Výslovnost Božího jména

   Občas dostávám dotazy týkající se správné výslovnosti Božího jména. Vím, že tato otázka je citlivou záležitostí nejen na laických diskusních fórech, ale i mezi odborníky na hebrejštinu - a to již velmi dlouhou dobu. Nečekám, že se všichni hledající po přečtení tohoto článku chytnou za hlavu a řeknou: "Jak jsme to jen mohli nevidět?", ale věřím, že tento malý článek může někomu pomoci v jeho hledání pravdy.

   Obvyklým výrokem, který dnes můžete slyšet z kazatelen, článků a knih je, že správná výslovnost Božího jména je dnes již zapomenutá. Kromě toho koluje kolem výslovnosti Božího jména mnoho lží a často i zjevných nesmyslů. O některých jsem se zmiňoval již v článku "Neznámé Boží jméno?". Současný stav vypadá tak, že Boží jméno mizí jak ze srdcí lidí, tak z našich biblí. Jedním z trendů 20. století bylo vytváření aktualizovaných verzí starých překladů biblí. Když se podívám na provedené změny např. u mnoha anglických a německých překladů, došlo k nahrazení některých archaismů současným jazykem. Ale tou největší změnou, ke které obvykle došlo, bylo vyhození Božího jména a jeho nahrazení výrazem "Bůh" nebo "Pán". To není pokrok, ale krok zpátky! V českých biblích se kromě několika katolických překladů na místě Božího jména usídlila přezdívka "Hospodin" - znamenající ve staročeštině "pán".

   Protože běžná známost Božího jména skutečně prakticky vymizela, řeší tuto otázku někteří tak, že si nějakou variantu vyberou. Svědkové Jehovovi si (jak již z názvu vyplývá) vybrali výslovnost Jehova (opravdu si ji pouze zvolili), Římsko-katolická církev si vybrala výslovnost Jahve. Většina církví však používá náhražky jako "Hospodin", "Bůh", "Pán", "GOD", "HERR", "GOTT" atd.

   Zpět k Božímu jménu. Jedna z nejznámějších teorií, které kolem výslovnosti Božího jména panují, říká, že výslovnost "Jehova" je "patvar", který vznikl tak, že k hebrejskému tetragramatonu JHWH (יהוה) byly přidány samohlásky ze slova panovník - ADONAJ (אדני). Další možností je, že když Masoreti doplnili k hebrejskému textu punktaci (samohlásky), neudělali žádný patvar Božího jména, ale prostě skutečný přepis výslovnosti (יְהֹוָה) - Jehova.

   Nedávno se mi do rukou dostal další zajímavý materiál, který pojednává o tom, že výslovnost Božího jména můžeme jasně vidět i přímo v bibli. Jedná se o knihu izraelského autora Ašera Goldenberga „Miqcav uMašmaut baMiqra“, vydanou v Tel-Avivu v roce 1970. Autor zde upozorňuje na to, že v poetických pasážích hebrejské Bible, kde se vyskytuje tetragram, používají pisatelé tzv. aliteraci - zpodobnění - přidávají kolem tetragramu ve slovech navíc koncové "-a", aby ta slova souzněla s Božím jménem - jejich poslední slabiky se rýmují. Vzniká tedy otázka, proč by to dělali, kdyby výslovnost byla "Jahve" nebo "adonaj". Abyste to mohli vidět na vlastní oči, ukáži Vám to na příkladu 15. kapitoly knihy Exodus. Vzhledem k tomu, že pro korektní zobrazení hebrejského textu včetně puktace byste museli mít nainstalován hebrejský font SBLHebrew, přidávám názornou ukázku ve formě obrázku:

   Dalším zajímavým materiálem týkajícím se výslovnosti Božího jména je práce, jejímž autorem je židovský karaita Nehemia Gordon, odborník na hebrejštinu, archeologii a studium svitků od Mrtvého moře. Anglický originál i český překlad práce, stejně jako oscanované stránky ze zmiňované knihy Ašera Goldenberga (a nově i český překlad této části) najdete v příloze pod článkem.

Přílohy:

Soubor	Popis	Velikost
Ašer Goldenberg (scan části hebrejské knihy)		2167 kB
Ašer Goldenberg (český překlad zmiňovaného textu)		210 kB
Výslovnost Jména (česky) - Nehemia Gordon		1225 kB
Výslovnost Jména (anglicky) - Nehemia Gordon		138 kB