je tomu podle bible s tím termínem Bůh. Je tedy Ježíš Bůh, nebo není? Podle bible je i není. Viděli jsme, že v bibli termín Bůh není používán pouze pro nejvyššího Boha, ale i pro mnoho dalších bytostí, které mají v určitém ohledu moc. A to Pán Ježíš bezpochyby splňuje.

Vždyť Boží Syn byl zplozen jako první (prvorozený všeho stvoření), a Bůh v něm a skrze něho stvořil všechno, co je na nebesích i na zemi, svět viditelný i neviditelný.

Kolosským 1,15-20: On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření, (16) neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. (17) On je přede vším a všechno v něm spočívá. (18) A on je hlavou těla, církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, (19) neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost (20) a aby skrze něho smířil všechno se sebou a způsobil pokoj skrze krev jeho kříže — aby skrze něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích.

Apoštolové neměli problém s pochopením významu termínu „Bůh“. Ten problém máme pouze my nyní, protože se nám od Ježíšovy doby význam slova posunul. Nejlepší a nejsrozumitelnější výklad toho, jak je tomu s těmi všemi Bohy, nám poskytuje apoštol Pavel:

1. Korintským 8,4-7: Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modla ve světě není nic a že není žádný jiný Bůh, jen Jeden. (5) Neboť i když jsou takzvaní ‚bohové‘, ať už v nebi nebo na zemi — jakože jsou mnozí ‚bohové‘ a mnozí ‚páni‘ — (6) my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho. (7) Ale ne ve všech je to poznání.

Pán Ježíš o sobě nikdy nemluvil jako o Bohu, ale vždy buď jako o synu člověka, nebo jako o Božím synu. Jediným pravým Bohem nazýval svého nebeského Otce - Boha Otce:

Jan 17,3: A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

A kdo už by to měl vědět lépe, než Boží syn?

Je nějaký podstatný rozdíl mezi Bohem Otcem a Božím synem? Je něco, co by Boží syn neměl sám od sebe? Ano:

1. Bůh Otec je věčný, vždy existující Bůh. Boží Syn byl Bohem zplozen (prvorozený syn, počátek stvoření Božího).
   
   
2. Bůh Otec je nesmrtelný, Pán Ježíš byl zabit a později Bohem vzkříšen.
   
   1. Timoteovi 6,16: On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.
   
   
3. Vše pochází od Boha Otce:
   
   1. Korintským 8,6: my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno
   
   
4. Pánu Ježíši bylo vše teprve dáno od Boha Otce – život, moc, ...
   
   Jan 5,26: Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.
   
   Matouš 28,18: Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi.
   
   
5. Bůh je vševědoucí, Pán Ježíš nikoli:
   
   Zjevení 1,1: Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal, co se má brzy stát.
   
   
6. Bůh Otec je nejen otcem, ale i Bohem Pána Ježíše:
   
   Jan 20,17: Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“
   
   Zjevení 1,6: a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci - jemu sláva i moc na věky věků. Amen.
   
   Zjevení 3,12: Kdo vítězí, toho učiním sloupem ve svatyni svého Boha a již nikdy nevyjde ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i své nové jméno.

Jak jsme mohli vidět, Boží syn se v některých podstatných aspektech liší od Boha Otce. Předně nemá nic, co by nedostal od svého Otce. Boží syn byl Bohem zplozen, zjevení (odhalení) průběhu posledních dnů musel dostat od Boha, Bůh Otec je i jeho Bohem. Ze všeho, co jsme viděli, vyplývá, že Pán Ježíš není nejvyšším Bohem, jak je v některých denominacích nazýván. Mohli jsme vidět, že Pán Ježíš není roven Bohu Otci, což je v rozporu se základní premisou nauky o Boží Trojici. Podtitulem brožurky „TROJICE“ je text „Je biblická?“. Po prozkoumání biblických důkazů můžeme s jistotou říci, že nauka o Boží Trojici je nebiblická.

Recenzi jsem zpracoval i do formy video prezentace: