Potřebujeme zjevení?

   Snad se mi to jenom zdá, ale připadá mi, že se poslední dobou rozmáhá snaha naučit se všechny "biblické postupy" nazpaměť a pak je aplikovat v životě podle svého uvážení. Souhlasím s tím, že biblická studia jsou skvělým prostředkem pro pochopení souvislostí a vlastně celého biblického poselství. Je např. dobré vědět o všech "způsobech uzdravování", která používal Ježíš a jeho učedníci apod. Duch svatý nám pak snadněji může připomenout způsob, který máme použít. Ale to je pořád málo. Kdo spoléhá pouze na své znalosti či zkušenosti, okrádá se o možnost vidět velké Boží zázraky a Boha o možnost se oslavit.

    V bibli je možné najít mnoho příběhů, na kterých můžeme vidět, že Bůh často podmiňuje svůj zásah nějakou "podivnou podmínkou". Pokud tuto podmínku splníme, posílí to jednak naši víru (důvěru k Bohu) a jednak uvidíme Boží moc v akci. Bůh tento "postup" používá, aby nás proměnil (původně jsem chtěl říci vyzkoušel, ale Bůh nás zná a nepotřebuje nás zkoušet - i když nám to připadá jako zkouška, jde pouze o to, abychom pochopili své slabosti a změnili se). Pokud selžeme a uvědomíme si to, můžeme se poučit a příště již v podobné situaci obstát. Vzpomeňte si na z tohoto pohledu velice zajímavý příběh, příběh o Jobovi. Satan si na Bohu vymínil, aby Joba bezdůvodně trápil a tak vyzkoušel jeho skutečnou zbožnost.

   Podívejme se na další příběh:

2. Královská 5, 1-14: Naamán, velitel armády aramejského krále, byl před svým pánem významným a vznešeným mužem, neboť skrze něj dal יהוה Aramejcům záchranu. Ten muž byl udatný hrdina, ale byl postižen malomocenstvím. Když jednou Aramejci vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo pak Naamánově ženě. Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal před proroka, který je v Samaří. Potom by ho zbavil malomocenství. Naamán šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo to a to. Na to aramejský král řekl: Nuže, jdi, pošlu izraelskému králi dopis. Šel tedy a vzal s sebou deset talentů stříbra, šest tisíc šekelů zlata a deset proměnných rouch. Přinesl dopis izraelskému králi. V něm stálo toto: Až se k tobě dostane tento dopis, viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil malomocenství. I stalo se, když izraelský král přečetl ten dopis, že roztrhl své roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství? Rozvažte a pohleďte, že proti mně hledá záminku. I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok. Když přišel Naamán se svými koňmi a s vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu. Elíša k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví a budeš čistý. Naamán se rozhněval, odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno יהוה, svého Boha, mávat rukou k místu a zbaví mě malomocenství. Což nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu odcházel. Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče, kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a budeš čistý. Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce -- byl čist.

   Naáman byl vážený muž. A teď se měl pokořit a sedmkrát se potopit do špinavého Jordánu. Aby prožil Boží zázrak, musel splnit určitou a dost podivnou podmínku. Podobných příběhů je bible plná. Vzpomeňte na příběh o dobytí Jericha (Jozue, 6. kapitola). Místo propracované taktiky útoku měli bojovníci pouze 6 dnů obcházet kolem města, sedmý den Jericho obejít sedmkrát, poté zatroubit a spustit válečný pokřik. Hradby města pak prý údajně padnou. Opět velice prapodivná strategie - co říkáte? Opět je Boží zásah podmíněn splněním určité prapodivné Boží podmínky. Jakoby se podobně jako v příběhu s Jobem "domlouval" satan s Bohem a říkal: "Když tuto podmínku splní, ať se tak stane!"

   O tomtéž mě přesvědčují i některé Ježíšovy "způsoby". Např. v Markovi 7, 31-35 je popsán tento příběh: "Ježíš odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole. Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka, vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Effatha“, což znamená: ‚Otevři se.‘ A jeho uši se hned otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně."

   Zdá se Vám to jako rozumný postup? Mně tedy ne. Z lékařského hlediska je to nesmysl, je to nehygienické atd.....

   Podobný příběh je v Markovi 8, 22-25: Pak přišli do Betsaidy. Přivedli k němu (k Ježíšovi) slepého a žádali ho, aby se ho dotkl. Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“ On vzhlédl a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“ Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.

   Podívejme se ještě na jeden příběh. Najít jej můžeme v knize Exodus 15, 22-26: Mojžíš pak vyvedl Izrael od Rákosového moře a vytáhli do pustiny Šúr. Pustinou šli tři dny a nenalezli vodu. Pak přišli do Mary, ale nemohli vodu z Mary pít, protože byla hořká. Proto se nazývá Mara. A lid reptal proti Mojžíšovi: Co budeme pít? Mojžíš tedy úpěnlivě volal k יהוה a יהוה mu ukázal dřevo, které hodil do vody a voda zesládla. Tam jim předložil ustanovení a nařízení a tam je zkusil. Řekl: Jestliže opravdu budeš poslouchat יהוה, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem יהוה, který tě uzdravuji.

   Je opět zřejmé, že nějaký klacek hozený do vody nemohl tuto vodu proměnit. Splnění "podmínky" uvolnilo Boží moc.

   Zkuste se nad těmito příběhy zamyslet. Myslím, že nejen pro tyto skutečnosti potřebujeme hledat Boží zjevení do naší situace. Pokud tyto konkrétní Boží odpovědi budeme hledat (a také očekávat), možná uvidíme více vyslyšených modliteb, uzdravení a zázraků než dosud.